Karel II. Štýrský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Karel II. Štýrský, někdy také nazýván Karel II. Marburský, byl synem hraběte Oty II. Marburského a Alžběty Uherské. Narodil se kolem roku 1290 a zemřel v roce 1347. Karel se stal štýrským vévodou v roce 1314 po smrti svého strýce Jindřicha IV. Štýrského. Během své vlády se Karel II. snažil upevnit a rozšiřovat svou moc ve Štýrsku a dalších územích. Zakládal města, reformoval správní organizaci a podporoval obchod a řemesla. Také byl aktivní v politice Svaté říše římské a snažil se získat podporu dalších panovníků. Karel II. byl také známý pro svou podporu kultury a umění. Podporoval výstavbu hradů a hrobek pro svou rodinu a také proslulý klášter v Cilli. Pod jeho patronátem se rozvinula gotická architektura a do Štýrska byli přitahováni umělci a řemeslníci z celé Evropy. Jeho panování však bylo také poznamenáno konflikty se sousedními zeměmi a vznikajícími městy, která narušovala jeho autoritu a moc. Nakonec byl Karel II. poražen v bitvě u Mühldorfu a ztratil většinu svých území. Zemřel v roce 1347 ve Vídni. Celkově lze říci, že Karel II. byl významnou postavou ve středověké historii Štýrska. Pod jeho vládou se rozvíjelo umění, architektura a obchod, ale také se potýkal s konflikty a úbytkem moci.

Karel II. Štýrský (německy Karl von Innerösterreich, 3. června 1540 ve Vídni - 10. července 1590 ve Štýrském Hradci) byl štýrský arcivévoda, vládce v tzv. Vnitřních Rakousích z rodu Habsburků.

Život a vláda

Dětství a počátek vlády

Narodil se jako nejmladší syn císaře Ferdinanda I. +more a Anny Jagellonské v roce 1540 ve Vídni, kde vyrůstal. Již jako desetiletý obdržel vlastní dvůr v čele se svobodným pánem Leonardem Harrachem. Císař Ferdinand I. rozdělil závětí z roku 1554 rakouské dědictví mezi své 3 syny (Maxmiliána, Ferdinanda a Karla). Po jeho smrti v roce 1564 připadla nejmladšímu Karlovi vláda ve Vnitřních Rakousích. Arcivévoda Karel II. budoval Vnitřní Rakousy jako samostatné knížectví v rámci Svaté říše římské. Jednotlivé země si však zachovávaly vlastní zemské sněmy. Krátce před otcovou smrtí odpřisáhly Karlovi věrnost štýrské, korutanské a kraňské stavy. Do Štýrského Hradce, sídelního města Vnitřních Rakous, nový arcivévoda natrvalo přesídlil až o rok později, v roce 1565. Ihned zde zřídil centrální úřady. Štýrský Hradec se postupně alespoň na čas stal nejvýznamnějším rakouským městem, zejména poté, co v roce 1583 přesídlil císař Rudolf II. z Vídně do Prahy.

Z pověření svého nejstaršího bratra, císaře Maxmiliána II. +more, odcestoval v letech 1568-1569 do Španělska. Tam se měl původně informovat o zdravotním stavu duševně chorého infanta dona Carlose, syna krále Filipa II. Ten však před Karlovým příjezdem zemřel. Nakonec vedl Karel jednání mezi Madridem a Vídní o sporných otázkách, především o povstání v Nizozemí a dynastických problémech.

Sňatek

V letech 1558-1570 probíhala jednání o možném sňatku s anglickou královnou Alžbětou I. +more, která však vyjednávání neustále protahovala (nikdy se nakonec nevdala). Uvažovalo se i o sňatku se skotskou královnou Marií Stuartovnou. I z tohoto záměru sešlo. Nakonec se Karel jako jednatřicetiletý v roce 1571 oženil se svojí dvacetiletou neteří Marií Bavorskou, dcerou své starší sestry Anny a bavorského vévody Albrechta V. , se kterou měl 15 dětí. Jako přesvědčená obhájkyně katolické víry Marie významně ovlivňovala vládu svého manžela i výchovu dětí.

Boje s Turky

Karel se musel také potýkat s nebezpečím turecké expanze, neboť jeho území bezprostředně sousedila s Osmanskou říší. Na hranicích probíhaly neustálé boje. +more Ačkoliv garance obrany Říše byla především povinností císaře, nemohl Karel na bratrovu pomoc příliš spoléhat a budoval aktivní obrannou linii v Chorvatsku na vlastní náklady sám. Založil vlastní dvorskou válečnou radu a nechal vybudovat pevnost Karlovac (je pojmenována po něm).

Náboženská politika

Jako katolík (i pod vlivem své manželky) se Karel snažil o upevnění katolických pozic v ovládaných zemích. Byl však ve složité situaci, která jej nutila ke kompromisům. +more Mezi štýrskou šlechtou měli velké zastoupení a vliv protestanti. Karel byl na nich finančně závislý, neboť především obrana před Osmanskou říší byla velmi nákladná. Proto se tedy přes určité snahy o rekatolizaci období vlády Karla II. vyznačuje poměrně velkou náboženskou tolerancí. Úplný přechod zemí ke katolické víře se podařil až Karlovu synovi, pozdějšímu císaři Ferdinandovi II. .

V roce 1572 podepsal Karel ve Štýrském Hradci náboženský mír, který zaručil evangelickým pánům a rytířům ve Štýrsku náboženskou svobodu a vedl k velkému rozkvětu protestantismu. O šest let později byla svoboda vyznání rozšířena i měšťany. +more Poskytnutá svoboda vyvolala nedůvěru u papeže a také byla zárodkem pozdějších sporů. Karel všechny ústupky v náboženských otázkách omezil pouze na svoji osobu a vyloučil možnost, že by zavazovaly i jeho nástupce. Zároveň se také snažil o to, aby se zlepšila všeobecně špatná pověst katolické církve. I proto přivedl do Štýrského Hradce jezuitský řád.

I přes mnohé kompromisy se Karel snažil o způsob vlády blízký absolutismu. Ve výrazném omezení moci stavů a posílení role panovníka však byl opět úspěšný až jeho syn Ferdinand.

Rozvoj kultury a vzdělání

Ačkoliv nebyl Karel tak vášnivým sběratelem a podporovatelem umění jako jeho bratr Ferdinand Tyrolský, přinesl i on mnohé kulturní podněty. Ve Štýrském Hradci založil umělecký kabinet. +more V roce 1587 nechal stavět mauzoleum v bazilice v Seckau, které patří nejvýznamnějším renesančním památkám v Rakousku. S jeho jménem je spojeno i založení známého hřebčína v Lipici nedaleko Terstu (1580).

Podporoval i vzdělávání. V roce 1585 založil ve Štýrském Hradci univerzitu.

Karel II. zemřel v roce 1590 ve věku 50 let. Je pohřben v Seckau.

Děti

V manželství, trvajícím 19 let, porodila jeho manželka Marie 15 dětí. Poslední z potomků se narodil jako pohrobek, tedy až po Karlově smrti.

* Ferdinand (*/† 1572) * Anna (16. srpna 1573 - 10. února 1598),

: ⚭ 1592 Zikmund III. +more Vasa (20. června 1566 - 30. dubna 1632), polský a švédský král, velkokníže litevský.

* Marie Kristina (10. listopadu 1574 - 6. +more dubna 1621), kněžna sedmihradská; abatyše řádu sester Srdce Ježíšova v Hallu.

: ⚭ 1595 Zikmund Báthory (1573-1613), rozvedli se v roce 1599

* Kateřina Renata (4. ledna 1576 - 29. +more června 1599), rakouská arcivévodkyně, svobodná a bezdětná * Alžběta (13. března 1577 - 29. ledna 1586), rakouská arcivévodkyně * Ferdinand II. (9. července 1578 - 15. února 1637), císař Svaté říše římské *: ⚭ 1600 Marie Anna Bavorská (8. prosince 1574 - 8. března 1616) *: ⚭ 1622 Eleonora Gonzagová (23. září 1598 - 27. června 1655) * Karel (17. července 1579 - 17. května 1580) * Gregoria Maxmiliána (22. března 1581 - 20. září 1597), rakouská arcivévodkyně * Eleonora (25. září 1582 - 28. ledna 1620), rakouská arcivévodkyně, svobodná a bezdětná * Maxmilián Arnošt (17. listopadu 1583 - 18. února 1616), komtur v Řádu německých rytířů, nikdy se neoženil, ale měl nelegitimního syna * Markéta (25. prosince 1584 - 3. října 1611),.

: ⚭ 1599 Filip III. (14. dubna 1578 - 31. března 162), král španělský, portugalský, neapolský a sicilský

* Leopold V. +more (9. října 1586 - 13. září 1632), pasovský a štrasburský biskup, *:⚭ 1626 Klaudie Medicejská (4. června 1604 - 25. prosince 1648) *: * Konstance (24. prosince 1588 - 10. července 1631),.

: ⚭ 1605 Zikmund III. Vasa (20. června 1566 - 30. dubna 1632), polský a švédský král, velkokníže litevský

* Marie Magdalena (7. října 1589 - 1. listopadu 1631),

: ⚭ 1608 Cosimo II. Medicejský (12. května 1590 - 28. února 1621), toskánský velkovévoda

* Karel (7. srpna 1590 - 28. +more prosince 1624), pohrobek, biskup vratislavský a bolzansko-brixenský, velmistr Řádu německých rytířů, portugalský místokrál, svobodný a bezdětný.