Karlův hvozd

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Karlův hvozd je velká, historicky významná a přírodně cenná oblast na území Prahy. Nachází se v západní části města, přesněji je vymezena ulicemi K Belotínu, Na Jelenách, U Jelenek a Na Příkopech. Tato oblast je pojmenována po králi Karlu IV., který zde nechal postavit lovecký zámeček. Karlův hvozd je součástí Přírodního parku Říčanka a je významný svojí rozmanitostí přírodních společenství, včetně teplomilných lúk, vlhkých lesů a mokřadů. Dále se zde nachází i řada kulturních památek, jako je například zbytky Karelova loveckého zámku či barokní zámeček Hvězda. Karlův hvozd je oblíbeným cílem turistů a rekreačním prostorem pro obyvatele Prahy.

Orientační mapa území rezervace Karlův hvozd je přírodní rezervace v Karlových Varech v CHKO Slavkovský les. Rezervaci tvoří osm částí oddělených dopravní infrastrukturou a dalšími lesními porosty, obklopující Karlovy Vary. Všechny části se nachází na obtížně přístupných svazích, zvedajících se především nad údolím řeky Teplé a svahy pravého břehu Ohře. Díky své nepřístupnosti zde zůstaly zachovány fragmenty starých bučin s množstvím mrtvého dřeva. Území leží v centru karlovarských lázeňských lesů, které jsou protkány sítí stezek a cest. Staré porosty jsou biotopem celé řady lesních druhů živočichů i rostlin vázaných na odumírající a mrtvé dřevo.

Historie

Návrh na vyhlášení rezervace zpracovala Správa CHKO Slavkovský les v roce 2018. Následně byl návrh upraven a došlo k novému vymezení hranice rezervace. +more Přírodní rezervace dostala název „Karlův hvozd“ na počest Karla IV. , zakladatele Karlových Varů. Vyhlášení chráněného území je výsledkem spolupráce Lázeňských lesů s Agenturou ochrany přírody a krajiny, regionální správou CHKO Slavkovský les. Vznik rezervace podpořilo i město Karlovy Vary.

Chráněné území vyhlásil Krajský úřad Karlovarského kraje s účinností od 12. června 2022.

Přírodní poměry

Přírodní rezervace s rozlohou 126,7 hektarů leží téměř celá na lesních pozemcích, nelesní pozemky tvoří necelé jedno procento chráněného území. Podle geomorfologickém členění Česka se nachází v severovýchodní části geomorfologického celku Slavkovský les v nadmořské výšce 384-604 metrů.

Geologické podloží chráněného území tvoří granit až granodiorit krušnohorského resp. karlovarského plutonu, z pozdního období hercynského vrásnění.

Středem území protéká řeka Teplá, severním okrajem řeka Ohře.

Téměř 90 procent území tvoří porosty acidofilních bučin s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica). V menší míře je zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). +more Z nepůvodních druhů se zde vyskytuje modřín opadavý (Larix decidua) a borovice vejmutovka (Pinus strobus). Na celém území je časté mrtvé dřevo. Bylinné patro tvoří bika bělavá (Luzula luzuloides), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), věsenka nachová (Prenanthes purpurea) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Menší podíl porostů tvoří acidofilní doubrava s dominantním dubem zimním (Quercus pertaea), v bylinném patře roste metlička křivolaká (Avenula flexuosa), bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Jen nepatrný podíl je zastoupen květnatou bučinou s převažujícím bukem lesním a menším podílem javoru a lípy malolisté (Tilia cordata). Bylinné patro tvoří kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a samorostlík klasnatý (Actaea spicata). Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin zde vzácně roste bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), roztroušeně lilie zlatohlavá (Lilium martagon).

Fauna

Na vývraty stromů jsou vázáni netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus), netopýr stromový (Nyctalus leisleri) a žluna šedá (Picus canus). Staré porosty vyhledává lejsek malý (Ficedula parva) a holub doupňák (Columba oenas).