Cesko.wiki Kečuánština
Author
Albert FloresDialektální dělení kečuánštiny Kečuánština, kečujština neboli kečua, španělsky quechua, vlastním jménem runa simi (doslova: „lidská řeč“), je nejrozšířenější indiánský domorodý jazyk v Americe, používaný zejména v Peru a Bolívii (v obou zemích je od roku 1975, respektive 1977, jedním z úředních jazyků), dále pak v přilehlých oblastech Ekvádoru, Kolumbie, Chile a Argentiny. Hovoří jím asi 14 milionů obyvatel, z toho 9,6 milionu představují rodilí mluvčí. Následují mluvčí ajmarštiny a guaraní.
Historie
Původně se na pobřeží a v centrálním Peru setkáváme s protokečuánštinou, která se postupně šíří na jih. Když se v oblasti, hlavně v Cuzcu, usadili Inkové a založili inckou říši Tawantinsuyu, přijali kečuánštinu (původně hovořili jazykem puquina) a postupně ji na přelomu +more_století'>15. a 16. století prosadili jako linguu francu v celé své říši. Po degradaci zemědělské půdy v Andách v druhé polovině 20. století, došlo k přesídlení obyvatel do amazonské části Peru. Postupně se kečujština šíří i do ostatních států a rozdrobuje na dialekty.
Význam slova kečuánština
Čeština používá pro označení jazyka dva výrazy. Je to jednak kečujština a dále kečuánština. +more V mluveném jazyce se setkáváme s označením kečua, ve španělštině potom „Quechua“. Toto španělské slovo je přepis z kečuánského „qishwa“, což je španělsky „zona templada“ a česky „mírná zóna“. Původní a správné označení pro jazyk je ale runa simi, tedy lidská řeč, protože „runa“ znamená člověk a „simi“ řeč. Toto správné označení se ale moc nepoužívá. V Kolumbii se setkáváme s výrazem inka.
runa simi (pův.) - qishwa (mírná zóna) - quechua (šp. přepis) - kečujština/kečuánština (počeštění) - kečua (hovor.)
Rozdělení
Kečuánština patří do kečumaránských jazyků andské větve andsko-ekvatoriálních jazyků. V současnosti se nejvíc prosazuje rozdělení na dvě skupiny nářečí, které obsahují 46 dialektů. +more Je to Quechua I (waywash) a dále Quechua II (wanp’uy), která se dále dělí na tři podskupiny: A, B a C.
Dialekty
Kečuánština má dva hlavní dialekty, severní a jižní, jež se dále člení (poddialekty se označují čísly) a některé nejsou mezi sebou v mluvené formě vzájemně srozumitelné.
Relexifikací kečuánštiny vznikl v Ekvádoru jazyk Media lengua, jenž používá španělské lexémy a kečujskou gramatiku.
Literární tvorba
S prvopočátky se setkáváme v průběhu incké říše. Inkové ale nezanechali žádné písemné památky. +more Záznamový systém kipu, používaný v jejich době, sloužil zřejmě pouze k uchovávání číselných údajů. Proto se setkáváme s tvorbou z této doby zejména v ústní slovesnosti a dále díky kronikářům, kteří v období po příchodu Španělů provedli přepis kečujštiny do latinky. Za vlády inků vzniká hlavně poezie a dále také drama. Vrcholným počinem dramatu této doby je Apu Ollantay. Toto a jiná díla nalezneme v českém překladu ve Vrhel, F; Kašpar, O: Texty nativní Iberoameriky I, předkolumbovské literatury, SPN, Praha 1978. V současné době se rozvíjí hlavně kečujská poezie, a pokud se rozhlédneme po internetu, tak nalezneme nejenom poezii, ale i rádio vysílané v runa simi.
Příklady
Číslovky
| Kečujsky | Česky |
|---|---|
| huk | jeden |
| iskay | dva |
| kimsa | tři |
| tawa | čtyři |
| pisqa | pět |
| suqta | šest |
| qanchis | sedm |
| pusaq | osm |
| isqun | devět |
| chunka | deset |
Užitečné fráze
| Kečujsky | Česky |
|---|---|
| Imaynallam. | Ahoj. +more |
| Allillanña. | Na shledanou. |
| Allillanchu. | Jak se máš. |
| Arí / Manam | Ano / Ne |
| Ama hina kaychu | Prosím |
| Añáy. | Děkuji. |
| Anchatam añanchakuyki. | Děkuji mnohokrát. |
| Pampachaykuway | Promiň |
| Lluqʼi / Paña | Levý / Pravý |
Slovník
| Kečujsky | Česky |
|---|---|
| puka | červená |
| qomer | zelená |
| q’ellu | žlutá |
| puka-q’ellu | oranžová |
| anqas | tmavě modrá |
| q’ayma anqas | světle modrá |
| chumppi | hnědá |
| kulli | fialová |
| yuraq | bílá |
| suqri | růžová |
| yana | černá |
| uqi | šedá |
| tiliphunu | telefon |
| llawikuna | klíče |
| puñuna | postel |
| wasi | dům |
| mayllikuna ukhu | koupelna |
| phaqchachikuna | sprcha |
| Maypim malitakuna. | Kde jsou kufry. +more |
| pasapurti | cestovní pas |
| manukunapaq tarhita | kreditní karta |
| hawun | mýdlo |
| sunkha thupana | břitva |
| kiru hawi | zubní pasta |
| kiru qhituna | zubní kartáček |
| ñaqch’a | hřeben |
| chucka sipillu | kartáč na vlasy |
| ch’akichikuna | ručník |
| kuchuna | nůž |
| trinchi | vidlička |
| wisllacha | lžíce |
| qhata p’uku | talíř |
| k’aspichakuna | hůlky |
| chupayuq manka | pánev |
| gasyusa | kola |
| mati | čaj |
| unu | voda |
| sirwisa | pivo |
| winu | víno |
| ñukñu | mléko |
| kaphiy | káva |
| runtu | vajíčka |
| t’anka hank’a | toust |
| asukar | cukr |
| mantikilla | máslo |
| kisu | sýr |
| t’anta | chléb |
| arus | rýže |
| challwa | ryba |
| ahus | česnek |
| papa thiqti | pomfrity |
| pisa | pizza |
| amburgisa | hamburger |
| mangu | mango |
| latanus | banán |
| mansana | jablka |
| pira | hrušky |
| phrutilla | jahody |
| pumilu | grep |
| limun | citron |
| laranha | pomeranč |
| phramwisa | maliny |
| uwas | hrozny |
| sirwila | švestka |
| tumati | rajčata |
| chuqilu | sladká kukuřice |
| sanawriya | mrkev |
| siwila | cibule |
| pipinu | okurka |
| papa | brambory |
| k’allampa | houby |
| uma | hlava |
| uya | tvář |
| kunka | krk |
| chukcha | vlasy |
| ninri | ucho |
| ñawi | oko |
| sinqa | nos |
| simi | ústa |
| muqu | koleno |
| kukuchu | loket |
| chaki muquchu | kotník |
| chaka | noha |
| chaki | chodidlo |
| kuraq rawk’a | palec |
| rawk’a | prst |
| muquchu | zápěstí |
| marq’a | paže |
| maki | ruka |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně): : Yayayku hanaq pachapi kaq, : sutiyki yupaychasqa kachun, : Qhapaqsuyuyki hamuchun, : manayniyki kay pachapi ruwakuchun, : imaynan hanaq pacahapipas ruwakun hinata. : Sapa p'unchay t'antaykuta qowayku. +more : Huchaykutapas pampachawayku, : imaynan ñoqaykupas contraykupi : huchallikuqta pampachayku hinata. : Amataq wateqaymanqa urmanaykuta munaychu, : aswanpas mana allikaqmanta qespichiwayku.
Všeobecná deklarace lidských práv
| v | kečujsky | Tukuy kay pachaman paqarimujkuna libres nasekunku tukuypunitaj kikin obligacionesniyojllataj, jinakamalla honorniyojtaj atiyniyojtaj, chaytaqa razonwantaj concienciawantaj dotasqa kasqankurayku, kawsaqe masipura jina, tukuy uj munakuyllapi kawsakunanku tian. |
|---|---|
| v | kečujsky (jiný pravopis) (španělská slova kurzívou) | Tukuy kay pachaman paqarimuqkuna libres nasekunku tukuypunitaq kikin obligacionesniyuqllataq, hinakamalla honorniyuqtaq atiyniyuqtaq, chaytaqa razonwantaq concienciawantaq dotasqa kasqankurayku, kawsaqi masipura hina, tukuy uk munakuyllapi kawsakunanku tiyan. +more |
| v | česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
Učebnice * [url=https://www. indianskejazyky. +morecz/indianske-jazyky-kecuanstina/rychlokurz-kecuanstiny]Rychlokurz kečuánštiny[/url] - pouze nějaké základní informace, v češtině * [url=http://www. andes. org/index. html]www. andes. org[/url] - anglická učebnice kečuánštiny * [url=https://web. archive. org/web/20120808025140/http://www. yachay. com. pe/especiales/quechua/]www. yachay. com[/url] - španělská učebnice kečuánštiny Slovníky * [url=https://web. archive. org/web/20060206155914/http://www. quechuanetwork. org/dictionary. cfm. lang=s]kečuánsko-španělský, španělsko-kečuánský slovník[/url] - obsahuje alternativní verze v aymaře * [url=https://www. dic. qichwa. net]QichwaDic - Multidialektální slovník kečuánštiny[/url] (překlady do více jazyků včetně angličtiny a španělštiny, rozhraní také v češtině).
Kategorie:Kečuánské jazyky Kategorie:Jazyky And Kategorie:Jazyky Bolívie Kategorie:Jazyky Peru Kategorie:Živé jazyky