Cesko.wiki Kategorie:Gmina Niemcza
Author
Albert FloresJeanne d'Arc je francouzský němý film z roku 1900. Režisérem je Georges Méliès (1861-1938). Film trvá zhruba deset minut. Film byl natočen černobíle na jaře 1900 a později byl kolorován. Jedná se o první Mélièsův film, který překonal délku 200 metrů. Kameramanem byl Leclerc, který pro Mélièse také pracoval jako pianista v Théâtre Robert-Houdin. Film byl po Popelce považován za Melièsův druhý největší filmový úspěch a brzy byl rozšířen do dalších zemí. V Anglii byl film distribuován společností Warwick Trading Company, která se starala o anglické vydání Mélièsových filmů až do roku 1902. Ve Spojených státech měl film premiéru 11. listopadu 1900 a distribuovala ho zde i společnost Edison Manufacturing Company, která prodávala jeho „napodobeniny“ (ilegálně duplikované kopie). Americké filmové pirátství se stalo pro Mélièse takovým problémem, zvláště po úspěchu jeho filmu Cesta na Měsíc z roku 1902, že pro dodatečnou ochranu autorských práv otevřel v roce 1903 pod vedením svého bratra Gastona Mélièse americkou pobočku své společnosti v New Yorku. Film byl do roku 1982 považován za ztracený, než jeho ručně kolorovanou kopii nalezl René Charles.
Děj
Ve vesnici Domrémy se Janě z Arku zjevuje sv. Michael, sv. +more Kateřina a sv. Markéta, kteří ji nabádají, aby bojovala za svou zemi (ve stoleté válce). Její otec Jacques d'Arc, matka Isabelle Rommée a strýc zase naopak chtějí, aby zůstala doma, ale ona opustí domov a odcestuje do Vaucouleurs, kde se setká s Robertem de Baudricourtem. Ten zpočátku jejími ideály pohrdá, ale nakonec ho její horlivost přesvědčí a dá ji svolení vést francouzské vojáky. Jana a její armáda vedou triumfální průvod do Orléans, kterému přihlíží velký dav lidí. Poté je v katedrále Notre-Dame v Remeši korunován francouzským králem Karel VII. .
Při obléhání Compiègne je Jana zajata, zatímco se její armáda pokouší zaútočit na hrad. Jana má ve vězení sen, ve kterém znovu vidí své vize. +more Z vězení je odvedena k výslechu, kde odmítne podepsat odvolání a následně je odsouzena za kacířství. Na tržišti v Rouenu je předvedena na hranici a upálena. Nosič dřeva, který během popravy přikládá palivo, se nadýchá zplodin hoření a krátce nato umírá. Na závěr Jana vystoupá do nebe, kde ji přivítá Bůh a svatí.