Kaple svatého Floriána (Kladno)

Kaple svatého Floriána v Kladně (Floriánská kaple) stojí v centru města na Floriánském náměstí, na třídě T. G. Masaryka, barokní centrální stavba, jedno z posledních děl Kiliána Ignáce Dientzenhofera, které vzniklo pod patronací břevnovského a broumovského opata Benno Löbla.

Společně s mariánským sousoším (1741) a stavbou benediktinské zámecké rezidence s opatskou kaplí sv. Vavřince (1741) vytváří soubor kladenského baroku, které bylo prezentováno v rámci oslav Tisíce let benediktinského kláštera v Břevnově.

Původní stavba Floriána Žďárského ze Žďáru

+morejpg|vlevo|náhled|Kaple_sv. _Floriána,_Kilián_Ignác_Dientzenhofer'>K. I. Dientzenhofer (1751) Původní kapli sv. Floriána (a sv. Alžběty) dal vystavět v roce 1630 Florián Jetřich ze Žďáru, jehož manželkou byla Alžběta Korona z Martinic. Podle nejstaršího vyobrazení Kladna na jedné z fresek v konventu břevnovského kláštera (autor Giovanni Vicentini) se jednalo o jednolodní drobnou stavbu se stanovou střechou a sanktusovou vížkou uprostřed. Jako jediný hmotný doklad z původní stavby se dochoval základní kámen z roku 1630 s fundačním zápisem, dnes je zasazen pod hlavním oltářním obrazem sv. Floriána.

Starý hřbitov

Okolo kaple se nacházel hřbitov, který byl založen v době morové epidemie (1679), kdy hlavní hřbitov okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie na kladenském rynku nestačil pojmout tolik pohřbů. Od roku 1784, poté, co císař +more'>Josef II. zapověděl pohřbívat uvnitř městských hradeb, sloužil hřbitov u floriánské kaple pro pohřby z celého městečka Kladna a okolí, a to až do roku 1831, kdy byl založen nový - v pořadí již třetí - hřbitov v místech dnešních Dvořákových sadů (u divadla). Nález barokního benediktinského křížku a další barokní svátostky poblíž floriánské kaple souvisí s existencí hřbitova.

Dientzenhoferova centrála

V červenci na sv. Jakuba léta Páně 1751 byl položen základní kámen nové kaple, a to pod patronací břevnovského a broumovského opata Benna Löbla (*1688, †1751), slavnosti se tehdy zúčastnil také Kilián Ignác Dientzenhofer, kázání měl Josef Bonaventura Piter.

Smrt stavebníka břevnovského Benna Löbla a architekta K. I. +more Dientzenhofera v prosinci téhož roku zkomplikovala postup stavby, kterou nedokončil ani Dientzenhoferův nástupce Anselmo Lurago.

Na dobové kresbě učitele Bělohlávka z roku 1846 je zachyceno zdivo kaple jen zčásti omítnuté, schází i ostění portálu, a to včetně dveří. Teprve za kladenského faráře Kašpara Valentina Weiningera, působil na Kladně do roku 1835, a to díky sbírkám a prodeji zádušního pole, patřícího k floriánské kapli v místech "nad skalkou" (jeho polohu připomíná dnešní Zádušní ulice), se ve stavbě zvolna pokračovalo. +more Nicméně i v této době se v kapli konaly nouzově bohoslužby, např. když byl farní kostel na náměstí nepřístupný v důsledku větších oprav - 1826, 1829 a zejména 1842, kdy byla kaple opatřena pálenou dlažbou odstraněnou z hlavního kostela. V průběhu stavebních prací bylo zejména osazeno nové hlavní schodiště z ulice a kamenné ostění. znak břevnovského a broumovského kláštera (1773-1785)Barokní benediktinský křížek se sv. Benediktem, sv. Oldřichem a sv. Afrou, kdysi nalezen poblíž kaple sv. Floriána, ve spodní části Kříž svatého Benedikta (sbírky Sládečkova muzea v Kladně) Kaple byla vysvěcena až 5. 5. 1872 za faráře Josefa Mottla patronem kladenské farnosti - opatem břevnovského kláštera Janem Nepomukem Rotterem, a to za velké účasti věřících i duchovenstva, mezi nimiž vynikal kladenský rodák, vlastenecký kněz a spisovatel Václav Štulc. tehdy byly také vysvěceny dva zvony - Jan Nepomucký a sv. Florián.

I přes skutečnost, že kaple byla definitivně hotova více než sto let od zahájení a přes různá zjednodušení (např. podoba vstupního portálu) tak … „celková estetická atmosféra stavby a nepochybná kvalita její koncepce žije plně a silně tvůrčí pohodou autentické Dientzenhoferovy invence“. +more Mojmír Horyna také připomíná, že . kladenská kaple sv. Floriána je nejvýznamnější realizací skupiny pozdních, geometricky dokonalých centrál v tvorbě K. I. Dientzenhofera z doby po r. 1740.

Architektura a výzdoba

Půdorys kaple vychází z centrální křížové dispozice s konkávně probraným hlavním průčelím, které po stranách vymezují nakoso situované věže. Loď je zaklenuta kopulí na pendantivech a apsidy křížového půdorysu završují úseky ve tvaru částečné konchy. +more Vnější fasádu vertikálně člení dvojice pilastrů s čabrakovými hlavicemi, které nesou mohutné kladí s bohatě profilovanou okapní římsou. Architektonický výraz umocňují kasulová okna, která „odlehčují“ tektoniku průčelí.

Břevnovský opat zajisté předpokládal freskovou výzdobu kaple, napovídají tomu i štuková zrcadla na klenbách interiéru, vnitřek kaple již nebyl vybaven barokním zařízením.

Floriánská kaple významově graduje na prejzové střeše pozlaceným křížem sv. Benedikta - tradičním symbolem benediktinských klášterů a kostelů (Břevnov, Broumov, Police nad Metují).

Po větší opravě v roce 1910 proběhla náročná oprava zdevastované kaple po roce 1969 pod vedením stavitele Jana Nedvěda ze Zlonic; poslední kvalitní obnova prejzové střechy a úpravy průčelí realizovalo v roce 2006 štukatérské sdružení ATIKA.

Kandlerovy obrazy - sv. Florián, sv. Benedikt a sv. Prokop

Smrt opata Benna Löbla († 1751) a architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera († 1751), které navíc provázel i postupný ústup z hospodářské prosperity kláštera, znamenaly téměř konec stavby - ve farní kronice se uvádí, že je kaple nedokončená, nemá žádné zařízení, měla pouze zvonek sv. Floriána, který dal pořídit Benno Löbl v roce 1751.

Z doby dokončení kaple pochází i malířská výzdoba, která se omezila na trojici pláten - hlavní rozměrný obraz sv. Floriána s typickým atributem - vědrem vody od Viléma Kandlera z roku 1872 a v bočních apsidách na sv. +more Prokopa a sv. Benedikta od téhož autora. Viléma Kandlera (1872) Viléma Kandlera (1872) Sv. Benedikt je namalován před oltářem, na kterém přidržuje řeholi sv. Benedikta s textem - Ausculta o fili / praecepta magistri / S. Reg. Prolog - Naslouchej, synu, mistrovu učení/; je zdůrazněn význam kříže, a to ve vztahu k potírání hříchu, kterého reprezentuje had, přišlápnutý světcovou nohou.

Svatého Prokopa zachytil malíř nad řekou Sázavou, za kterou je zachycen sázavský klášter. Vedle příznačného atributu pluhu (orba s ďáblem) připomíná poustevnický život lebka a otevřená kniha Řehole sv. +more Benedikta s textem: Jest horlivost dobrá, kteráž vzdalujíc od hříchu vede k životu věčnému (Reg. S. Ben. kap. LXXII. ). Vedle poměrně hodnotného vypracování krajinných detailů u obrazu sv. Prokopa představují obě plátna cenný příspěvek k poznání církevní malby druhé poloviny 19. století a benediktinské ikonografie.

Duchovní správa

Kaple se nachází v duchovní správě - Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Kladno.

Galerie

Soubor:Brevnov kovar kladno. jpg|Břevnovský klášter, freska s pohledem na Kladno (1722 -1723), autor Giovanni Vicentini. +more Soubor:Kladno florian zakladni kamen. jpg|Základní kámen kaple (1630) a deska připomínající svěcení (1872) Soubor:Kladno florian severni pruceli. jpg|severní průčelí kaple Soubor:Kaple s. Floriana Kladno veze. jpg|hlavní průčelí kaple Soubor:S. florian_kladno_crux. jpg|Kříž sv. Benedikta Soubor:Kladno florian kandler. jpg| Obraz sv. Floriána od Viléma Kandlera (1872) Soubor:S. florian_kladno_interier. jpg|Interiér kaple, východní apsida Soubor:S. florian_kladno_interier_2. jpg|Interiér kaple, od vstupních dveří.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Barokní kaple v Česku Kladno Floriána Kladno Kategorie:Římskokatolická farnost u kostela Nanebevzetí Panny Marie Kladno Kategorie:Kulturní památky v Kladně Kategorie:Postaveno v Česku 1872 Kategorie:Kaple v Kladně Kategorie:Stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera