Cesko.wiki Jupiterův chrám (Pompeje)
Author
Albert FloresPozůstatky Jupiterova chrámu; v pozadí masiv Vesuvu Jupiterův chrám byla stavba antického chrámu uzavírající ze severu prostor hlavního fóra v Pompejích. Zasvěcený byl hlavnímu římskému božstvu Jupiterovi.
Navzdory svému řeckému vlivu šlo o stavbu v čistě tzv. italickém stylu, tj. byl postaven na tři metry vysokém pódiu. Půdorysně chrám zabíral plochu 37 x 17 metrů.
Do chrámu se vstupovalo po mohutném schodišti, širokém jako celá přední strana chrámu. Návštěvník vstoupil do sloupové předsíně tvořené dvanácti sloupy s korintskými hlavicemi. +more V závěru celly obklopené dvojitým sloupovím se nacházely tři výklenky určené od roku 80 před Kr. pro umístění soch tří hlavních kapitolských božstev - Jupitera, Junony a Minervy. Podzemí chrámu tvořené třemi místnostmi s tunelovou klenbou bylo určeno pro uchovávání městských cenností, votivních darů a veřejného pokladu (aerarium).
Jupiterův chrám pochází z období kolem roku 150 př. Kr. +more a předpokládá se, že byl postaven na místě někdejší svatyně z etruských dob. Svůj největší význam dosáhl chrám po příchodu Římanů, kdy se stal hlavním kultovním místem v Pompejích. Hlava Jupitera, objevená v chrámové celle Vážně byl poškozen během ničivého zemětřesení v roce 62 po Kr. Vzápětí se přistoupilo k jeho opravě. Zničující výbuch Vesuvu 24. srpna 79 ho zastihl v rekonstrukci. Architekturu Jupiterova chrámu doplňovaly od začátku 1. stol. po Kr. dva vítězné oblouky, postavené po jeho stranách - vlevo římského vojevůdce Germanica, vpravo císaře Tiberia. Předpokládá se, že původně stály v jedné linii s průčelím chrámu; později byl levý oblouk přemístěn dozadu.
Původně byl chrám obohacen několika kultovními sochami, z nichž se však do dnešních dnů zachovaly pouze obličejová maska Junony a obrovská hlava Jupitera (na zdejším místě se nachází kopie; originál je umístěn v Národním archeologickém muzeu v Neapoli).
Dnes po archeologických vykopávkách je Jupiterův chrám podobně jako ostatní budovy ve městě ve stavu trosek a pouze ohromné pódium a z něj se tyčící torza sloupů předsíně umožňují udělat si představu o jeho někdejší kráse.
Reference
Literatura
A. C. Carpiceci, Pompeje dnes a jak vypadaly před 2000 lety, Bonechi Edizioni Il Turismo, Sesto Fiorentino, * S. Nappo, Pompeje - průvodce ztraceným městem, Rebo production, Čestlice, 1999,
