Karrösten
Author
Albert FloresKarrösten je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.
Žije zde 686 obyvatel (1. 1. 2021).
Poloha
Obec leží v údolí Oberinntalu na jihozápadním svahu hory Tschirgant (2372 m n. m. +more), při ústí údolí Gurgl (Gurgltal) do údolí Inntalu. Těžba se zde provozovala již v době bronzové, která vzkvétala v 16. století. Obec ohrožovaly četné přírodní katastrofy.
Geologická stezka poskytuje informace o složení hornin v této oblasti a vede kolem ústí bývalých štol a hald vytěžené hlušiny. Od roku 2014 je na výstupu z Karröstenu do Karröster Almu malá dřevěná vyhlídková plošina, která dobře splývá s krajinou, s výhledem na údolí Imstské kotliny.
Na svazích se daří ovoci a kukuřici. Ve výšce 1000 m n. +more m. roste kaštanovník setý nejvýše položený v Severním Tyrolsku, který byl v roce 1960 vyhlášen přírodní památkou.
Zvláštností je velký počet hodin slunečního svitu. Ve srovnání s ostatními obcemi v Tyrolsku je v tomto ohledu na druhém místě.
Části obce
Karrösten * Brennbichl * Königskapelle
Sousední obce
Obec sousedí s obcemi Tarrenz na severu, Haiming a Roppen na východě, Karres na jihovýchodě, Arzl im Pitztal na jihu a s městem Imst na západě.
Historie
Oblast kolem a v Karröstenu byla osídlena již v době bronzové (2000 - 800 +more_l. '>př. n. l. ), protože území se nachází mezi průsmyky Fern (Fernpass) a Reschen (Reschenpass), které v té době byly významnými komunikacemi. Archeologické nálezy urnových hrobů z roku 1972 potvrzují, že jsou starší více než 3000 let.
V 16. století př. +more n. l. přišli do oblasti obývané Brenony (původní irylští obyvatelé) Římané po Via Claudia. Nález cihlové hrobky s ostatky Římana v roce 1972 tento předpoklad posílil. V hrobě byla nalezena římská mince s podobiznou římského císaře Augusta, který zemřel v roce 14 př. n. l. Ilyrský kmen byl romanizován až do 6. století, poté Římany vytlačili Bavoři.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1300, kde je uváděn jako Waibel de Aeusten. Název Kerrosten je poprvé uváděn v roce 1336 v urbáři opatství Stams.
Obyvatelé Karröstenu podléhali imstskému soudnímu dvoru a jeho farnosti.
Důležitou součástí obce bylo hornictví. Na svazích Tschirgant byly četné štoly pro dobývání rudy. +more Po náboženském hornickém povstání v roce 1532 těžba upadala, až koncem 17. století ustala.
Současná obec (2021) je malebnou vesnicí, která žije z turistického ruchu.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.karroesten.tirol.gv.at]Oficiální stránky[/url]