Karol Szymanowski

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Karol Maciej Szymanowski (3. října 1882 Timošovka, Ukrajina - 29. července 1937 Lausanne, Švýcarsko) byl polský hudební skladatel a pedagog, člen hnutí Mladé Polsko. Jeho styl, pohybující se často na hranici tonality, bývá dáván do souvislosti s hudbou konce 19. století, s takzvaným hudebním impresionismem, ale také s hudbou neofolklorismu (s jehož českým představitelem Leošem Janáčkem bývá Szymanowského dílo v zahraničí často prováděno), případně s díly autorů první hudební avantgardy.

...
...

Život

Szymanowski pocházel z polské rodiny žijící od osmnáctého století na Ukrajině. Rodina vlastnila panství v obci Timošovka. +more Matka (rozená Taubeová) pocházela z Kuronska, které je dnes součástí Lotyšska.

Celá rodina Szymanowských byla hudebně založená. Jeho otec hrál na klavír a na violoncello, bratr Felix byl klavírista a sestra, Stanisława Korwin-Szymanowska, byla zpěvačkou (soprán). +more Karol se začal zabývat hudbou v sedmi letech. Menší zdravotní postižení (postižení nohou) omezovalo jeho fyzickou aktivitu. Nejprve studoval pod vedením svého otce a pak, od roku 1892, byl jeho učitelem Gustav Neuhaus, místní hudební pedagog, který objevil Szymanowského kompoziční schopnosti. Poté studoval ve Varšavě na Státní konzervatoři u prof. Zygmunta Noskowského. V letech 1901-05 studoval harmonii u Marka Zawirského.

V letech 1903-1905 žil v Berlíně, kde se setkal s Richardem Straussem, pod jehož vlivem v nadcházejících letech komponoval. Inspirován jeho hudbou zkomponoval svou první symfonii. +more Po roce 1914 podnikl cestu Evropě. Ve Francii se seznámil s impresionismem a zejména hudba Clauda Debussyho byla další inspirací pro jeho tvorbu. První světovou válku strávil v rodné obci a intenzivně komponoval. Z té doby pochází mimo jiné jeho III. symfonie, koncert pro housle a smyčcový kvartet.

V době bolševické revoluce ztratila rodina Szymanowských své panství v Timošovce. V polovině roku 1920 se přestěhovala do Varšavy, kde Karol zažil svůj první velký umělecký úspěch a nakonec se stal i rektorem Varšavské hudební univerzity (Uniwersytet Muzyczny Fryderyka Chopina) (1927-1931). +more V témže roce koupil manžel jeho sestry, Stefan Bartoszewicz, úředník z ministerstva obchodu ve Varšavě, pro rodinu Szymanowskýchvilu vilu v Bydhošti. V letech 1921-1924 zde pak Karol žil se svou matkou, sestrou a bratrem Felixem. Během této doby složil mj. písně na texty básní Juliana Tuwima pod názvem "Słopiewnie", napsal eseje o Igoru Stravinském a Fryderyku Chopinovi. Hrob Szymanovského v Krakově. Szymanowski byl homosexuál. Jedním z jeho děl na homosexuální téma je i opera Král Roger (1918-1924). Psal rovněž verše. V letech 1917-1919 napsal román Efebos, zabývající se přímo tématem homosexuality. Věnoval jej svému milenci, tanečníku a básníku Borisovi Kochnovi. Román shořel v září 1939 při požáru v bytě jeho bratrance, spisovatele Jarosława Iwaszkiewicze. Nicméně jedna z jeho kapitol se dochovala. Později byla vydána v Německu. Za svou literární činnost získal Szymanowski ve třicátých letech Zlatý vavřín Polské literární akademie.

Szymanowského onemocněl tuberkulózou a ve třicátých letech si v Zakopanem pronajal vilu Atma. Často odjížděl na léčení do švýcarského sanatoria. +more Tuberkulóza se však rozšířila do krku a skladatel nebyl schopen nic jíst. Zemřel 29. března 1937 během spánku v sanatoriu Du Signal v Lausanne. Pohřeb se konal 7. dubna 1937 v Krakově. Je pochován v kryptě Kostela sv. Archanděla Michaela a sv. Stanislava na 'Skałce' v Krakově. Ve vile Atma byla zřízena pobočka Národního muzea.

Za svou hudební tvorbu byl v roce 1934 jmenován Komandérem Řádu znovuzrozeného Polska. 2. +more dubna 1937 mu prezident Ignacy Mościcki udělil Velkokříž tohoto řádu.

Dílo

Rukopis partitury Stabat Mater. +more Szymanowského skladby bývají členěny do tří skupin podle stylu a chronologie vzniku. V prvním období přibližně do opusu 25 je Szymanowského hudba ovlivněna Chopinem a německým pozdním romantismem (Richard Strauss).

Přibližně od první světové války přijímá Szymanowski do svého stylu prvky hudebního impresionismu a moderny (Igor Stravinskij). Jeho skladby se však v tomto období zmíněným stylům vymykají silnými názvuky arabské hudby. +more Kultura islámu se do okruhu této části Szymanowského díla dostává i námětově. Patrně nejvýznamnější z této části tvorby jsou Szymanowského písňové cykly, třetí symfonie Píseň noci a opera Král Roger.

V třetí etapě tvorby se Szymanowského styl dostává blízko neoklasicismu a neofolklorismu. Nejvýznamnějším dílem tohoto období je Stabat Mater.

Jevištní díla

Loteria na mężów czyli Narzeczony nr. 69 (opereta, 1908-1909) * Mandragora, op. +more 43 (baletní pantomima pro tenor sólo a orchestr, 1920) * Harnasie, op. 55 (baletní pantomima pro tenor sólo, sbor a orchestr, 1923-1931) * Hagith, op. 25 (opera, 1912-1913) * Król Roger, op. 46 (opera, 1918-1924).

Orchestrální skladby

Koncertní předehra E-dur, op. 12 (1904-1905) * I. +more symfonie f-moll, op. 15 (1906-1907) * II. symfonie B-dur, op. 19 (1909-1910) * III. Symfonia Pieśń o nocy, op. 27 (symfonie pro tenor, sbor a orchestr, 1914-1916) * I. houslový koncert, op. 35 (1917) * Kniaź Patiomkin, op. 51 (mužský sbor a malý orchestr, 1925) * Stabat Mater, op. 53 (soprán, alt, baryton, smíšený sbor a orchestr, 1925-1926) * Veni creator, op. 57 (soprán,sbor, varhany a orchestr, 1930) * Litania do Marii Panny, op. 59 (soprán, ženský sbor a orchestr, 1930-1933) * IV. symfonie (Symphonie concertante), op. 60 (1932) * II. houslový koncert, op. 61 (1932-1933) * Marsz uroczysty (1920) * Marsz 3. Pułku Ułanów na orkiestrę dętą (1920).

Klavírní skladby

Preludium a fuga cis-moll (1900) * Devět preludií, op. 1 (1899-1900) * Variace b-moll, op. +more 3 (1901-1903) * Variace na polské lidové téma h-moll, op. 10 (1900-1904) * Čtyři etudy, op. 4 (1900-1902) * I. klavírní sonáta, op. 8 (1903-1904) * Fantasie, op. 14 (1905-1907) * II. klavírní sonáta A-dur, op. 21 (1910-1911) * Metopy, op. 29 (1915) * Dvanáct etud, op. 33 (1915-1916) * Masky, op. 34 (1916) * III. klavírní sonáta, op. 36 (1917) * Dvacet mazurek, op. 50 (1924-1925) * Romantický valčík (1925) * Čtyři polské tance (1925-1926) * Dvě mazurky, op. 62 (1933-1934).

Komorní hudba

Sonáta d-moll pro housle a klavír, op. 9 (1904) * Klavírní trio, op. +more 16 (1907) * Romance D-dur, op. 23 (housle a klavír, 1910) * Nokturno a tarantela, op. 28 (housle a klavír, 1915) * Mýty, op. 30 ((housle a klavír, 1915) * I. smyčcový kvartet, op. 37 (1917) * Tři Paganiniho capriccia, op. 40 (housle a klavír, 1918) * Danse sauvage pro housle a klavír (1920) * L'Aube pro housle a klaví (1925) * La berceuse d'Aïtacho Enia (Kołysanka), op. 52 (housle a klavír, 1925) * II. smyčcový kvartet, op. 56 (1927) * Píseň Roxany pro housle a klavír (1931) * Taniec z "Harnasiów" pro housle a klavír (1931) * Zarzyjze kuniu pro housle a klavír (1931).

Písně

Šest písní, op. 2 (1900-1902) * Tři fragmenty z básní Jana Kasprowicze, op. +more 5 (1902) * Salome, op. 6 (zpěv a orchestr, 1904-1912) * Labuť, op. 7 (1904) * Čtyři písně, op. 11 (1904-1905) * Das Grab des Hafis (1905-1909) * Pět písní, op. 13 (1905-1907) * Dvanáct písní, op. 17 (1907) * Penthezilea, op. 18 (píseň pro soprán a orchestr, 1908) * Šest písní, op. 20 (1909) * Barevné písně, op. 22 (1910) * Hafiza, písně milostné, op. 24 (zpěv a klavír, 1911) * Hafiza, písně milostné, op. 26 (zpěv a orchestr, 1914) * Písně princezny z pohádky op. 31 (1915, úprava pro orchestr 1933) * Tři písně, op. 32 (1915) * Demeter, op. 37bis (pro alt ženský sbor a orchestr, 1917) * Agawe, op. 38 (pro alt ženský sbor a orchestr, 1917 * Čtyři písně, op. 41 (1918) * Pieśń meuzina szalonego, op. 42 (1918) * Tři písničky (1920) * Słopiewnie, op. 46bis (1921, úprava pro orchestr 1923-1924) * Tři ukolébavky, op. 48 (1922) * Dětské říkanky, op. 49 (1922-1923) * Idom se siuhaje dołu, śpiewajęcy (1924) * Dvě písně baskické, op. 44 (1925) * Čtyři písně, op. 54 (1926) * Vocalise-Étude (1928) * Šest kurpiovských písní (smíšený sbor a cappella, 1928-1929) * Kurpiovské písně, op. 58 (1930-1932) * Nynie otpuszczajeszia (sbor a cappella).

Reference

Literatura

Teresa Chylińska: Karol Szymanowski i jego epoka. Kraków, Musica Iagellonica 2008, . +more * Maciej Pinkwart: Zakopiańskim szlakiem Szymanowskiego. Wydawnictwo PTTK „Kraj”, Warszawa 1982, . * Krzysztof Tomasik: O Karolu Szymanowskim. Wydawnictwo Krytyki Politycznej, Kraków 2008, .

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top