Cesko.wiki Kejřův mlýn
Author
Albert FloresKejřův mlýn je bývalý vodní mlýn na říčce Rokytce v Hloubětíně na Praze 9 nedaleko Hořejšího rybníka na adrese K Náhonu čp. 15/2. V roce 2008 byla dokončena jeho přestavba na byty. Před touto rekonstrukcí byl 5. května 2006 zapsán mezi kulturní památky.
Historie
Historie mlýna, který se nachází ve Starém Hloubětíně, sahá do 16. +more století. První písemná zmínka pochází z roku 1544 (Křižovnická soudní kniha), kdy ho mlynář Matouš koupil od mlynáře Václava. Mlýn a okolní pozemky vlastnil řád křižovníků s červenou hvězdou, který také vlastnil hospodářský dvůr v Hloubětíně. Mlýn byl po dobu 150 let pronajímán na základě zákupního práva, mlynáři měli povinnost mlít pro řádový špitál obilí a odvádět úrok. V době rozkvětu na konci 16. a počátkem 17. století k mlýnu patřila tři moučná kola, štěpnice, 11 lánů orných polí a dvě louky. Za třicetileté války byl mlýn vypálen a pobořen. Po válce byl mlýn obnoven a nájemci se často střídali s výjimkou let 1713-1730, kdy ho křižovníci vykoupili z dědičného nájmu za 3500 zlatých a sami ho spravovali. V roce 1718 byl mlýn významně upraven. Po válkách o dědictví rakouské, kdy byl mlýn opět poničen, stojí za zmínku měšťan ze Starého města pražského Jakub Bartl (od roku 1780), který nechal areál v roce 1781 upravit, a především Josef Kejř (od roku 1912), po němž je mlýn pojmenován. Tohoto majitele připomíná pamětní deska s nápisem Jos. Kejř 1917. V roce 1899 se zde narodila operní pěvkyně Anna Kejřová. Po druhé světové válce ztratil mlýn svou hospodářskou a obytnou funkci a byl využíván jako sklady (např. pro Čokoládovny Orion).
Na počátku 21. století byl mlýn rekonstruován a doplněn o nové stavby skupinou investorů Star Group Ltd. +more Vzniklo tak 79 bytů, projekt byl dokončen v roce 2008. Na tento projekt navázaly ještě Kejřův park se 135 byty, který byl dokončen v létě 2012, a Kejřův park 2 s 88 byty, který byl zkoulaudován v prosinci 2013. Jedná se vesměs o čtyř až pětipatrové domy s byty o 36 až 99 metrech čtverečních s balkonem nebo předzahrádkou.
Areál
Ještě na počátku 21. století tvořila areál hloubětínského vodního mlýna brána, obytná budova, hospodářská budova, mlýnice s náhonem, hospodářská budova v zadní části dvora a mlýnský rybníček vlevo od náhonu. +more Ze staveb zůstaly zachovány jen tři památkově chráněné části, které jsou všechny na parcele 1757. Jedná se o obytný dům, bránu a budovu hospodářského zázemí.
Obytný dům se sedlovou střechou je dvoupodlažní vila z 20. let 20. +more století s prvky rondokubismu, která byla postavena na místě staršího obytného domu. V patře má výrazné půlkruhové arkýře a balkon. Brána má půlkruhové zaklenutí se zděnou nadezdívkou, která je na rozích vykrojená. V ose kamenného ostění brány je klenák se znakem řádu křižovníků a datem 1718. Po stranách brány jsou ještě menší půlkruhově zakončené vstupy, které jsou stejně jako brána vyplněny mřížovými kovanými vraty se stáčenými motivy. Hospodářská budova (mlýnice) má mansardovou střechu a štít z 1. poloviny 20. století.
Majitelé a nájemci (výběr)
-1544 Václav * 1544-. +more Matouš * . -1562 Václav Houser * 1562-. Václav z Kolína * 1584-. Kateřina Smiřická z Hazmburku a na Kostelci nad Černými lesy * 1609-. Jindřich * 1617-. Pavel Kyjovský, měšťan Nového Města pražského * 1618-. Jan Drtina * 1661-1672 Jan Kocourek, mlynář a měšťan ze Sadské * 1679-. Ottavio Miseroni z Nového Města pražského * 1701-. Jan Mautl, měšťan Starého Města pražského * 1780-. Jakub Bartl, měšťan Starého Města pražského * 1912-Josef Kejř.