Cesko.wiki Podstatští z Prusinovic
Author
Albert FloresPodstatští z Prusinovic (psáno též Podstatzky) jsou starý moravský šlechtický rod připomínaný v písemných pramenech od 13. století. Vlastnili řadu statků na Přerovsku a Zlínsku, později zastávali i zemské úřady na Moravě. V roce 1627 byli povýšeni do panského stavu a ve dvou liniích obdrželi v letech 1707 a 1744 hraběcí titul. Dědictvím po vymřelém rodu Lichtenštejnů z Kastelkornu uplatnili v roce 1762 nárok na jejich jméno a erb. Rodina Podstatský-Lichtenštejn poté patřila k nejvyšší šlechtě v Rakousku a patřil jí rozsáhlý majetek na Vysočině (Telč) a severní Moravě. Nejdéle se v rodovém majetku udrželo panství Veselíčko, které Podstatským patřilo v letech 1573-1945. Panské linii Podstatský-Thonsern patří od počátku 19. století Litenčice na Kroměřížsku.
Dějiny rodu
Zámek Potštát, sídlo rodu 1408-1623 Pravděpodobný předek rodu Jenec ze Šumberka se připomíná v roce 1281, prokazatelný původ lze doložit až v souvislosti se zmínkou o tvrzi v Prusinovicích z roku 1349. +more Dle genealogie první předek rodu Sezema z Prusinovic žil od roku 1280 do roku 1350. Jeho syn Tas z Prusinovic koupil v roce 1408 panství Potštát a od té doby se jeho potomci psali jako Podstatští z Prusinovic. Prokop Podstatský prodal Prusinovice v roce 1464, ale další členové rod získávali řadu dalších statků na Moravě (Bouzov, Ivanovice na Hané, Malenovice) a dostali se i k zemským úřadům - Jetřich starší byl v letech 1573-1578 moravským nejvyšším zemským písařem. Hlavní rodové sídlo v Potštátě prošlo v 16. století přestavbou z tvrze na renesanční zámek.
Zatímco Jan Felix Podstatský v pobělohorských konfiskacích ztratil Potštát (1623), jeho bratranec Kryštof Karel (†1645) naopak na konfiskacích profitoval, získal například Otrokovice a Zlín, v letech 1625-1628 byl na Moravě nejvyšším dvorským sudím a v roce 1627 byl povýšen do panského stavu. Jeho tři synové založili tři hlavní rodové větve, linie Podstatský-Lichtenštejn a Podstatský-Thonsern žijí dodnes. +more Z potomstva nejmladšího syna Kryštofa Karla II. pocházel Jan Nepomuk (1707-1758), císařský rada a moravský zemský soudce, který byl v roce 1744 povýšen do hraběcího stavu. Vlastnil Hustopeče nad Bečvou, zemřel ale bez mužského potomstva.
Větev Podstatský-Lichtenštejn
Alianční erb rodu Podstatský-Lichtenštejn Na počátku současné linie hrabat Podstatských-Lichtenštejnů stál Jiří Valerián († 1688), moravský zemský sudí, majitel Veselíčka a Bartošovic, který rodový majetek rozšířil v roce 1677 přikoupením Slavkova u Opavy. +more Jeho syn František Dominik (1650. - 1721) zastával vysoké úřady na Moravě (nejvyšší sudí 1702-1714, nejvyšší komorník 1714-1721) a v roce 1707 byl povýšen na hraběte. Jeho syn František Valerián (1678-1741) se oženil s Marií Terezií z Lichtenštejna-Kastelkornu (1693-1748), z tohoto sňatku později vzešel alianční rod Podstatský-Lichtenštejn. Významný moravský osvícenec, diplomat a politik Alois Arnošt Podstatský (1723-1793), převzal na základě předchozích dědických dohod jméno a erb vymřelých Lichtenštejnů z Kastelkornu, jeho syn Leopold I. (1763-1813) v roce 1796 získal i lichtenštejnský majetek (Telč). Od roku 1762 nese tato linie jméno Podstatský-Lichtenštejn, respektive hrabě Podstatský z Lichtenštejna a Kastelkornu, svobodný pán z Prusinovic.
Teprve ziskem Telče se Podstatští zařadili mezi významnou šlechtu Habsburské monarchie, což kromě rozsáhlého pozemkového vlastnictví dokládají i jejich aktivity v politice a kultuře. Leopold I. +more proslul jako mecenáš a lidumil, jeho syn Leopold III. propagoval především hudbu a ve Vídni obdržel čestný titul hrabě dvorské hudby (Hofmusikgraf). Společenský vzestup rodu dokazuje i výběr nevěst z předních šlechtických rodin (Clary-Aldringenů, Paarů, Nosticů, Lobkoviců ad. ). Leopold IV. (1903-1979) se přihlásil k německé národnosti a jeho majetek (Telč, Veselíčko) byl v roce 1945 zestátněn. Jeho syn Jiří Kryštof (* 1932) sice v roce 1990 získal československé občanství, ale jeho dlouholetý boj o restituci majetku byl neúspěšný. Leopoldův mladší bratr Alois (1905-1982) vyženil s Josefínou Harrachovou (1905-2000) velkostatek Velké Meziříčí. Ti se naopak hlásili k české národnosti a majetek jim byl po roce 1989 vrácen. Současným správcem Velkého Meziříčí je jejich syn Jan Nepomuk Podstatský (* 1937).
Větev Podstatský-Thonsern
Alianční erb rodu Podstatský-Thonsern Zakladatelem panské větve Podstatský-Thonsern byl pravděpodobně Karel Šebestián, nejmladší syn Kryštofa Karla. +more Jeho potomci vlastnili na přelomu 17. a 18. století statek Hovězí, ale až díky dědictví po vymřelém rodu Thonsernů nabyli určitého významu. Panství Litenčice na Kroměřížsku zdědili v roce 1778, v roce 1779 byl rod povýšen na svobodné pány spolu s přijetím jména Thonsern (Podstatský z Prusinovic, svobodný pán z Thonsernu), ale potvrzení získal až Vilém František (1781-1833) v roce 1804. Jeho vnuk Theodor (1844-1910) byl dlouholetým poslancem Moravského zemského sněmu a jeho potomkům patří zámek Litenčice dodnes.
Přehled rodového majetku
Zámek Veselíčko, jedno z rodových sídel v 16. +more-20. století * Bartošovice (1616-1768) * Bouzov (1547-1583) * Hustopeče nad Bečvou (1693-1773) * Lešná (1693-1740) * Litenčice (1778-1948 a od 1993) * Potštát (1408-1623) * Prusinovice (1349-1464) * Telč (1762-1945) * Roštejn (1762-1945) * Slavkov u Opavy (1677-1898) * Stará Ves nad Ondřejnicí (1623-1904) * Velké Meziříčí (1937-1948 a od 1992) * Veselíčko (1573-1945).
Osobnosti rodu
Lošticích * Jetřich († 1578), nejvyšší písař na Moravě * Kryštof Karel († 1645), nejvyšší sudí na Moravě * Rudolf Magnus (1688-1740), spisovatel a spoluzakladatel trinitářského kláštera v Zašové * František Dominik († 1721), nejvyšší komorník na Moravě * Leopold Antonín (1717-1776), olomoucký kanovník, děkan olomoucké kapituly, generální vikář olomoucké diecéze, rektor olomoucké univerzity * Alois Arnošt (1723-1793), rakouský vyslanec v Mnichově, místodržitel ve Štýrsku * +more_Podstatský-Lichtenštejn'>Leopold I. (1763-1813), osvícenec, vlastenec a mecenáš * Leopold II. (1801-1848), c. k. komoří, hrabě dvorské hudby * Gustav Felix Podstatský-Lichtenštejn (1807-1904), c. k. generálmajor, nejvyšší hofmistr arcivévodkyně Alice Toskánské * Leopold III. (1840-1902), poslanec Moravského zemského sněmu * Theodor Podstatský-Thonsern (1844-1910), poslanec Moravského zemského sněmu * Alois Podstatský (1905-1982), za druhé světové války podporoval partyzánské hnutí; žil s manželkou hraběnkou Josefou z Harrachu (1905-2000) na zámku ve Velkém Meziříčí * Theodor Podstatský-Thonsern (1909-1984), signatář Národnostního prohlášení české a moravské šlechty v září 1939 * Richard Podstatzký Thonsern (* 1978), předseda Komory soukromých lesů.
Erb
V původním znaku nosili na červeném štítě parohy jelena či daňka, s povýšením do panského stavu v roce 1627 byl do erbu přidán zlatý lev v modrém poli. Po přijetí jména vymřelého rodu Lichtenštejn-Kastelkornů obdrželi srdeční štítek se stříbrným klínem v modrém poli.
Odkazy
Reference
Literatura
MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; II. díl (N-Ž); Argo Praha 2010; s. 96;
Související články
Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů
Externí odkazy
[url=http://genealogy.euweb.cz/bohemia/podstat1.html]Rodokmen na genealogy.euweb.cz[/url] * [url=http://patricus.info/Rodokmeny/Podstatzky.txt]Rodokmen na patricius.info[/url]