Karel Jindřich ze Žerotína

Karel Jindřich svobodný pán ze Žerotína (německy Karl Heinrich, Freiherr von Zierotin, asi 1672 - 27. února 1716, Dietfurt an der Altmühl) byl šlechticem, pocházejícím z falkenberské větve rodu Žerotínů, majitel moravského panství Rožnov-Krásno a velitel falcko-neuburského kyrysnického regimentu.

Život

+more_století'>vlevo Narodil se do rodiny Siegfrieda Erdmanna ze Žerotína, majitele panství Falkenberg (dnes Niemodlin) a Tillowitz (Tułowice) ve Slezsku a jeho manželky Anny Terezie svobodné paní ze Stillfriedu a Rattonitz. Měl řadu sourozenců, z nichž za připomenutí stojí zejména bratři Bernard Augustin (†1700) a František Ludvík (†1731). Jeho současníky byli také jmenovci Karel Jindřich ze Žerotína (†1683), člen losinsko-vízmberské větve rodu, majitel slezského panství Schön Johnsdorf (Witostowice) a Karel Jindřich ze Žerotína (†1689), příslušník meziříčské větve rodu, krajský hejtman Přerovského kraje a bratranec Siegfrieda Erdmanna ze Žerotína.

Roku 1706, po smrti bezdětného Maxmiliána Františka ze Žerotína z losinsko-vízmberské větve rodu, se stal Karel Jindřich dědicem rozsáhlého alodního panství Rožnov-Krásno, které na východě hraničilo s Uhrami. Krom tohoto statku dědil v roce 1708 také otcovské panství Tułowice, avšak zde zabředl do vleklých sporů se svou švagrovou Kateřinou Libštejnskou z Kolovrat, vdovou po předčasně zesnulém Bernardu Augustinovi, která na Tułowice uplatňovala nároky jménem svého nezletilého syna Františka Siegfrieda. +more Držba Tułowic byla Karlovi definitivně potvrzena až roku 1714, po náhlé smrti synovce Františka Siegfrieda.

Nejméně od roku 1703 byl Karel Jindřich ze Žerotína angažován ve vojenských službách; nejprve organizoval obranu moravské hranice u Vsetína (1703) a od roku 1705 sloužil pod Leopoldem Šlikem přímo v Uhrách, kde bojoval proti kuruckým povstalcům Františka II. +more Rákócziho. Na uherských bojištích setrvával i po roce 1708, kdy přestoupil k pluku Siegberta Heistera. Samotní kuruci se Žerotínova východomoravského panství dotkli v roce 1707, kdy vyplenili obec Horní Bečvu. Reakcí na kurucké výpady mohla být výstavba provizorního dřevohlinitého opevnění kolem zámku ve Valašském Meziříčí, zaznačeného na Moserově plánu města z počátku 18. století. Pravděpodobně po porážce Rákócziho povstání vstoupil do falcko-neuburského kyrysnického regimentu, přičemž zde zastával funkce plukovníka a posléze také velitele.

Nikdy se neoženil a zemřel bez potomků dne 27. února 1716 v bavorském městě Dietfurt, kde byl zřejmě i pohřben. +more Jeho majetky zdědil mladší bratr František Ludvík.

Zakladatelská činnost na alodním panství Rožnov-Krásno

Ačkoliv se Karel Jindřich ze Žerotína na svém moravském panství příliš často nezdržoval, deset let jeho zdejší vlády se neslo ve znamení aktivní budovatelské a zakladatelské činnosti. Krom nových hamrů mezi Zašovou a Zubřím (1712), několika ovčích salašů, mlýnů a pil, patří mezi šlechticovy nejvýznamnější zakladatelské počiny následující místa a objekty.

Pivovar v Rožnově pod Radhoštěm (1710)

Rožnově pod Radhoštěm Původním výrobcem a distributorem piva pro alodní panství Rožnov-Krásno a sousední biskupské léno Valašské Meziříčí byli sami meziříčští měšťané, jimž byla jejich práva na vystavování piva několikrát garantována Karlovými předchůdci. +more Žerotín se však rozhodl tyto předešlé výsady nerespektovat a roku 1710 zahájil, pod vedením kroměřížského stavitele Jiřího Kocourka, výstavbu vlastního vrchnostenského pivovaru v Rožnově pod Radhoštěm. Stavba byla dokončena v roce 1712.

Spor mezi Karlem Jindřichem ze Žerotína a meziříčskými měšťany byl ukončen rozhodnutím tříkrálového panského sněmu z roku 1715, který usoudil, že město Meziříčí nedovedlo svá privilegia dostatečně prokázat a šlechtic tak má právo si pivovar na svém panství nejenom postavit, ale také v něm vyrobené pivo zcela neomezeně čepovat a vystavovat. Vznik pivovaru ovlivnil též právovárečné měšťany z Rožnova, kteří napříště nesměli vyrábět vlastní pivo a k čepování museli odebírat pouze pivo vrchnostenské.

V latentní podobě pak pře probíhala až do roku 1724, kdy se Karlův bratr a nástupce František Ludvík ze Žerotína, díky intervenci kardinála a olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu, rozhodl přistoupit k několika smírným ústupkům, jež meziříčským právovárečným měšťanům navrátily alespoň část jejich dřívějších výsad.

Kostel Navštívení Panny Marie v Zašové (1714)

Valašského Meziříčí Citát, pocházející z kroniky zašovského rektora Vranečky (†1743), připomíná Karlovu pohnutku, s níž bývá stavba nového kostela v Zašové u Valašského Meziříčí tradičně spojována. +more Výstavba byla zahájena položením základního kamene dne 14. srpna 1714. Jméno architekta je neznámé, nicméně podobně jako v případě rožnovského pivovaru, i zde Karel Jindřich ze Žerotína využil služeb stavitele Jiřího Kocourka, jemuž vypomáhal polír František Petr z Dřevohostic. Kostel byl budován z lomového kamene, dováženého z blízkého kamenolomu, který otevřeli právě pro účely stavby.

Dokončení a slavnostního vysvěcení kostela se Karel Jindřich ze Žerotína nedočkal. Stavba byla dobudována až roku 1725 a zároveň s tím začal v jejím sousedství růst trinitářský klášter, jehož výstavba byla mimo jiné financována Karlovým bratrem Františkem Ludvíkem.

Velké Karlovice (1714)

Karel Jindřich ze Žerotína využil hraničních sporů, vedených se sousedním vsetínským panstvím a na sporném území dal 8. listopadu 1714 založit ves Karlovice. +more Spory mezi vsetínským a rožnovsko-krásenským panstvím byly vyřešeny až v roce 1774, kdy byla nevelká část Karlovic, zvaná Malé Karlovice, připojena k panství vsetínskému. Nejasnosti panovaly také ohledně hranice, která nově zřízenou osadu dělila od Uher. Karel Jindřich ze Žerotína se snažil bránit uherským pasákům ovcí a dobytka v přístupu na karlovické pastviny, z čehož později povstalo několik ozbrojených půtek mezi pastevci a Žerotínovými osadníky.

Odkazy

Reference

Literatura

DOKOUPIL, Lumír - MYŠKA, Milan. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. +more Nová řada. Sešit 10. (22. ). Ostrava 2007, s. 166-167. *DRÁPALA, Daniel - TICHÁ, Jana. Tuto se všeliké památky. Památeční záznamy autorů z okruhu Vranečkovy kroniky. Brno 2020, s. ,47, 75-76. *.

Kategorie:Žerotínové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Úmrtí 1716 Kategorie:Muži