Cesko.wiki Karel I. Württemberský
Author
Albert FloresKarel I. Württemberský, známý také jako Karel Alexandr Württemberský, byl poslední král Württemberského království. Narodil se 6. března 1864 v Stuttgartu jako syn Fridricha I. Württemberského a jeho manželky Augusty z Württemberka. Po smrti svého otce v roce 1907 se stal králem Württemberska. Během své vlády se snažil modernizovat zemi a podporoval rozvoj průmyslu a zemědělství. Přestože byl králem konstituční monarchie, měl omezené pravomoci a jeho role byla převážně ceremoniální. Po vypuknutí první světové války byl Karel nucen připojit se k německému císařství a bojovat na straně Ústředních mocností. Po válce se však věci obrátily proti Německu a Württembersko bylo připojeno k nově vzniklé Výmarské republice. Karel zůstal v exilu a žil v Montreux ve Švýcarsku. Zemřel 2. října 1921 ve věku 57 let. Je pohřben v kryptě württemberské královské rodiny v Stuttgartu.
Život
Korunní princ
náhled +morejpg|náhled'>Vítězný tolar z roku 1871 s vyobrazením Karla I. Württemberského Karel byl jediným synem krále Viléma I. a jeho třetí ženy, princezny Pavlíny. Studoval na univerzitách v Tübingenu a Humboldtově univerzitě v Berlíně. Dne 18. ledna 1846 se v Palermu zasnoubil s 23letou velkokněžnou Olgou Nikolajevnou, dcerou ruského cara Mikuláše I. a jeho manželky Šarloty Pruské (Alexandry Fjodorovny). Velkolepá svatba se odehrála na zámku Petěrgof nedaleko Petrohradu dne 13. července 1846. Novomanželský pár pak za jásotu obyvatelstva 23. září přicestoval do Stuttgartu, hlavního města Württemberského království. Zde se usadil ve vile Berg, jedné z prvních staveb novorenesance v Německu.
Manželství nedošlo naplnění a pár neměl děti, pravděpodobně v důsledku možné Karlovy homosexuality. Roku 1863 proto adoptovali Olžinu neteř Věru Konstantinovnu, dceru jejího bratra velkoknížete Konstantina Nikolajeviče.
Württemberský král
Po smrti svého otce 25. června 1864 byl Karel 12. +more července intronizován. Byl liberálnější než svůj otec, a proto k 24. prosinci 1864 obnovil svobodu tisku a sdružování a k 26. březnu 1868 zavedl všeobecné, rovné, bezprostřední a tajné volební právo lidových poslanců do druhé komory parlamentu. Vnitropoliticky nabral takový liberální kurz, že odvolal vedoucí ministry Josepha von Linden a Karla von Varnbüler. V zahraniční politice v úvodních letech svého vládnutí dovedl Württemberg od spojenectví s Rakouským císařstvím ke spolku s Pruskem. Tak Württemberg uznal v roce 1866 rozpuštění Německého spolku a uzavření tajného obranného i útočného svazku s Pruskem, v souladu s ostatními jihoněmeckými státy. Přesto oficiálně dvůr, vláda i lid zastával protipruské postoje.
V říjnu 1870 odjel na soukromý pobyt do svého sídla ve Friedrichshafenu. V listopadu téhož roku přistoupilo Württembersko jako poslední země k Severoněmeckému spolku a zúčastnil se po boku Pruska prusko-francouzské války. +more Skutečnost, že král v politicky kritických chvílích trávil svůj čas v soukromí, i mimo zemi, a zároveň opomíjel svoje panovnické závazky, byla pro správu země na obtíž, avšak z druhé strany to bylo pro württemberskou vládu velmi výhodné, neboť mohla vládnout bez omezujících zásahů krále.
V roce 1871 se Württembersko stalo jedním ze spolkových států Německého císařství, což mělo za následek významné omezení württemberské suverenity. Království ztratilo své dosavadní mezinárodní postavení, ale na oplátku získalo větší bezpečnost z vnějšku i zevnitř. +more Poštovní a telegrafní služby, finanční svrchovanost, starost o kulturu, stejně jako správa železniční dopravy zůstala v jeho rukou, stejně jako vlastní vojenská správa.
Dne 3. října 1891 se Karel vrátil ze svého obvyklého letního pobytu v Friedrichshafenu a Bebenhausenu smrtelně nemocen a o tři dny později, 6. +more října 1891, zemřel. Pohřben byl v hrobce zámeckého kostela ve Starém zámku (Altes Schloss) ve Stuttgartu.
Vývod z předků
Literatura
Jürgen Honeck: Drei württembergische Könige. Ihre Persönlichkeit im Spiegel von Politik, Macht und Liebe, Stieglitz, Mühlacker und Irdning/Steiermark 2008, . +more * Hubert Krins: Könige und Königinnen von Württemberg. Lindenberg 2007 (3. Auflage). * Ulrike Landfester, Friderike Loos (Hrsg. ): Lieber Kronprinz. Liebe Freundin. : Briefwechsel zwischen Bettine von Arnim und Karl von Württemberg. Mit einem Anhang: Briefwechsel zwischen Bettine von Arnim und Julius von Hardegg. Manutius, Heidelberg 1998, . * Sophie Dorothee Podewils (Hrsg. ): Traum der Jugend goldner Stern. Aus den Aufzeichnungen der Königin Olga von Württemberg [Aus dem französischen Manuskript übersetzt von Sophie Dorothee Gräfin Podewils]. Neske, Pfullingen 1955. * Paul Sauer: Regent mit mildem Zepter. König Karl von Württemberg. DVA, Stuttgart 1999. .
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Württemberští králové Kategorie:Württemberkové Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:LGBT panovníci Kategorie:Narození 1823 Kategorie:Úmrtí 1891 Kategorie:Narození ve Stuttgartu Kategorie:Úmrtí ve Stuttgartu Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení ve Stuttgartu Kategorie:Narození 6. +more března Kategorie:Úmrtí 6. října.