Cesko.wiki Karol Štúr (básník)
Author
Albert FloresŽivotopis
Narodil se jako nejstarší syn učitele, přičemž měl ještě tři mladší bratry a sestru. Vyrůstal v Uhrovci, vzdělání získával na gymnáziu v Győru, v Šoproni a na bratislavském evangelickém lyceu, které ukončil v roce 1833. +more Zde i v roce 1829 založil Společnost česko-slovanskou (spolu s Samem Chaloupkou, Danielem Lichardem a dalšími) a ve školním roce 1832-1833 byl jejím místopředsedou a knihovníkem. Ve vzdělávání pokračoval studiem teologie a pracoval jako vychovatel v obci Záriečie. V letech 1835-1836 studoval v Berlíně, pak byl jistý čas u rodičů v Uhrovci a od roku 1838 působil jako kaplan ve Vrbovém.
V roce 1839 se stal profesorem a rektorem na evangelickém gymnáziu v Modre, kde v roce 1843 přijal i několik studentů, kteří odešli z bratislavského lycea na protest proti zbavení jeho bratra Ľudovíta profesury. Od roku 1846 byl slovenským farářem v Modre a své profesorské místo svěřil Jánu Kalinčiakovi. +more Ačkoliv se přímo neúčastnil revolučního hnutí v letech 1848-1849, často byl perzekvován, a to i pro činnost bratra Ľudovíta. Společně s ním byli v boji proti maďarizaci podporováni hrabětem Zayem. Karol Štúr zemřel ve věku 39 let, zůstala po něm vdova a sedm dětí, o které se staral dále jeho bratr Ľudovít.
Tvorba
Básně začal skládat jako student, přičemž vycházel ze své záliby v antických vzorech. Své básně psal česky. +more Mezi jeho díla patří i časoměrný žalozpěv k úmrtí profesora Samuela Zsigmondyho, žalozpěv ke smrti Karla Hynka Máchy, ale také několik prozaických útvarů s lidově-výchovným zaměřením. Svá díla publikoval v almanachu Plody a v několika časopisech. Světabolné nálady překonával ve svých dílech povzbuzováním k činorodé práci, ale také stále jasnějšími slovanskými perspektivami. Kromě vlastní tvorby se také věnoval překladům z řečtiny, kde překládal zejména Platóna a Aristofana.
Dílo
1836 - Starobylí Řekové (vyšlo v almanachu Plody) *1836 - Rozchod Hektora s Andromache (vyšlo v almanachu Plody) *1836 - Mé rozkoše (vyšlo v almanachu Plody) *1836 - Na odcházejícího Sokrata (vyšlo v almanachu Plody) *1844 - Ozvěna Tatry, dvoudílná báseň ** 1. část - Zpěvy (lyrická): naříká nad bídou Slováků, zaostalostí ducha, národní neuvědomělostí a maďarizačním útlakem ** 2. +more část - Pověsti (epická): vychází z pověstí o slovenských hradech *Nad hrobem Homerovým *Slavěny nářek *Pouť mladého pěvce, žalozpěv na památku smrti Karla Hynka Máchy *Slzba *Dlhá chvíle.