Juraj Haulík
Author
Albert FloresJuraj Haulík ( György Haulik de Váralya; 20. dubna 1788, Trnava, Horní Uhry - 11. května 1869, Záhřeb) byl slovenský římskokatolický duchovní, první arcibiskup záhřebský a chorvatský kardinál. Po dvě období také vykonával funkci chorvatského bána a byl tudíž faktickým nejvyšším představitelem Chorvatského království.
Život
záhřebské katedrále Studoval teologii a filosofii v rodné Trnavě, poté v Ostřihomi a nakonec ve Vídni.
Po smrti záhřebského biskupa Alexandra Alagoviće v roce 1837 byl Haulík jmenován do jeho funkce. Po smrti chorvatského bána Franjo Vlašiće o tři roky později začalo jeho první období v této funkci. +more Během jeho úřadování byla zavedena chorvatština jako úřední a vyučovací jazyk ve školách. Jemu je také připisována zásluha na vzniku Matice chorvatské v roce 1842. Rovněž stál u zrodu záhřebského parku Maksimir.
Později ho v úřadu bána nahradil Maďar Ferenc Haller, který byl pověřen maďarizací Chorvatska. Prosazoval zákaz tehdejších projevů chorvatských vlastenců, kteří se označovali jako Ilyrové. +more Červencový protest organizovaný Chorvatskou národní stranou v roce 1845 nechal Haller násilím potlačit. Incident si vyžádal třináct mrtvých z řad protestujících, což vedlo k ukončení jeho působení ve funkci. Na jeho místo byl povolán opět Juraj Haulík.
Během jeho vlády v Chorvatsko-slavonském království byla roku 1847 chorvatština opět zavedena jako úřední jazyk. V roce 1848 během revoluce v Rakouském císařství, byl novým bánem jmenován generál Josip Jelačić, jenž významně přispěl k porážce vzbouřených Maďarů a současně hájil chorvatskou autonomii a podporoval národní uvědomění.
Jedním z dalších projevů rozšiřování autonomie Chorvatska v následujících letech bylo povýšení záhřebské diecéze na arcibiskupství a Haulíkovo jmenování prvním arcibiskupem a záhřebským metropolitou v roce 1852. Tím se římskokatolická církev v Chorvatsku stala nezávislou na Uhrách. +more V roce 1856 byl Haulík ještě jmenován kardinálem.
Všechny tyto úřady zastával až do své smrti v roce 1869. Byl pochován v záhřebské katedrále Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava.
O svém původu prohlásil:
Pocta
Pamětní deska na Haulíkově rodném domě v Trnavě V roce 1999 Chorvatsko a Slovensko vydaly a společnou emisi poštovních známek věnovanou Haulíkovi.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Chorvatští bánové Kategorie:Slovenští politici Kategorie:Chorvatští kardinálové Kategorie:Slovenští kardinálové Kategorie:Záhřebští arcibiskupové Kategorie:Chorvatští teologové Kategorie:Slovenští teologové Kategorie:Chorvatští filozofové Kategorie:Slovenští filozofové Kategorie:Narození v roce 1788 Kategorie:Narození 20. +more dubna Kategorie:Narození v Trnavě Kategorie:Úmrtí v roce 1869 Kategorie:Úmrtí 11. května Kategorie:Úmrtí v Záhřebu Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na slovenských poštovních známkách.