Kašpar I. z Nostic

Kašpar I. z Nostic-Čochy (německy Kaspar I. von Nostitz-Tzschocha, * před rokem 1430 - kolem 1490) byl žoldnéřský vůdce na straně německých rytířů ve třináctileté válce, později byl hejtmanem ve Zhořelci a Budyšíně a slezským polním hejtmanem.

Původ

Kašpar z Nostic pocházel z lužického šlechtického rodu Nosticů s majetky v Horní Lužici a ve Slezsku, které tehdy byly obě součástí Českého království.

Život

Ve službách Zaháňských

Od roku 1439 byl zapojen do sporu o nástupnictví v Hlohovsku. Ve stejném roce se rodina Nosticů vzdala svého domova předků na zámku Kytlice, včetně panství Nostice, které dalo jméno celému rodu. +more Roku 1451 získali také hrad Čochu, který předtím zpustošili husité, podle kterého se Kašpar psal. vlevo.

Ve službách německých rytířů

Kašpar z Nostic byl v mládí nejprve panošem a později rytířem. Roku 1454 najal žoldnéře a společně s vévodou Rudolfem Zaháňským vtáhl do Pruska na pomoc řádu německých rytířů proti Polsku. +more Oddíly Kašpara z Nostic byly rekrutovány ve Slezsku a Lužici a on sám je v kronikách označován jako jeden z armádních hejtmanů v bitvě u Chojnic (1454). Ta i navzdory zabití Rudolfa Zaháňského skončila vítězstvím řádu. Nostic později převzal velení důležité chojnické posádky. Spolu se svým krajanem Fritzem z Rabenecku ovládl Pomořsko a úspěšně bojoval s Gdaňskými, kteří byli nakonec rozdrceni v bitvě u Světína. Chojnicd udržel pro Řád německých rytířů až do konce třináctileté války. Během této doby byl několikrát zraněn.

V roce 1466 po tříměsíčním obléhání a poté, co bylo v Toruni již dříve oznámeno příměří, které později vedlo k Toruňskému míru, však město odevzdal Polákům.

Dlouhá válka nebyla pro nájemné žoldáky výhodná, protože řádový stát nemohl vojákům platit žold a ani Nostic nedostal slíbenou mzdu, přestože investoval vlastní jmění. Ze Slezska přivezl alespoň čtyři děla.

Ještě předtím, během přestávky v pruské válce v roce 1464, dočasně vstoupil do služeb Vratislavi proti utrakvistickému králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1467 se stal hejtmanem Zhořelce a partyzánem nepřátelského krále Matyáše Korvína v Horní Lužici. +more V následujícím desetiletí se zúčastnil války mezi Jiřím z Poděbrad a Korvínem, která trvala až do roku 1479. Pro katolíky neexistovala alternativa k Jednotě zelenohorské. Ve státních funkcích byl považován za dobrého řečníka.

Místní patriot

Ačkoli byl do té doby věrným Korvínovým příznivcem, kritizoval ho za centralizaci moci a plány připojení. Roku 1471 proto marně protestoval proti jmenování vévody +more_Lehnický'>Fridricha I. Lehnického hejtmanem Horní Lužice. V roce 1488 se mu však podařilo zmařit připojení země k Uhersku, o které usiloval královský právník Jiří ze Steinu.

Závěr života

Kašpar I. z Nostic-Čochy zemřel pravděpodobně v roce 1490.

Rodina a potomci

Kašpar (též latinsky Caspar) I. je považován za prapředka rothenburské linie Nosticů. +more Se svou manželkou Sabinou z Gerštorfu měl tři syny:.

* Hartvík z Nostic, pán na Rottenburgu, ⚭ NN z Metzradu * Jiří z Nostic († 1510) pán z Čochy, ⚭ Voršila z Klüxa a Hennersdorfu * Ota z Nostic, pán na Gottě

Reference

Literatura

Marian Biskup, Druga faza wojny trzynastoletniej (1462-1466). [Druhá fáze třináctileté války 1462-1466], in: Gerard Labuda (ed. +more), Historia Pomorza. [Historie Pomořanska], Wydawnictwo Poznańskie, Poznań 1972 * Marian Biskup, Trzynastoletnia wojna z Zakonem Krzyżackim 1454-1466, Wydawnictwo M. O. N. , Kołobrzeg 1967 * Ferdinand Heinrich Grautoff (ed. ): Chronik des Franziskaner Lesemeisters Detmar nach der Urschrift und mit Ergänzungen aus anderen Schriften. Svazek 2, Perthes, Hamburg 1830 * Jan Długosz: [url=https://books. google. de/books. id=_NtbAAAAcAAJ]Jana Długosza Kanonika Krakowskiego Dziejów Polski ksiąg, Tom. 5, kniha 12, s. 331-334[/url] * Johann Samuel Ersch a Johann Gottfried Gruber: Allgemeine Encyclopädie der Wissenschaften und Künst, Leipzig 1836 * Historická komise pro Slezsko (vyd. ): Geschichte Schlesiens. Svazek 1, Sigmaringen 1988, ISBN 3-7995-6341-5, s. 207 * Theodor Hirsch, Max Toeppen, Ernst Strehlke: Scriptores rerum Prussicarum. Die Geschichtsquellen der preußischen Vorzeit bis zum Untergang der Ordensherrschaft. Svazek 3-5, Lipsko 1861-1874. * Hermann Knothe: Geschichte des Oberlausitzer Adels und seiner Güter, Lipsko 1879 * Gert von Pistohlkors: Deutsche Geschichte im Osten Europas: Baltische Länder, Siedler Verlag, Berlin 2002, ISBN 3-88680-774-6 * Johannes Voigt, Geschichte Preußens: Von den ältesten Zeiten bis zum Untergange der Herrschaft des Deutschen Ordens. Königsberg 1838. * Hermann Markgraf * Constantin von Wurzbach Nostitz auf Tschochau, Kaspar von. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 20. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1869, s. 396.

Externí odkazy

[url=http://www. deutsche-biographie. +morede/sfz72484. html]Kašpar z Nostic in Deutsche Biographie[/url] * [url=http://genealogy. euweb. cz/nostitz/nostitz1. html]Kašpar z Nostic a jeho potomci[/url] na geneaolgy. euweb. cz * [url=http://worldhistory. de/wnf/navbar/wnf. php. oid=10982]Dr. Karnatz: Adelsfamilie von Nostitz[/url] z 23. září 2015 (německy).

Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 1490 Kategorie:Němci Kategorie:Dějiny německého vojenství Kategorie:Nosticové