Cesko.wiki Karel Ludvík Rakousko-Uherský
Author
Albert FloresKarel Ludvík Rakousko-Uherský byl členem habsburské dynastie a v letech 1848 až 1916 předposledním panovníkem Rakouska-Uherska. Narodil se v roce 1833 jako syn císaře Ferdinanda I. a jeho manželky Marie Anny Savojsko-Carignanské. Po smrti svého bratra Františka Josefa v roce 1848 se stal nástupcem na trůně. Jako císař Rakouska-Uherska čelil Karel Ludvík mnoha politickým a sociálním výzvám. Byl odhodlaným zastáncem centralistického systému vlády, což vedlo k napětí a nespokojenosti v různých etnických skupinách Rakouska-Uherska. Jeho autoritativní vláda také potlačovala snahy o demokratizaci a rovnoprávnost různých národností a etnických skupin. Karel Ludvík byl také znám svou konzervatismem a odmítáním politických změn. V jeho vládě se zhoršilo sociální napětí a zvýšil se počet konfliktů mezi různými národy v jeho říši. Jako panovník byl často kritizován za nedostatečnou reakci na sociální a politické problémy svého impéria. Po atentátu v Sarajevu, který vyvolal první světovou válku, byl Karel Ludvík nucen rezignovat a abdikovat na trůnu. Zemřel v exilu v roce 1922 ve švýcarském Šterzu. Jeho abdikace znamenala konec habsburské dynastie a významným způsobem ovlivnila politické a sociální události ve střední Evropě.
Karel Ludvík (Karl Ludwig Joseph Maria) (30. července 1833 zámek Schönbrunn - 19. května 1896 Vídeň) byl rakouský arcivévoda, mladší bratr rakouského císaře Františka Josefa I. a mexického císaře Maxmiliána I.
Původ
Narodil se ve Vídni, jako syn rakouského arcivévody Františka Karla (1802-1878) a jeho manželky Žofie Bavorské (1805-1872), dcery bavorského krále Maxmiliána I. +more Josefa.
Život
Karel Ludvík již od dětství žil ve stínu svých starších bratří Františka Josefa a Maxmiliána. Nijak zvlášť se nezajímal ani o politiku, ani o svou vojenskou kariéru, ve které to roku 1884, jak se slušelo na člena císařského domu, dotáhl na generála kavalerie. +more Stal se místodržícím v Tyrolsku a Vorarlbersku, kde se však stal sympatizantem konzervativních klerikálů, kteří nesouhlasili s protestantským patentem, zakotveným do nové ústavy. Z toho důvodu se rozhodl roku 1861 ze své funkce odstoupit a do budoucna se zřekl jakéhokoliv dalšího politického působení. Propříště vystupoval pouze jako reprezentant císařského domu při nejrůznějších slavnostních příležitostech a výstavách, čímž si vysloužil nepříliš lichotivou přezdívku „výstavní arcivévoda“. V roce 1889, po sebevraždě korunního prince Rudolfa, se stal prvním následníkem trůnu a zastupoval císaře i na zahraničních cestách. Oficiálně však následníkem trůnu nikdy jmenován nebyl a vzdal se svých práv ve prospěch svého nejstaršího syna Františka Ferdinanda.
Roku 1896 vykonal, jakožto velmi hluboce věřící člověk, pouť do Svaté země. Zde se napil vody z Jordánu a v důsledku toho nakazil tyfem, na jehož následky po návratu z cesty ve Vídni +more_květen'>19. května 1896 zemřel. Je pohřben v Císařské hrobce ve Vídni v kryptě kapucínského kláštera.
Rodina
Arcivévoda Karel Ludvík byl třikrát ženat a zplodil celkem šest dětí.
1) 4. listopadu 1856 si vzal v Drážďanech Markétu Saskou (1840-1858), dceru saského krále Jana I. Toto manželství bylo bez potomků.
2) 21. října 1862 si vzal v Benátkách Marii Annunciatu Neapolsko-Sicilskou (1843-1871), dceru krále Obojí Sicílie +more_Neapolsko-Sicilský'>Ferdinanda II. Z tohoto manželství vzešly následující děti:.
* František Ferdinand (18. prosince 1863 - 28. +more června 1914), následník Rakousko-Uherského trůnu; ⚭ 1900 Žofie Chotková (morganatický sňatek); roku 1914 byl i se svou ženou v Sarajevu zavražděn při atentátu, jenž byl bezprostřední příčinou vypuknutí I. světové války * Ota František Josef (21. dubna 1865 - 1. listopadu 1906); ⚭ 1886 Marie Josefa Saská; vzhledem k tomu, že jeho starší bratr (a po smrti korunního prince Rudolfa následník trůnu) František Ferdinand se oženil morganaticky a jeho děti tudíž byly z následnictví vyloučeny, stal se Otův starší syn císařem * Ferdinand Karel (27. prosince 1868 - 12. března 1915), ⚭ 1909 Bertha Czuber (morganatický sňatek) * Markéta Sofie Rakouská (13. května 1870 - 24. srpna 1902), ⚭ 1893 vévoda Albrecht Württemberský (1865-1939). Zemřela, stejně jako její matka, na tuberkulózu.
3) 23. července 1873 si vzal v Kleinheubachu (Bavorsko) Marii Terezii Portugalskou (1855-1944), dceru portugalského prince a vzdorokrále +more_Portugalský'>Michala. Z tohoto manželství se narodily dvě dcery:.
* Marie Annunciata (13. července 1876 - 8. +more dubna 1961), rakouská arcivévodkyně, abatyše Tereziánského ústavu šlechtičen v Praze * Alžběta Amálie (7. července 1878 - 13. března 1960), rakouská arcivévodkyně, ⚭ 1903 Alois Maria Adolf z Lichtenštejna (17. června 1869 - 16. března 1955), lichtenštejnský princ a rytíř Řádu zlatého rouna.
Vývod z předků
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
[url=http://genealogy.euweb.cz/habsburg/habsburg5.html#KLL]Genealogie-euweb[/url]
Kategorie:Habsbursko-lotrinští v 19. +more století Karel Ludvík Kategorie:Rakouští princové Kategorie:Narození v roce 1833 Kategorie:Narození 30. července Kategorie:Narození v Schönbrunnu Kategorie:Úmrtí v roce 1896 Kategorie:Úmrtí 19. května Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Zemřelí na břišní tyfus Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Muži.