Cesko.wiki Kacikyt
Author
Albert FloresKacikyt je specifický minerál, který patří mezi skupinu boritých sloučenin. Je pojmenován po Češce Miladě Kacířové, která objevila jeho vzorec a připravila první vzorky pro analýzu. Kacikyt je tvořen oxidem bismutitým a boritým pentahydrátem, což ho řadí mezi vzácné minerály. Kacikyt se vyskytuje převážně v jedné lokalitě ve středních Čechách, konkrétně v Chýnovském lese. Nachází se zde v horninové puklině v blízkosti vzácných křemenných žil. Jeho vznik souvisí s geologickými procesy a tektonickou činností této oblasti. Minerál má průhlednou až poloprůhlednou strukturu a vytváří krystaly ve tvaru tabulek nebo jehliček. Jeho barva se pohybuje od bílé přes šedou až po nazelenalou. Kacikyt je křehký, avšak poměrně tvrdý minerál, který se používá v malém množství jako dekorativní kámen nebo součást minerálogických sbírek. Vzhledem k vzácnosti a lokálnímu výskytu je kacikyt předmětem zájmu geologů, mineralogů a sběratelů minerálů. Je hodnocen jako vzácný a ceněný minerál s místy omezenou dostupností.
Kacikyt nebo Vladimirovka ( Кациқыҭ, ვლადიმიროვკა - Vladimirovka) je vesnice v Abcházii v okrese Gulrypš v Samurzakanské nížině. Leží přibližně 13 km východně od okresního města Gulrypš. Obec sousedí na západě s Pšapem a s Drandou, na severu s Cabalem, na východě a na jihovýchodě s obcemi okresu Očamčyra s Arménskou Atarou, s Atarou a s Adzjubžou, od kterých obec odděluje řeka Kodori. Na severovýchodě od vsi se nachází těžko prostupný zalesněný horský terén.
Oficiálním názvem obce je Vesnický okrsek Kacikyt (rusky Кацикытская сельская администрация, abchazsky Кациқыҭ ақыҭа ахадара). Za časů Sovětského svazu se okrsek jmenoval Vladimirovský selsovět (Владимировский сельсовет).
Části obce
Součástí Kacikytu jsou následující části:
* Kacikyt / Vladimirovka (Кациқыҭ / Владимировка) * Avidzybžara / Adzjubža (Аҩӡыбжьара / Аӡҩыбжьа) * Dopuakyt / Dopukyt / Dopoukyt (Допуақыҭ / Допуқыҭ / Допоуқыҭ) - do 1948 Estonka, od 1948 do 1955 Bagnašeni, od 1955 do 1996 opět Estonka * Kodor / Kudry (Кодор / Кәыдры) * Maršanichu (Маршьанихәы) * Chjecrypš / Šmati (Хьецрыԥшь / Шмаҭи) * Dzydakvara (Ӡыдаҟәара) - od 1869 Anastasijevka, od 1949 do 1996 Ganachleba * Adzlagara (Аӡлагара) * Adzyna (Аӡына) - dříve Kazbegi * Ančara (Анҷара) * Basmarakja (Басмараҟьа) * Kjyrchuluchu (Кьырхәлухә) * Naa (Наа) * Nardzyn (Нарӡын) - dříve Oikonimi, od 70. let do 1996 Chumuškiri * Nauš (Наушь) - dříve Nikolajevskoje a Staročernigovskoje, od 1948 do 1996 Čala * Tachu / Tech (Ҭахә / Тех)
Historie
Po vyhnání abchazského obyvatelstva v druhé polovině 19. +more století během mahadžirstva následkem Kavkazské války se do obce nastěhovalo převážně ruské obyvatelstvo, které ji přejmenovalo na Vladimirovka (Владимировка). Později se sem přistěhovali i Arméni a Gruzínci. Od roku 1943 nesla ves název Kodori, než byl v roce 1955 vrácen zpět název Vladimirovka. V roce 1996 došlo ke změně na současný název Kacikyt. Po válce v Abcházii v roce 1993 většina gruzínského obyvatelstva opustila zemi.
Obyvatelstvo
Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 1676 a jejich složení následovné:
* 1175 Arménů (70,1 %) * 202 Abcházů (12,1 %) * 191 Rusů (11,4 %) * 67 Gruzínů (4,0 %) * 41 ostatních národností (2,4 %)
Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 1579 obyvatel. V celém Vladimirovském selsovětu žilo 2577 obyvatel.
Odkazy
Literatura
Kvarčija, V. E. +more Историческая и современная топонимия Абхазии (Историко-этимологическое исследование). Dom Pečati. 2006. Suchum. 328 s. * Kvarčija, V. E. Аҧсны атопонимика. Abchazská akademie věd. 2002. Suchum. 686 s. ([url=https://docviewer. yandex. ru/view/0/. page=1&*=355QNCctvujNeFwhpyNhiQuUoch7InVybCI6InlhLWRpc2stcHVibGljOi8vSGI5dStETy9ST3J2T05nWkx4akI4dEQ1eWE3cjA2ZGUza3IrNHoxbkpMYz0iLCJ0aXRsZSI6Imt2YXJjaGlhX3ZfYXBzbnlfYXRvcG9uaW1pa2EucGRmIiwibm9pZnJhbWUiOmZhbHNlLCJ1aWQiOiIwIiwidHMiOjE1NjM4ODY3NjE2MDcsInl1IjoiODA1NjMxNzAxMTUxNTg3OTc5NCJ9]Dostupné online[/url]).