Potštát

Potštát (německy Bodenstadt) je město ležící v severní části okresu Přerov na potoce Veličce (přítok řeky Bečvy) v Olomouckém kraji. Žije zde obyvatel. Jeho katastrální území má rozlohu 4 860 ha. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Název

Původní podoba jména byla Botenstadt ("Poslovo město"). České jméno vzniklo hláskovou úpravou německého, jeho první část někdy chápána jako od předložky pod (proto se často psalo Podštát).

Obyvatelstvo

(Statistické údaje k 30. 6. 2008)

Části města

Potštát - k. ú. +more Potštát (dříve Potštát-město), Potštát-Dolní Předměstí, Potštát-Horní Předměstí a Padesát Lánů * Boškov - k. ú. Boškov * Kovářov - k. ú. Kovářov u Potštátu * Kyžlířov - k. ú. Kyžlířov * Lipná - k. ú. Lipná.

Historie

První písemná zmínka o obci (tehdy již městu) pochází z roku 1322 - Záviš z Potštátu neboli Potenstat („Půtovo město“) z rodu Drslaviců, z kterého pochází větev Žampachů z Potštejna. Založeno německými horníky. +more V roce 1377 je připomínán jako opevněné město. Po požáru v roce 1388 postoupil Boček z Kunštátu městu dosavadní vrchnostenský pivovar uprostřed náměstí, markrabě Prokop Lucemburský potvrdil dosavadní výsady a přidal nová privilegia v roce 1394.

V roce 1408 se městečko i s okolními vesnicemi dostává z majetku Bočka z Kunštátu do majetku Tasa z Prusinovic. Koncem 16. +more století vystavěna známá hodinová věž. Roku 1623 je panství Janu Šťastnému Podstatskému z Prusinovic konfiskováno pro účast ve stavovském povstávní. Roku 1663 se dostává do majetku šlechtice Jana Walderodeho. Rod Walderode respektive od roku 1814 Desfours-Walderode panství drží až do roku 1945. Město několikrát za dobu své existence vyhořelo. Na přelomu 18. a 19. století silné punčochářství, tkalcovství, později zřízena i továrna na lihoviny.

Po roce 1945 byla vysídlena německy hovořící většina obyvatel. Dosídlení nebylo úplné - nynější počet je zhruba polovinou stavu ze začátku 20. +more století. Vliv na to měla poměrně odlehlá poloha, umocněná zřízením vojenského újezdu Libavá v západním sousedství města (přerušena tak byla mj. silnice z Hranic do Města Libavé). Od 10. října 2006 byl obci vrácen status města.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Bartoloměje za jihozápadním koutem náměstí se připomíná v roce 1408 jako farní, původně gotický, upravován postupně renesančně, barokně a pseudoslohově.

Hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1658. Fresky v interiéru od Josefa Laslera jsou z roku 1749. +more 6. července 1946 byl kostel po zásahu bleskem poškozen požárem, z té doby pochází nynější provizorní zastřešení věže. Fresky restaurovány po roce 1973 a znovu po roce 1990.

Potštátský zámek jižně od náměstí je poprvé připomínán jako tvrz v roce 1377, na počátku 17. století přestavěna renesančně na čtyřkřídlý zámek, při poslední přestavbě po požáru v roce 1815 byla snesena zámecká věž a fasády změněny klasicistně.

Hodinová věž uprostřed náměstí pochází z doby kolem roku 1700 a je posledním zbytkem městského (původně vrchnostenského) pivovaru zbořeného po roce 1830.

Necelé 4 km jihovýchodně od města se dochovaly nepatrné pozůstatky původního hradu Potštát, zvaného též Puchart. Opuštěn byl po vybudování tvrze ve městě. +more Jihovýchodním směrem se nachází Potštátské skalní město.

Galerie

Soubor:Hodinová věž Potštát. jpg|Hodinová věž a morový sloup Soubor:Potštát kostel hřbitovní. +moreJPG|Kostel Nanebevzetí Panny Marie na hřbitově Soubor:Potštát - zámek (2). jpg|Zámek Soubor:Potštát Florián. JPG|Socha svatého Floriána.

Společenský život

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Potštát *Potštátské skalní město - skalní útvary přibližně jižně od města *Bývalá Železná rozhledna - základy bývalé rozhledny přibližně jižně od města

Externí odkazy

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/314294340070010-postel-s-vyhledem/

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Obce v okrese Přerov Kategorie:Mikroregion Hranicko Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Rozvodí Kategorie:Města v okrese Přerov Kategorie:Sídla v Nízkém Jeseníku Kategorie:Oderské vrchy