Karol Šiška

Technology

12 hours ago

Karol Šiška byl slovenský politik a vůdce povstání v Slovenském národním povstání během druhé světové války. Narodil se v roce 1902 ve vesnici Voloské v Uhersku, které se dnes nachází na Slovensku. Byl členem Komunistické strany Československa a aktivně se zapojoval do politického dění. Během povstání v roce 1944 se stal jedním z nejvýznamnějších velitelů povstaleckých vojsk. Po potlačení povstání byl zatčen a vězněn v Německu. Po skončení války se zapojil do politického dění v Československu, avšak po únorovém převratu byl zbaven moci a vězněn. Zemřel ve vězení v roce 1950. Karol Šiška je považován za významnou postavu slovenského odboje během druhé světové války.

Pocházel z etnicky slovenské obce Selenča v regionu Vojvodina (dnes součást Srbska). Maturoval ve městě Szarvas a Novi Sad a vystudoval +more_lékařská_fakulta_Univerzity_Karlovy'>Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci působil v Praze, pak byl primářem nemocnice v Dolném Smokovci a primářem léčebny tuberkulózy ve Vyšných Hágách. Za Slovenského národního povstání se přidal k povstalcům a byl velitelem první partyzánské polní nemocnice ve Starých Horách. Po průchodu fronty se připojil k 1. československému armádnímu sboru Ludvíka Svobody jako šéfchirurg. Po válce působil jako lékař v Bratislavě. Byl pověřen zbudováním centra pro hrudní chirurgii. V 50. letech provedl první úspěšnou operaci srdce s mimotělním oběhem v Československu. Podobné zákroky prováděl i v zahraničí.

Působil jako profesor Univerzity Komenského v Bratislavě. Dne 9. +more července 1968 provedl na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě spolu s MUDr. Ladislavem Kuželou první transplantaci srdce v Československu. Od roku 1953 byl členem-korespondentem a od roku 1955 akademikem Slovenské akademie věd, jejímž předsedou byl v letech 1970-1974. V roce 1960 se zároveň stal členem-korespondentem a od roku 1962 i akademikem Československé akademie věd. V roce 1969 se navíc stal zahraničním členem Akademie věd Sovětského svazu a roku 1974 Akademie věd Německé demokratické republiky. V roce 1961 mu byl udělen Řád práce, roku 1971 titul Hrdina socialistické práce a roku 1960 Národní cena Slovenské socialistické republiky.

Angažoval se i politicky. V letech 1958-1972 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska. +more V letech 1958-1962 byl členem ÚV KSS. Zastával i stranické funkce na celostátní úrovni. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Ve funkci ho potvrdil XIII. sjezd KSČ a XIV. sjezd KSČ. Na členství v ÚV KSČ rezignoval v květnu 1974.

Ve volbách roku 1971 zasedl do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 80 - Vinohrady, Bratislava). +more Ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1976.