Kašpar z Questenberka

Mládí

Kašpar z Questenberka se narodil roku 1571 (bližší datum není známo) v bohaté patricijské rodině hanzovních obchodníků v Kolíně nad Rýnem, který byl součástí spolku severních německých měst, podílejících se na obchodu přes Baltské moře do Anglie a následně až do kolonizovaných území severní Ameriky. Za doloženého zakladatele rodové větve Questenberků v Německu se považuje Tielmann Questenberg, (1380 - 26. +more dubna 1448), který se narodil v Bodenfeldu v Dolním Sasku a asi v roce 1425 se usadil v Kolíně nad Rýnem, . O čtyři generace později se narodili rodiče Kašpara z Questenberka, Gerhard (I. ) (1535-1591) a matka Catharina von Thirlaen (* 1539), usídlení v Kolíně nad Rýnem,. Kašpar z Questenberka zde vystudoval filozofii a byl (≈1594) vysvěcen na kněze, vstoupil do řádu premonstrátů a je od roku 1595 doložen v Strahovském klášteře v Praze. V době svého noviciátu působil jako kazatel, později i jako farář v Jihlavě. Měl tři bratry, Gerharda, Heřmana a Jana.

Dospělost

Období 1600-1618 V době kdy Kašpar z Questenberka za vlády císaře Rudolfa II. +more přišel do Prahy a ujal se svých kněžských povinností ve Strahovském klášteře, se stupňoval rozpor mezi protestanty a katolíky v celé Evropě. Existence a činnosti katolických klášterů v protireformačním hnutí, zejména pak centrální Strahovský klášter premonstrátů a pražské arcibiskupství, hrály významnou roli. Bezpochyby nadaný a dobře vzdělaný Kašpar se stal pro úřadujícího opata Jana Lohelia nepostradatelným rádcem. Již v roce 1601 opata Lohelia doprovázel do Říma k papežské kurii, kde se projednávaly postupy katolické církve v protireformaci. Postupoval v klášterní hierarchii, stal se převorem a po zvolení Jana Lohelia pražským arcibiskupem převzal v roce 1612 úřad opata Strahovského kláštera. Z té doby se zachovaly i jeho některé teologické spisy,. V následujících letech (asi od 1614) se podílel na reformách v dalších klášterech správní oblasti (zirkariebezirk) premonstrátů na území Čech, Moravy, Rakouska a Slezska jako generální vikář a kancléř arcibiskupství. Zasloužil se o rozvoj sídelního premonstrátského Strahovského kláštera. Dokončila se přestavba dolních ambitů kláštera a prelatury, vystavěl se špitál sv. Alžběty na Pohořelci, klášterní pivovar. Na Novém Městě založil kolej sv. Norberta pro studium řádových bratří,. Magdeburku Medaile ku příležitosti přenesení ostatků sv. Norberta do Prahy 1627.

Období 1619-1626

Relativně klidné a tvůrčí období skončilo v roce 1618 pražskou defenestrací. Katolické duchovenstvo, jezuité, arcibiskup Jan Lohelius, opat Kašpar z Qeustenberka a také opat benediktinského Břevnovského kláštera byli z Prahy vypuzeni a museli se uchýlit do bezpečných míst, jedno z nich byl Klášter Teplá. +more Opatu Kašparovi z Questenberka se s pomocí jeho bratra Garharda, podařil útěk do Vídně k císařskému dvoru,. Bratr Gerhard také pomohl části řádových bratrů premonstrátského kláštera přemístit se na bezpečné místo. Po bitvě na Bílé hoře 1620 se Kašpar z Questenberka vrátil do Prahy a obnovil činnost Strahovského kláštera. Škody, které premonstráti utrpěli se v následujících dvou letech s přispěním vídeňské administrativy nahradily. V roce 1622 se opatu Kašparovi z Questenberka podařilo ke Strahovskému klášteru přičlenit původně benediktinský klášter v Želivi a rozhodnutím císaře také klášter v Milevsku. V témže roce však pražský arcibiskup Lohelius a vlivný zastánce opata Strahovského kláštera zemřel (2. listopadu 1622) a nově ustanovený pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu, od roku 1626 kardinál, který usiloval o upevnění vztahu k císařskému dvoru Ferdinanda II. , pozice premonstrátů v arcidiecézi poněkud rozmělnil novým ustanovením struktury vikariátů.

Období 1627-1640 V roce 1627 císař Ferdinand II. +more zřídil protireformační komisi, a do ní jmenoval i opata Strahovského kláštera Kašpara z Questenberka. Komise vyhledávala a posuzovala provinění účastníků stavovského povstání a odpůrců politiky Ferdinanda II. a odsuzovala je ke konfiskaci majetků,. Verdikty komise mohl změnit pouze panovník. Další krize, která postihla opata Kašpara a potažmo i celou katolickou komunitu v Praze byl vpád saské armády s podporou švédských jednotek pod vedením polního maršála Arnima do Čech, obsazení Prahy v listopadu 1631 a návrat k vládě protestantů,. Již šedesátiletý Kašpar z Questenberka se musel znovu uchýlit do Vídně pod ochranu císaře, . Po sedmi měsících, když císařská vojska pod vedením Albrechta z Valdštejna saská vojska z Čech vypudila (25. května 1632), se opat Kašpar vrátil do Prahy a znovu oživil činnost Strahovského kláštera. Další vpád protestantských Švédů do Čech 1639 pod velením generála Bannera, opětně donutil opata Kašpara k útěku do Vídně. Unavený a nemocný opat Kašpar se příští rok do Prahy vrátil ale vysílení a nemoci podlehl 28. června 1640.

Ostatky sv. Norberta S osobou opata Strahovského kláštera Kašpara z Questenberka se nejčastěji zmiňuje jeho úsilí a zásluhy o získání ostatků sv. +more Norberta z Xanten, zakladatele premonstrátského řádu, které byly uloženy v Magdeburku v klášteře Panny Marie. Od roku 1626 s podporou císaře vedl opat Kašpar jednání o přenesení ostatků do Strahovského kláštera, který se v té době považoval za centrum premonstrátů, zatímco Magdeburg byl po dlouhou dobu pod vlivem protestantů. Po různých obstrukcích se podařilo ostatky sv. Norberta vyzvednout a prozatímně uložit (11. prosince 1626) v premonstrátském klášteře v Doksanech. Do Prahy byly ostatky slavnostně převezeny až 2. května 1627 a uloženy ve Strahovském klášteře, .

Životní odkaz

Doba, ve které Kašpar z Questenberka žil byla plná politických a náboženských zvratů, lokálních a celoevropských válek. Byla to doba novověku, kdy se formovaly nové státy, tvořily se základy nových hospodářských formací, rozvíjela se věda a kultura. +more Kašpar z Questenberka do této doby vstoupil jako vzdělaný a přesvědčený katolík, zásadový teolog a organizátor církevních institucí, které se v průběhu třicetileté války a protireformačního hnutí obnovovaly a dotvářely politický a hospodářský rámec habsburské říše. Žil v rozporuplné době vlády Rudolfa II. pak krátce vládnoucího císaře Matyáše a dramatické protireformační vládě Ferdinanda II. a posléze i Ferdinanda III. Jeho odkaz je zachován v historii Strahovského kláštera a působení řádu premonstrátů v zemích Koruny české. Ve Strahovském klášteře, kde jsou uloženy ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta z Xantenu, o jejichž přenesení do kláštera se zasloužil, je v bazilice pohřben i Kašpar z Questenberka.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Straka Cyril Antonín, Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Na základě korespondence opata strahovského Kašpara z Questenberka, Praha, Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění 1911 (Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění I, 44). +more * Straka Cyril Antonín, Přenešení ostatků sv. Norberta z Magdeburku na Strahov (1626-1628), Praha, Ladislav Kuncíř 1927.

Související články

Reformace a protireformace (1550-1648) * Jan Lohelius * Gerhard z Questenberka * Jan Adam z Questenberka

Externí odkazy

Kategorie:Questenberkové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Osobnosti třicetileté války Kategorie:Premonstráti Kategorie:Opati Strahovského kláštera Kategorie:Narození v Kolíně nad Rýnem Kategorie:Narození 1571 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí 1640 Kategorie:Úmrtí 28. +more června Kategorie:Pohřbení ve Strahovském klášteře Kategorie:Muži.