Junior Eurovision Song Contest

Historie

Dánsku hostilo zahajovací ročník soutěže v roce . +more V letech 2000 a 2001 byla v Dánsku uspořádána pěvecká soutěž pro děti. V roce 2002 se do soutěže zapojily také další skandinávské země, a to Norsko a Švédsko. V letech 2001 a 2002 byla v Polsku ve městě Konin uspořádána mezinárodní pěvecká soutěže pro děti, poprvé nesla název Eurokonkurs, podruhé Światowy Konkurs Piosenki.

V listopadu 2002 se EVU rozhodla pěveckou soutěž pro děti uspořádat a umožnila přihlášení všem svým členským státům. Pracovní název nové soutěže zněl „Eurovision Song Contest for Children“. +more O uspořádání premiérového ročníku bylo požádáno Dánsko.

Po úspěšném uspořádání prvního ročníku v Kodani došlo k několika komplikacím. V roce 2007 měla soutěž uspořádat britská televizní stanice ITV v Manchesteru. +more ITV nicméně oznámila, že z finančních důvodů se soutěž ve Spojeném království nemůže konat. Dalším faktorem, který mohl stát za tímto rozhodnutím, byla slabá sledovanost úvodního ročníku. EVU proto oslovila chorvatskou stanici HRT, která první ročník vyhrála. Zástupci televize ale „zapomněli“ zarezervovat místo, kde se soutěž měla konat. Pouhých pět měsíců před plánovaným odvysíláním ročníku v roce 2004 do procesu vstoupila norská společnost NRK a nabídla uspořádání soutěže v Lillehammeru.

Aby se nic podobného už neopakovalo, musí země od roku 2004 samy zaslat nabídku, pokud chtějí soutěž uspořádat. Belgie se tak v roce 2005 stala první úspěšnou zemí, která se o konání ucházela.

Všechny ročníky byly odvysílány ve formátu 16 : 9 a ve vysokém rozlišení. Z každého ročníku existuje také vyrobené CD s písněmi, které v daném ročníku zazněly. +more Od roku 2003 byla k dispozici také DVD, kvůli malému zájmu byla ale jejich výroba po 4 letech zastavena.

Od roku 2008 o vítězi soutěže rozhodují hlasy televizních diváků a hlasy národních porot, obě skupiny mají 50 %. V letech 2003-2007 hlasovali pouze diváci. +more V letech 2003-2005 měli diváci jen asi 10 minut na odhlasování po uvedení všech písní. Mezi lety 2006 až 2010 mohli diváci hlasovat během celého pořadu. Od roku 2011 diváci hlasují po odzpívání všech písní. Zisk z hlasování diváků byl v letech 2007 a 2008 věnován nadaci UNICEF.

Před rokem 2007 musely zúčastněné státy soutěž odvysílat živě, jinak by jim byla uložena pokuta. Toto pravidlo od roku 2008 neplatí, televize mohou soutěž odvysílat s určitým zpožděním v čase, který může být vhodnější pro mladší publikum.

Formát

Kseniya Sitnik, vítězka soutěže v roce 2005. +more Formát soutěže zůstává prakticky neměnný. Podle EVU je cílem soutěže propagace mladých talentů v oblasti populární hudby, kteří mají možnost utkat se se svými vrstevníky. Soutěž byla vždy vysílána v sobotu na přelomu listopadu a prosince a trvá přibližně dvě hodiny a patnáct minut. Od roku 2016 byl finálový večer přesunut na nedělní večer.

Obvykle soutěž zahajuje slavnostní ceremoniál, během kterého jsou všichni účinkující přivítání, následují soutěžní písně, rekapitulace písní, mezivystoupení, sčítání hlasů, vyhlášení vítěze a závěrečné představení vítězné písně.

Od roku 2008 o vítězi rozhodují diváci a porotci, do té doby hlasovali pouze diváci.

Deset příspěvků, které v každé zemi získá nejvíce hlasů, si mezi sebe rozdělí body, a to od 1 do 8, 10 a 12. Tyto body jsou během živého přenosu vyhlášeny zástupcem dané země, kterému také musí být maximálně 15 let. +more Po sečtení všech bodů je vyhlášen vítěz.

Do roku 2013 získával vítěz pohár a certifikát. Od roku 2013 získávají pohár a certifikát tři nejlepší.

Soutěž obvykle moderují jeden muž a jedna žena, kteří se pravidelně objevují na pódiu a se soutěžícími v green roomu. Moderátoři se také starají o přehlednost hlasování.

Soutěž se v mnohém podobá formátu Eurovision Song Contest, v řadě bodů se ale odlišuje. Interpret musí být vybrán za pomoci národního televizního finále (pokud EVU neudělí výjimku). +more Na pódiu může být až 8 osob, v ESC je to pouze 6. V letech 2005 až 2015 získal každý účastník automaticky 12 bodů, aby nikdo neskončil bez bodu.

Pravidla pro skladby

Vladimir Arzumanyan, který vyhrál soutěž v roce 2010 s písní „Mama“. +more Píseň musí být napsána a zazpívána v národním jazyce země, několik veršů ale může obsahovat i slova v jiném jazyce. Stejné pravidlo platilo i na Eurovizi v letech 1966-1972 a 1977-1998. Toto pravidlo bylo postupně upravováno - nejprve bylo povoleno mít až 25 % písně v jiném jazyce (obvykle se jednalo o angličtinu). K dalšímu uvolnění pravidla došlo v roce 2017, od té doby může být v jiném jazyce až 40 % skladby.

V úvodních letech se soutěže mohly účastnit děti od 8 do 15 let, v roce 2007 ale došlo ke zúžení věkové hranice a až do roku 2015 byla soutěž přístupná dětem od 10 do 15 let. K další úpravě věkové hranice došlo v roce 2016, od té doby mohou soutěžit děti od 9 do 14 let.

Do soutěže mohou být přihlášeny pouze takové skladby, které nebyly do té doby veřejně zveřejněny a které jsou maximálně 3 minuty dlouhé. Od roku 2003 do roku 2006 navíc platilo pravidlo, že přihlásit se může pouze ten, kdo dosud nevydal žádnou skladbu - pravidlo bylo ale v roce 2007 zrušeno, čímž byla umožněna účast i zkušenějším zpěvákům a kapelám. +more S tímto krokem ale nesouhlasila norská NRK, která se proto rozhodla soutěž opustit.

V roce 2008 byla umožněna asistence dospělých osob při skládání soutěžních písní. Do té doby platila věková hranice 10-15 let i pro skladatele.

Slogany

Každý ročník od roku 2005 má svůj slogan, který vybírá pořadatelská země.

Rok	Země	Město	Slogan
		Hasselt	Let's Get Loud
		Bukurešť	Let the Music Play
		Rotterdam	Make a Big Splash
		Limassol	Fun in the Sun
		Kyjev	For the Joy of People
		Minsk	Feel the Magic
		Jerevan	Reach for the top. +more
		Amsterdam	Break the Ice
		Kyjev	Be Creative
		Marsa	#Together
		Sofie	#Discover
		Valletta	Embrace
		Tbilisi	Shine Bright
		Minsk	#LightUp
		Gliwice	Share the Joy
		Varšava	#MoveTheWorld
		Paříž	Imagine
		Jerevan	Spin the Magic
		Nice	Heroes

.

Účastníci

Účast od roku 2003. +more Pouze aktivní členové EVU se mohou soutěže zúčastnit a hlasovat, ostatní země ale mohou v případě zájmu soutěž vysílat.

Účast v soutěži se každý rok znatelně mění. Původní skandinávské země opustily soutěž v roce 2006, protože zacházení se soutěžícími bylo podle nich neetické, a obnovili vysílání MGP Nordic. +more Všech ročníků se zúčastnilo pouze Nizozemsko.

Alespoň jednou se zúčastnilo 40 zemí. V seznamu jsou uvedeny všechny země, které se soutěže zúčastnily, spolu s rokem, ve kterém soutěžily poprvé.

{
Rok	Země
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003
2003

| [wiki_table=213d4bde] | [wiki_table=f4230041] |}

Vítězové

Soutěž zatím dokázalo vyhrát dvanáct zemí. Pět z nich vyhrálo jednou: Chorvatsko, Itálie, Španělsko, Ukrajina a Nizozemsko. +more Pět zemí vyhrálo dvakrát: Arménie, Bělorusko, Malta, Polsko a Rusko. Gruzie a Francie soutěž ovládly třikrát. Chorvatsko a Itálie dokázaly vyhrát při své premiéře v soutěži. Pouze Polsko a Francie jsou země, které dokázaly vítězství obhájit.

Rok	Datum	Místo konání	Počet účastníků	Vítěz	Skladba	Interpret	Body	Rozdíl
	15. listopad	Kodaň	16		„Ti si moja prva ljubav“	Dino Jelusić	134	9
	20. listopad	Lillehammer	18		„Antes muerta que sencilla“	María Isabel	171	31
	26. listopad	Hasselt	16		„My vmeste“	Kseniya Sitnik	149	3
	2. prosinec	Bukurešť	15		„Vesenniy jazz“	Tolmachevy Sisters	154	25
	8. prosinec	Rotterdam	17		„S druz'yami“	Alexey Zhigalkovich	137	1
	22. listopad	Lemesos	15		„Bzz. “	Bzikebi	154	19
	21. listopad	Kyjev	13		„Click Clack“	Ralf Mackenbach	121	5
	20. listopad	Minsk	14		„Mama“	Vladimir Arzumanyan	120	1
	3. prosinec	Jerevan	13		„Candy Music“	CANDY	108	5
	1. prosinec	Amsterdam	12		„Nebo“ {{Malé|({Небо)}}	Anastasiya Petryk	138	35
	30. listopad	Kyjev	12		„The Start“	Gaia Cauchi	130	9
	15. listopad	Marsa	16		„Tu primo grande amore“	Vincenzo Cantiello	159	12
	21. listopad	Sofie	17		„Not My Soul“	Destiny Chukunyere	185	9
	20. listopad	Valletta	17		„Mzeo“	Mariam Mamadashvili	239	7
	26. listopad	Tbilisi	16		„Wings“	Polina Bogusevich	188	3
	25. listopad	Minsk	20		„Anyone I Want to Be“	Roksana Węgiel	215	12
	24. listopad	Gliwice	19		„Superhero“	Viki Gabor	278	51
	29. listopad	Varšava	12		„J'imagine“	Valentina	200	48
	19. prosinec	Paříž	19		„Qami Qami“	Maléna	224	6
	11. prosinec	Jerevan	16		„Oh maman. “	Lissandro	203	23
	26. listopad	Nice	16		„Cœur“	Zoé Clauzure	228	27

.

Eurovision Song Contest

V seznamu jsou uvedeni účastníci Junior Eurovision Song Contest, kteří se zúčastnili také hlavní soutěže. Od roku 2014 je vítěz juniorské soutěže zván jako host do následujícího ročníku ESC.

Země	Účastník	Rok JESC	Rok ESC	Poznámka
	Weronika Bochat			Doprovodná zpěvačka Marcina Mrozińskiho
	Nevena Božović			Jako součást uskupení Moje 3, skončili na 11. místě v 1. +more semifinále
	Nevena Božović			Soutěžila s písní „Kruna“, umístila se na 18. místě ve finále
	Tolmachevy Sisters			Soutěžily s písní „Shine“, ve finále skončily na 7. místě
	Michele Perniola			Soutěžila v duetu s písní „Chain of Lights“, skončili na 16. místě ve 2. semifinále
	Anita Simoncini			Soutěžila v duetu s písní „Chain of Lights“, skončili na 16. místě ve 2. semifinále
	Monica Manucharova			Doprovodná zpěvačka Ivety Mukuchyan
	Monica Manucharova			Doprovodná zpěvačka Sevaka Khanagyana
	O'G3NE			Soutěžili s písní „Lights and Shadows“, skončili na 11. místě ve finále
	Ieva Zasimauskaitė			Soutěžila s písní „When We're Old“, skončila na 12. místě ve finále
	Destiny Chukunyere			Doprovodná zpěvačka Michela
	Destiny Chukunyere			Měla soutěžit s písní „All of My Love“, soutěž byla ale zrušena
	Destiny Chukunyere			Soutěžila s písní „Je me casse“, skončila na 7. místě ve finále
	Stefania Liberakakis			Měla reprezentovat Řecko s písní „Supergirl“, soutěž byla ale zrušena
	Stefania Liberakakis			Reprezentovala Řecko s písní „Last Dance“, skončila na 10. místě ve finále
	Iru Khechanovi			Vystoupila s písní „Echo“ a obsadila 12. místo ve 2. semifinále

.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy