Katedrála

Hlavní kostel diecéze

Katedrála v argentinském městě Salta, sídelní kostel stejnojmenné arcidiecéze Hlavní kostel diecéze, respektive sídelní kostel biskupa či arcibiskupa. +more Používá se v rámci římskokatolické církve, řeckokatolické církve, starokatolické církve, anglikánské církve, pravoslavné církve a některých protestantských. Má-li biskup dva sídelní kostely, označuje se druhý jako konkatedrála (konkatedrální kostel).

Přestože katedrála může být nejvýstavnějším a majestátním kostelem v diecézi (či v zemi), zejména v období středověku a renesance, nebylo to nikdy nezbytnou podmínkou a (obzvláště v současné době, kdy často převažuje funkčnost nad velkolepostí) katedrální kostel může mít i skromnou budovu. Katedrály mohly být založeny přímo, nebo byly původně farními nebo klášterními kostely, které byly povýšeny na katedrálu. +more Katedrály se ve středověku stavěly jako drahé projekty a některé místní obyvatelstvo i bránilo jejich výstavbě ze strachu z neúměrného finančního (daňového) zatížení.

Architektonický typ

+more65|Katedrální_dispozice_Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_a_svatého_Jana_Křtitele'>klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory V architektuře termín kostel katedrálního typu, zkráceně katedrála, označuje typ vícelodního kostela, zpravidla trojlodí či pětilodí, na jehož boční lodě navazuje oblouk chórového ochozu s věncem kaplí. Ochoz umožňuje poutníkům a dalším věřícím obcházet chór s oltářem a navštěvovat věncové kaple, a to i během bohoslužby u hlavního oltáře.

Často se používá pojem gotická katedrála, protože v období gotiky se stal oblíbeným typem výstavných kostelů v sídelních městech biskupů ve Francii i jinde v Západní Evropě. Jejich původním vzorem byla královská klášterní bazilika Saint-Denis u Paříže z 1. +more poloviny 12. století, jejímž ideový tvůrcem byl opat Suger.

Vedle kostelů biskupa či arcibiskupa se lze s tímto stavebním typem setkat i u klášterních kostelů, například u benediktinů či cisterciáků. Příkladem je zmíněný kostel benediktinského opatství svatého Diviše (Saint Denis). +more V Čechách jsou kostely katedrálního typu vzácné, je to především novogoticky dostavěný pražský chrám sv. Víta, z cisterciáckých staveb to je kostel sedleckého kláštera v Kutné Hoře, znovupostavený ve stylu barokní gotiky, a nedochovaný kostel Panny Marie na Zbraslavi (stával na místě současného zámeckého parku). Katedrálního typu jsou dále kostel sv. Bartoloměje v Kolíně a chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, které nejsou biskupským ani klášterním kostelem.

Původ slova

Slovo katedrála má původ v řeckém podstatném jméně καθέδρα (katedra), které se překládá jako stolice, trůn nebo křeslo. V katedrále označuje biskupský stolec, na který usedá biskup nebo arcibiskup. +more Katedra je symbolem biskupské autority v rámci diecéze, jeho role učitele a vykonavatele jurisdikce. Sídelní kostely biskupů s biskupskou katedrou se v latině označovaly ecclesia cathedralis, katedrální kostel, slovo katedrála pak bylo odvozeno z latinského přídavného jména.

Jeden z nejstarších případů použití termínu ecclesia cathedralis je v zápisech městské rady v Tarragoně z roku 516. Jiné jméno pro katedrální kostel je ecclesia mater, který označuje mateřský kostel, ze kterého byly zřizovány další kongregace. +more Jako důležitý kostel je označován také jako ecclesia major (větší). Jako hlavní dům Boží je v latině označován jako Domus Domini, kde slova domus (dům) a Dominus (Pán) vycházejí ze společného základu. Z těchto latinských kořenů vychází německé slovo pro katedrálu, Dom (Domherr je německý kanovník), stejně jako italské Duomo. Ve Štrasburku a na dalších místech v Německu a Anglii je katedrála nazývána Münster (německy), resp. minster (anglicky). Toto slovo vzniklo z latinského monasterium (klášter), protože některé katedrály byly spravovány kanovnickou kapitulou.

Katedrály v Česku

Odkazy

Reference

Literatura

Jaroslav Herout, Staletí kolem nás. Praha: Orbis 1978 (dostupné online) * Oldřich J. +more Blažíček - Jiří Kropáček, Slovník pojmů památkové péče a dějin umění. Praha 1990 * Ottův slovník naučný, heslo Kathedrála. Sv. 14, str. 81 * Ottův slovník naučný, heslo Dóm. Sv. 7, str. 796.

Související články

Konkatedrála * Kostel * Křesťanská sakrální architektura

Externí odkazy

Kategorie:Prostory