Cesko.wiki Kaštanovník setý
Author
Albert FloresKaštanovník setý (Aesculus hippocastanum) je velký listnatý strom, který pochází z horských oblastí Balkánu a Turecka. Tento strom je známý svými dekorativními květy a plody v podobě kaštanů. Je často vysazován v parcích a zahradách pro svůj estetický vzhled. Kaštanovník setý může dorůst až do výšky 25-30 metrů a je charakteristický svou velkou stínící korunou. Listy jsou dlanitě složené, sestavené z pěti až sedmi lístků. Květy jsou bílé nebo narůžovělé, velké a přitahují opylovače jako například včely a čmeláky. Plody, kaštany, jsou chrupavčitého povrchu a obsahují jedno nebo dvě semena. Kaštanovník setý má významné využití jak v zahradnictví, tak i v medicíně. Extrakt z plodů se používá zejména pro svůj účinek na krevní cirkulaci a podporu tvorby žilních chlopní. Kaštany mají též využití v tradiční medicíně při léčbě křečových žil a otoků. Nadto jsou plody zdrojem potravy pro některé druhy zvěře. Tento strom je považován za velmi odolný vůči nepříznivým podmínkám a dobře snáší městské prostředí. Roste nejlépe na slunných a chráněných místech s dostatkem vláhy. Je vyžadováno adekvátní zavlažování a přihnojování pro zajištění jeho správného růstu a vývoje. Celkově je kaštanovník setý oblíbeným stromem pro svůj estetický vzhled, dekorativní květy a plody. Díky svému významu v medicíně je rovněž považován za léčivou rostlinu.
Kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.) nazývaný též kaštanovník jedlý (či lidově jedlý kaštan) je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité (Fagaceae).
Synonyma
Castanea vesca Gaertner * Castanea vulgaris Lam.
Popis
Kaštanovník setý dorůstá výšky 20-25 m a má širokou vejčitou korunu. Tloušťka jeho kmene někdy přesahuje až 2 m. +more Dožívá se věku 500 až 600 let, ve střední Evropě kolem 200 let, v západní Asii se může dožít až 1000 let. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá, která se časem mění v hnědošedou rozpukanou.
Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. +more Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. Svrchu jsou listy tmavě zelené a zespodu světle zelené.
Kvete v květnu a v červnu. Je to rostlina jednodomá; květy má jednodomé a jednopohlavní. +more Rostlina je převážně cizosprašná, lépe plodí, pokud je v okolí dva a více stromů. Plody jsou nažky (kaštany neboli maróny) po 2-3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy. Jsou lesklé, tmavě hnědé a dozrávají v září. Semena jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin.
Areál rozšíření
Nejvíce se pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku se mu nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. +more Jeho dřevo je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté.
Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. +more Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát.
Použití
Plod je známá pochoutka po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, ale mohou se i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků.
Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo s máslem a sýrem. +more Světové kuchyně znají např. kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany (tj. kandované kaštany, z francouzského Marrons glaçés) aj.
Ze stromů kaštanovníku se získává tanin. Z taninu se vyrábí extrakty pro farmacii, výživu zvířat, výrobu vína a brandy a kožedělný průmysl.
Ohrožení
Od 90. let 20. +more století se na Slovensku a po roce 2000 i v ČR objevila rakovina kůry, což je houbovité onemocnění, které se projevuje prosycháním od vrcholku koruny, kdy zaschlé listí neopadá. Mohou být napadnuty jak jednotlivé větve, tak i celý kmen. Na hladkém kmeni a větvích se první příznaky projevují barevnou změnou kůry. Kůra se zprvu zbarvuje dočervena jako důsledek nekrózy kambia. Borka postupně podélně praská a odlupuje se. Závažný problém je zejména v Severní Americe.
Sklizeň kaštanů
Hlavní sklizeň jedlých kaštanů probíhá v říjnu. Sběr plodů kaštanovníku se provádí ručně. +more Nejmenší plody poslouží jako surovina pro mletí kaštanové mouky. Velké a střední plody se dále zpracovávají, případně jsou po tepelné úpravě konzumovány. Pro odstranění parazitů uvnitř plodů se kaštany máčí v 50 °C vodě a následně ochladí. Tímto procesem se také prodlužuje jejich trvanlivost. Dnes se tedy nemusí skladovat pouze sušené plody.
Soubor:Chestnuts02. jpg|Rozpukané plody Soubor:Chestnuts on tree. +morejpg|Plody na stromě Soubor:Esskastanie fg01. jpg|Habitus koruny Soubor:Sweet chestnut DSCF0160. JPG|Borka Soubor:Ancient coppice of a sweet chestnut DSCF0322. JPG|Kmen Soubor:Chestnuts. jpg|Rozpukaný plod Soubor:Jedlý kaštan 1. jpg|Plody ve slupce a po vyloupnutí Soubor:Castanea sativa MHNT. BOT. 2006. 1272. JPG|Dřevo na řezu Soubor:Pražský kaštan2. jpg|Květy (červen).