Kikunae Ikeda (8. října1864, Kjóto - 3. května1936, Tokio) byl japonskýchemik. V roce 1907 definoval novou, pátou, chuť (vedle sladké, hořké, kyselé a slané) a nazval ji umami (což v překladu znamená "příjemná chuť"). Rok poté objevil látku, jež ji vyvolává, když ji extrahoval z mořské řasy kombu (Laminaria japonica). Nazval ji wei-su (dnes je známa především jako glutamát sodný). Časem objevil možnost ji získat i z pšenice a sojových bobů. K výrobě této látky, již si nechal patentovat, založil roku 1909 i průmyslovou společnost Ajinomoto, která dodnes vyrábí třetinu tohoto dochucovadla na globálním trhu. Glutamát se stal prvním umělým dochucovadlem na světě a k jeho rozšíření mimo Japonsko došlo po druhé světové válce, nejprve v USA (látku si oblíbili američtí vojáci v Tichomoří, když ochutnali japonské vojenské konzervy). Narodil se v klanu Sacuma. Roku 1889 vystudoval chemii na Tokijské univerzitě. V letech 1899-1901 působil v Německu, na Lipské univerzitě, kde ho vedl Wilhelm Ostwald. Po krátkém pobytu v Londýně, kde se mj. spřátelil se spisovatelem Sóseki Nacumem, se roku 1901 vrátil do Japonska a stal se profesorem na Tokijské univerzitě.