Kaigun kókútai

B1M „-383“ patřil k Jokosuka kaigun kókútai Kaigun kókútai , zkráceně kókútai , či jenom kú , byla - po většinu doby své existence (1916 až 1945) - pozemní námořní letecká jednotka, základní operační jednotka japonského císařského námořního letectva. Jednalo se o organizační strukturu zahrnující 24 až přes 100 letadel (organizovaných do hikótai []), létající a pozemní personál a celou příslušnou pozemní základu.

První kókútai nesly jména podle mateřské základny a byly podřízeny nejbližší čindžufu (鎮守府 ~ námořní základna), která mohla, ale nemusela, být totožná s mateřskou základnou. Od roku 1936 vznikaly i číslované kú. +more Na podzim 1942 došlo k přeznačení kókútai, které spočívalo v přiřazení trojmístného či čtyřmístného kódu. Po reorganizaci v dubnu 1944 se základní operační jednotkou stala hikótai, zatímco kókútai zůstala jako organizační struktura zahrnující několik více či méně samostatných hikótai.

Po organizační stránce kókútai odpovídala námořní kókú bokan ( ~ letadlová loď i s palubní skupinou - hikókitai ), či přibližně hikó sentai císařského armádního letectva.

Za druhé světové války byly kókútai zpravidla organizovány do kókú sentai ( ~ letecká flotila).

Překlad termínu kaigun kókútai

V anglické literatuře bývá (kaigun) kókútai překládána jako , čili „(námořní) letecká skupina“. Tento termín by ale mohl navozovat představu podobnosti s (AG ~ letecká/palubní skupina) USN a FAA. +more Tyto se ale od japonské kaigun kókútai v mnoha ohledech lišily (velikostí, strukturou, chybějící vazbou na mateřskou základnu, …), takže např. Hata & Izawa & Shores termín kókútai odmítají překládat. V české literatuře je též někdy kókútai překládána jako „letecký pluk“. Vzhledem k tomu, že ani československé letectvo, ani sovětské letectvo (zde ) nebyly organizovány podle japonského císařského námořního letectva, je i tento překlad nepřesný a zavádějící.

Historie a vývoj

Džósecu kókútai

Před vznikem první kaigun kókútai byly hydroplány císařského námořnictva organizovány do provizorně zřízených jednotek, které byly po splnění úkolu rozpuštěny. V roce 1916 císařské námořnictvo získalo prostředky na založení prvních tří trvalých jednotek ( džósecu kókútai). +more První z nich se stala v dubnu 1916 v Jokosuce založená Jokosuka kaigun kókútai. Ta se věnovala převážně výcviku a tak se první operační jednotkou stala až Sasebo kaigun kókútai založená v září 1920 v Sasebu. V roce 1922 přibyla Kasumigaura kaigun kókútai, která jako první používala i pozemní letouny (obě předchozí kú v té době používaly výhradně hydroplány). Jako poslední z první vlny byla v prosinci 1922 založena Ómura kaigun kókútai.

Vznik dalších kú podnítilo až přijetí závěrů londýnské námořní konference (1930) a následně programy rozvoje loďstva z let 1931 ( Maru iči keikaku) a 1934 ( Maru ni keikaku): omezení stavby plavidel mělo (mimo jiné) kompenzovat letectvo. V roce 1934 (tedy po Maru iči keikaku a před Maru ni keikaku) již mělo podle Evans & Peattie existovat 14 (tedy pravděpodobně nejenom kókútai, ale i palubních hikókitai) - k původní čtveřici přibyly Tatejama kú z roku 1930 a Kure kú z roku 1931. +more Maru ni keikaku volal po vzniku dalších osmi kókútai, které měly operovat se sedmi nových základen (Óminato, Saeki, Jokohama, Maizuru, Kanoja, Kisarazu a Činhae) do konce roku 1937.

Džósecu kókútai byly pojmenovány po své domovské základně a byly zpravidla vybaveny letouny jednoho typu (např. jenom bombardéry, jenom stíhačky, etc… Stíhací kú ale mívaly přiřazeno i několik průzkumných letounů pro zajištění navigace při dlouhých letech). +more Pouze Čitose, Genzan a do roku 1938 i Kanoja kaigun kókútai disponovaly jak bombardéry, tak stíhacími letouny. Peattie mezi džósecu kókútai řadí i 1. a 17. kókútai (tedy dvě číslované).

Tokusecu kókútai

V září 1936 vznikla na Tchaj-wanu 11. +more kókútai - první z takzvaných tokusecu kókútai ( ~ speciální kókútai). Ty byly označovány jedno- či dvouciferným číslem a na rozdíl od džósecu kókútai celkem běžně disponovaly kombinovaným leteckým parkem.

Přečíslování kókútai na podzim 1942

K 1. listopadu 1942 byla většina kú (džósecu i tokusecu) přečíslována. +more Výjimku tvořily Kanoja a Takao kókútai, které byly přečíslovány už k 1. říjnu, a některé džósecu kókútai (například Sasebo kú byla přeznačena až v prosinci 1944 a Jokosuka kú si své jméno ponechala až do konce druhé světové války).

V novém systému byla kókútai identifikována třímístným nebo čtyřmístným kódem (XYZ nebo XXYZ). Číslo na první pozici (X nebo XX) identifikovalo určení kókútai (stíhací, bombardovací, …): * 1 - průzkumná kókútai (vybavená zpravidla letouny typu C - teisacuki) * 2 - stíhací kókútai * 3 - stíhací kókútai * 4 - kókútai průzkumných hydroplánů (E - suidžó teisacuki) * 5 - kókútai palubních útočných a bombardovacích letounů (B - kandžó kógekiki a D - kandžó bakugekiki) * 6 - palubní kókútai určená pro operace z letadlových lodí či katapulty vybavených lodí a ponorek * 7 - kókútai pozemních útočných letounů (G - rikudžó kógekiki) * 8 - kókútai létajících člunů (H - hikótei) * 9 - kókútai pro námořní hlídkování * 10 - dopravní kókútai (L - jusóki)

Číslo na předposlední pozici (Y) určovalo administrativně nadřazené čindžufu (a to i když se kú nacházela mimo domácí ostrovy): * 0, 1 a 2 ~ Jokosuka čindžufu * 3 a 4 ~ Kure čindžufu * 5, 6 a 7 ~ Sasebo čindžufu * 8 a 9 ~ Maizuru čindžufu

Číslice na poslední pozici (Z) určovala, zda se jedná o džósecu kókútai (lichá čísla), či tokusecu kókútai (sudá čísla).

Například Tainan kókútai tak byla přeznačena na kókútai 251 (2 ~ stíhací, 5 ~ podřízená Sasebo čindžufu a 1 ~ džósecu kókútai).

Reorganizace 4. března 1944

Ke 4. březnu 1944 se hlavní operační leteckou jednotkou císařského námořnictva stala hikótai, neboli letecká složka kókútai. +more Hikótai byly očíslovány, mohly působit nezávisle na mateřské základně (takže celý systém kókútai se stal pružnější) a mohly být přesouvány mezi jednotlivými kókútai.

Velení

Funkci velitele kókútai ( širei, či taičó) zastával námořní důstojník, zpravidla v hodnosti čúsa ( ~ fregatní kapitán), či daisa ( ~ námořní kapitán). Další velitelské pozice byly: * Fukučó - zástupce velitele, zpravidla tai'i ( ~ poručík) nebo šósa ( ~ korvetní kapitán) * Hikóčó - velitel leteckých operací, zpravidla od tai'i, přes šósa až po čúsa * Hikótaičó - velitel hikótai. +more Mýval hodnost od kókú heisóčó ( od 1942 hikó heisóčó ~ praporčík) až po šósa a to včetně speciálních důstojnických hodností za zásluhy ( tokumu).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Japonské císařské námořní letectvo Kategorie:Japonská slova a fráze