Cesko.wiki Karl Ludwig Grünne
Author
Albert FloresKarl Ludwig hrabě Grünne (Karl/Carl Ludwig Graf Grünne von Pinchard) (25. srpna 1808, Vídeň - 15. června 1884, Baden u Vídně) byl rakouský generál, politik a dvořan. Jako císařský generální pobočník patřil k nejvlivnějším osobnostem prvního desetiletí vlády Františka Josefa (1848-1859). Z důležitých funkcí byl odvolán po prohrané válce v Itálii v roce 1859, formálně si ale uchoval vysoké hodnosti u dvora do roku 1875.
Životopis
Karl Ludwig Grünne Pocházel ze šlechtické rodiny nizozemského původu, předkové od +more_století'>18. století působili ve službách Habsburků. Narodil se jako jediný syn generála jízdy a vojenského spisovatele hraběte Philippa Ferdinanda Grünna (1762-1854), vojenská služba byla v rodině tradiční. V devatenácti letech vstoupil do armády a již v roce 1828 byl podporučíkem. V roce 1843 byl povýšen na plukovníka a začal působit také ve dvorských službách, v letech 1847-1848 byl nejvyšším hofmistrem arcivévody Štěpána, v roce 1847 se zároveň stal c. k. tajným radou. Jako oblíbenec arcivévodkyně Žofie byl v srpnu 1848 jmenován nejvyšším hofmistrem arcivévody Františka Josefa, který se v prosinci téhož roku stal císařem. Z postu nejvyššího hofmistra přešel Grünne do funkce nejvyššího štolby (1849-1875), mezitím byl v roce 1848 povýšen na generálmajora. Od prosince 1848 byl císařovým generálním pobočníkem a od roku 1850 také ředitelem císařovy vojenské kanceláře, v roce 1850 byl povýšen na c. k. polního podmaršála. V padesátých letech měl z titulu svých funkcí značný vliv na veřejné záležitosti, především v oblasti armády. Vystupoval jako stoupenec absolutismu a odpůrce vojenských reforem, jako císařův generální pobočník byl v letech 1857-1859 též členem vlády.
Po neúspěchu války se Sardinií v roce 1859 se veřejné mínění obrátilo proti Grünnovi, který byl viněn z personálního pochybení v prosazení nepřílíš schopného generála Gyulaie na post vrchního velitele. Prohraná válka v Itálii znamenala pro Rakousko ztrátu Lombardie a v konečném důsledku také pád Bachova absolutismu. +more Grünne byl odvolán z důležitých funkcí a byla mu ponechána jen čestná hodnost císařského nejvyššího štolby. Od té doby žil víceméně v ústraní, v armádě nicméně ještě v roce 1864 dosáhl hodnosti generála jízdy. V roce 1875 byl penzionován, téhož roku také rezignoval na post nejvyššího štolby.
V roce 1859 obdržel velkokříž Řádu sv. +more Štěpána a v roce 1865 se stal rytířem Řádu zlatého rouna. Kromě toho byl c. k. tajným radou a komořím. Krátce před smrtí byl v roce 1883 jmenován doživotním členem panské sněmovny.
Po otci byl majitelem panství Dobersberg a Peigarten v Dolním Rakousku poblíž hranic s jižními Čechami. Zemřel v Badenu u Vídně a pohřben byl v rodinné hrobce v Dobersbergu.
Rodina
Dolním Rakousku, sídlo rodu Grünne od roku 1802 Dne 16. +more května 1831 se ve Vídni oženil s Karolínou Trauttmansdorffovou (29. února 1808 Vídeň - 19. března 1886 Baden u Vídně), c. k. palácovou dámou, dcerou nejvyššího štolby knížete Jana Nepomuka Trauttmansdorffa (1780-1834) a jeho manželky Alžběty Marie Filipíny z Fürstenbergu (1784-1865). Měli spolu šest dětí:.
* 1. Karolína (5. +more července 1832, Vídeň - 21. března 1911, Graz), manžel 1852 Kálmán (Koloman) hrabě Széchenyi (6. října 1824, Šoproň - 17. ledna 1914, tamtéž), c. k. tajný rada * 2. Filip (4. listopadu 1833, Vídeň - 25. března 1902, Dobersberg), c. k. polní zbrojmistr, velitel v Praze 1889-1899, manželka 1878 Klotylda Johanna Thun-Hohenstein (5. ledna 1854, Praha - 16. září 1934, Dobersberg) * 3. Marie Anna (Marianne) (1835, Vídeň - 23. srpna 1906, Altmünster), manžel 1862 László (Ladislaus) hrabě Szapáry (22. listopadu 1831, Pešť - 28. září 1883, Bratislava), c. k. polní podmaršál * 4. Ferdinand (1836-1866), c. k. major (padl v bitvě u Hradce Králové) * 5. Rudolf Ferdinand (19. září 1838, Vídeň - 4. ledna 1915, tamtéž), c. k. rytmistr * 6. Terezie (1. srpna 1840, Žatec - 17. března 1911, Graz), manžel 1864 Humbert hrabě Černín z Chudenic (15. ledna 1827, Vídeň - 30. listopadu 1910, Graz). c. k. komoří.
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, díl X. ; Praha, 1896, s. +more 542-543 [url=https://archive. org/details/ottvslovnknauni38ottogoog/page/n564/mode/2up]dostupné online[/url] * URBAN, Otto: František Josef I. ; Praha, 1991 318 s. ISBN 80-204-0173-3 * TARABA, Luboš: Krve po kolena. Solferino 1859 - zlom ve válkách o sjednocení Itálie; Praha, 2011 320 s. ISBN 978-80-7557-205-9.
Externí odkazy
Karl Ludwig Grünne na webu rakouského parlamentu [url=https://www.parlament.gv.at/WWER/PARL/J1848/Grunne.shtml]dostupné online[/url]
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští politici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Narození 25. +more srpna Kategorie:Narození 1808 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 15. června Kategorie:Úmrtí 1884 Kategorie:Úmrtí v Badenu (Dolní Rakousy) Kategorie:Muži.