Karel Emanuel ze Žerotína

Technology

12 hours ago

Author

Karel Emanuel ze Žerotína, též Karel Emanuel Žerotín nebo Karl hrabě Zierotin, svobodný pán von Lilgenau (16. srpna 1850 Bludov - 26. prosince 1934 Bludov), byl moravský šlechtic a politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, počátkem 20. století moravský místodržící, poslední mužský člen moravské větve rodů Žerotínů.

Životopis

Narodil se 16. srpna 1850 na Zámku Bludov. +more Jeho rodiči byli Zdeněk Otto Arnošt ze Žerotína (23. listopadu 1812 - 18. listopadu 1887), příslušník bludovské (losinsko-vízmberské) větve Žerotínů a první starosta Bludova (1850-1860), a Gabriela Almásy de Zsadány et Törökszentmiklós (*21. dubna 1816 - 17. listopadu 1896). Karel Emanuel se narodil jako sedmý z osmi sourozenců.

Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Dne 1. +more ledna 1875 vstoupil do státních služeb. Působil jako okresní komisař v Přerově. Později se vzdal úřednické kariéry a zapojil se do politiky. V letech 1884-1900 byl poslancem Moravského zemského sněmu.

Ve volbách roku 1885 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Mandát obhájil ve volbách roku 1891. +more Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1897.

Po volbách do Říšské rady roku 1885 se uvádí jako člen Coroniniho klubu, oficiálně nazývaného Klub liberálního středu, který byl orientován vstřícněji k vládě Eduarda Taaffeho. V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti.

V letech 1884-1900 byl poslancem Moravského sněmu za nesvěřenský velkostatek, přičemž byl zvolen předsedou střední strany. Roku 1890 byl jmenován c. +more k. komořím, roku 1891 tajným radou a roku 1909 byl císařem jmenován dědičným členem Panské sněmovny, protože byl „zletilou hlavou rodu šlechtického, který v královstvích a zemích radou říšskou zastoupených rozsáhlými statky vyniká“.

Od roku 1898 předsedal nově ustavené Zemědělské radě moravské. 15. +more února 1900 byl vládou Ernesta von Koerbera jmenován moravským místodržícím (nejvyšší představitel státní správy na území Moravy). Funkci zastával až do 17. září 1906. Následně žil na svém panství v Bludově, kde byl již roku 1890 jmenován čestným občanem.

Jeho největší zásluhou bylo vyjednání Moravského vyrovnání, tedy vytvoření rovnoprávného postavení moravských Čechů a Němců v zemi, neboť předtím byli moravští Němci výrazně zvýhodněni.

Dne 27. dubna 1897 se ve Vídni oženil se svou neteří Zdeňkou Podstatskou-Thornsern (1875-1947). +more Měli spolu tři dcery - Margaretu, Gabrielu a Helenu. Byl posledním mužským členem moravské větve Žerotínů, která tak s jeho úmrtím vymřela po meči. Zemřel 26. prosince 1934 a byl pochován v žerotínské hrobce pod kostelem v Bludově.