Jurij Lytvyn

Jurij Tymonovyč Lytvyn (26. listopadu 1934, Ksaverivka, Vasylkivský rajón, Kyjevská oblast - 5. září 1984, pracovní tábor Kučino, Permská oblast) byl ukrajinský vlastenec, básník, člen Ukrajinské Helsinské skupiny, politický vězeň. Na základě vykonstruovaných obvinění byl pětkrát odsouzen k celkem 41 letům vězení a strávil 20 let v pracovních táborech, kde nakonec i zemřel.

Život

Jurij Lytvyn pocházel z rodiny vesnických učitelů v Ksaverivce. Jeho otec se jako partyzán za druhé světové války zúčastnil bojů v jednotce Sydira Kovpaka a zahynul roku 1944. +more Matka se s Jurijem přestěhovala do vesnice Barachty, kde absolvoval základní školu. Poté přešel na hornickou průmyslovku ve městě Šachty, kde onemocněl a vrátil se domů. Od mládí se zajímal o ukrajinskou literaturu a národní kulturu. Pracoval v kolchozu na Donbase. Když se pokusil spolu s dalšími chlapci získat povolení vedoucího kolchozu k přestěhování z vesnice, přivázali v lese jalovici a předstírali, že se ztratila. Byli zatčeni a obvinění z „kriminálního úmyslu okrádení státu“.

Lytvyn byl v 19 letech obviněn z krádeže a odsouzen na 12 let, ale roku 1955 mu byl na žádost partyzánského velitele Kovpaka trest zkrácen na dva roky. Byl vězněn v táboře Kunějevsky a trest odpracoval na stavbě Kujbyševské hydroelektrárny. +more V táboře se spolu s dalšími 15 vězni podílel na přípravě podzemní nacionalistické organizace „Skupina pro osvobození Ukrajiny“ (Група Визволення України). Brzy po propuštění byl znovu zatčen, obviněn jako organizátor a odsouzen na 10 let v pracovním táboře a tři roky ztráty občanských svobod. Trest si odpykával v táborech systému Ozerlag v Irkutsku a v pracovních táborech v Mordovii.

Ve vězení napsal básně a povídky o zločinech totalitárního režimu proti ukrajinskému lidu Трагическая галерея (Tragická galerie), které mu zabavili ještě v táboře během prohlídky. Po propuštění v červnu 1965 cestoval do Moskvy, kde na ambasádě USA předal svědectví o politických vězních v Sovětském svazu. +more Byl dále pronásledován a přinucen žít v Krasnojarsku na Sibiři, kde pracoval jako továrně vyrábějící lednice a trubky a distribuoval samizdat. Roku 1967, se oženil a narodil se syn Rostyslav. 14. listopadu 1974 byl znovu zatčen a obviněn z "hanobení sovětského systému a sociálního pořádku" a uvězněn na tři roky v táboře č. 25 v republice Komi.

Po propuštění v listopadu 1977 se stal členem Ukrajinské Helsinské skupiny. V dubnu 1979 shrnul politický program hnutí za lidská práva do článku „Правозахисний рух в Україні. +more Його засади і перспективи“ (Hnutí za lidská práva na Ukrajině. Jeho základy a vyhlídky), které vyšly v Informačním bulletinu č. 4. Dva týdny před dalším zatčením byl abstinent Lytvyn násilím odveden do protialkoholní odvykací stanice, přivázán k posteli a brutálně zbit. 5. července 1979, kdy byl vážně nemocný (žaludeční vřed, tromboflebitida), byl opět zatčen, obviněn z "podrývání autority státu" a odsouzen na tři roky v pracovním táboře. Členové Ukrajinské Helsinské skupiny byli součástí hromadného zatýkání disidentů před letními Olympijskými hrami v Moskvě roku 1980. Byl vězněn v táborech Bila Cerkva, Buča (Kyjevská oblast) a Cherson.

Roku 1982 byl obviněn z „antisovětské agitace a propagandy“ a odsouzen k 10 letům v pracovním táboře a 5 letům vyhnanství. Od května 1982 byl umístěn v táborech se zpřísněným režimem Kučyno, Polovynka, Vsesvyatske v Permském regionu. +more Roku 1983 se dozvěděl o smrti své ženy ve vězení. Jeho syn poté žil se svou babičkou.

21. srpna 1984 ho táborový lékař odmítl ošetřit a Lytvyn byl o tři dny později nalezen ve své cele s prasklým žaludečním vředem. +more 5. září zemřel v nemocnici ve městě Chusovoj. Roku 1984 zemřel v pracovním táboře Kučyno i další člen Ukrajinské Helsinské skupiny Olexa Tychy a ve vězeňské nemocnici Valerij Marčenko a roku 1985 také Vasyl Stus.

V listopadu 1989 byly jejich ostatky převezeny do Kyjeva a slavnostně pohřbeny na hřbitově Baikove. Roku 1994 byla na žádost jeho matky zřízena Lytvynova pamětní síň v Barachty.

Roku 2006 obdržel posmrtně Řád za odvahu z rukou prezidenta Ukrajiny.

Literární dílo

Юрій Литвин. Люблю - значить живу. +more Публіцистика. Упорядник Анатолій Русначенко. - К. : Видавничий дім „KM Academia“, 1999. 96 с * Юрій Литвин (Портрети сучасників). - Нью-Йорк: Закордонне представництво Української Гельсінкської групи. - 1980. - С. 32.

Reference

Literatura

Г. Касьянов. +more Незгодні: українська інтелігенція в русі опору 1960-1980-х років. / G. Kasyanov. Dissenting voices: the Ukrainian intelligentsia in the resistance movement of the 1960s to 1980s - Kyiv: Lybid, 1995. - pp. 165, 168, 173. * А. Русначенко. Національно-визвольний рух в Україні. / A. Rusnachenko. The National Liberation Movement in Ukraine. - Kyiv: The O. Teliha Publishing house, 1998, pp. 212 * The Ukrainian Helsinki Group. On the twentieth anniversary of its creation. - Kyiv. : URP, 1996. - pp. 24-25.

Externí odkazy

[url=https://www. istpravda. +morecom. ua/articles/2020/07/9/157794/]Роман Титикало, Роль Медведчука: Юрій Литвин і Василь Стус мали одного адвоката та загинули в одному таборі, ІСТОРИЧНА ПРАВДА, 2020[/url] * [url=http://resource. history. org. ua/cgi-bin/eiu/history. exe. &I21DBN=EIU&P21DBN=EIU&S21STN=1&S21REF=10&S21FMT=eiu_all&C21COM=S&S21CNR=20&S21P01=0&S21P02=0&S21P03=TRN=&S21COLORTERMS=0&S21STR=Litvin_Yu_T]БАЖАН Олег Григорович: ЛИТВИН Юрій Тимонович, Енциклопедії історії України, 2009[/url] * [url=https://olexa. org. ua/ukr/persons/yu_lytvyn. htm]ЛИТВИН Юрій Тимонович, stránky O. Tychyho[/url] * [url=https://www. encyclopediaofukraine. com/display. asp. linkpath=pages%5CL%5CY%5CLytvynYurii. htm]Internet Encyclopedia of Ukraine: Lytvyn, Yurii[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20100602202605/http://khpg. org/archive/index. php. id=1113914779]ДИСИДЕНТСЬКИЙ РУХ В УКРАЇНІ: ЛИТВИН ЮРІЙ ТИМОНОВИЧ[/url] * [url=https://diasporiana. org. ua/wp-content/uploads/books/10575/file. pdf]The Persecution of the Ukrainian Helsinki Group, Toronto 1980, pp. 31-32[/url] * [url=https://www. encyclopediaofukraine. com/display. asp. linkpath=pages%5CD%5CI%5CDissidentmovement. htm]Encyclopedia of Ukraine: Dissident movement[/url].

Kategorie:Ukrajinská Helsinská skupina Kategorie:Ukrajinští disidenti Kategorie:Ukrajinští političtí vězni Kategorie:Ukrajinští aktivisté Kategorie:Nositelé Řádu za odvahu (Ukrajina) Kategorie:Vězni gulagů