Klanopraškovité

Plod badyáníku Illicium anisatum

Klanopraškovité (Schisandraceae), syn. badyáníkovité (Illiciaceae) je čeleď nižších dvouděložných rostlin, patřící do řádu Austrobaileyales. +more Zahrnuje 3 rody dřevin s archaickou stavbou květů, rozšířené v Asii a Americe. Badyáník pravý je zdrojem koření známého jako badyán. Mnohé druhy klanoprašky, badyáníku i kadsury jsou využívány v medicíně, nejznámější je klanopraška čínská, která se občas pěstuje i v Česku jako okrasná rostlina.

Popis

Zástupci čeledi klanopraškovité jsou jednodomé nebo dvoudomé, stálezelené nebo řidčeji opadavé, aromatické keře, stromy nebo dřevnaté liány. Ve stonku jsou unilakulární nody se 3 listovými stopami. +more Listy jsou velké, jednoduché, střídavé, řapíkaté, tenké nebo kožovité, bez palistů. Čepel listů je celokrajná nebo na okraji zoubkatá. Listy mohou být nahloučené do svazečků nebo na koncích větévek a vypadat jako přeslenité. Žilnatina je zpeřená.

Květy jsou jednotlivé nebo v řídkých úžlabních květenstvích, pravidelné, spirální, jednopohlavné nebo oboupohlavné. Okvětí není rozlišené na kalich a korunu. +more Je složeno z většího počtu volných okvětních lístků, které jsou buď podobné kalichu (sepaloidní) či koruně (petaloidní) nebo plynule přecházejí od sepaloidních k petaloidním. Vnější a vnitřní okvětní lístky jsou někdy redukované. V květech nejsou vyvinuta nektária. Tyčinky jsou většinou v hojném počtu a spirálně uspořádané, výjimečně jen 4. Nitky tyčinek jsou šídlovité nebo ploché, volné nebo na bázi srostlé. U některých zástupců jsou přítomny též sterilní tyčinky (staminodia). Gyneceum je apokarpní, složené z většího počtu volných pestíčků. Pestíčky jsou uspořádané v kruhu (badyáník) nebo ve spirále. U kadsury a klanoprašky jsou konduplikátní, s nesrostlými okraji, u badyáníku jsou částečně srostlé. Blizny jsou dlouhé, zahnuté, přisedlé. V každém pestíku je 1 až 5, řidčeji více vajíček. Plodem je souplodí jednosemenných měchýřků (badyáník) nebo souplodí dvousemenných bobulí, přirostlých na kulovitém (kadsura) nebo protáhlém (klanopraška) květním lůžku.

Soubor:Kadsura japonica. jpg|Listy kadsury japonské Soubor:Schisandra rubriflora. +morejpg|Květy klanoprašky Schisandra rubriflora Soubor:Illicium floridanum 2 (scott. zona). jpg|Květ badyáníku Illicium floridanum Soubor:Kadsura japonica (fruits s2). JPG|Souplodí kadsury japonské Soubor:.

Rozšíření

Čeleď klanopraškovité zahrnuje asi 80 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii od Indie a Sri Lanky po Japonsko a jihovýchodní Asii, v jv. +more USA, Mexiku a na Karibských ostrovech. Rody badyáník a klanopraška mají výrazně disjunktní areál. Centrum rozšíření badyáníku je v subtropické východní Asii s přesahy do Japonska a jihovýchodní Asie, 3 druhy se vyskytují v Americe od jv. USA po Střední Ameriku a Karibik. Rod klanopraška má centrum diverzity ve východní kontinentální Asii, se 2 druhy v tropické jihovýchodní Asii a s jedním druhem v jv. USA. Rod kadsura se vyskytuje pouze v Asii, centrum diverzity je v jižní Číně a Indočíně.

Badyáníky rostou nejčastěji ve stálezelených subtropických lesích, některé druhy i v opadavých lesích teplého mírného pásu nebo ve vlhkých horských tropických pralesích. Zástupci rodů klanopraška (Schisandra) a kadsura (Kadsura) jsou popínavé dřevnaté liány, rostoucí v lesích od tropů po teplejší oblasti mírného pásu. +more Některé druhy rodu kadsura vystupují v jihovýchodní Asii až do subalpínského stupně.

Ekologické interakce

Květy badyáníků jsou cizosprašné a jsou opylovány širokou škálou drobného hmyzu, zejména mouchami. Měchýřky za zralosti pukají a vystřelují semena do okolí.

Klanopraška čínská (Schisandra chinensis) je většinou jednodomá s jednopohlavnými květy, bylo však zjištěno že některé rostliny jsou dvoudomé, přičemž pohlaví rostliny se může v průběhu několika let změnit. Podobný jev byl pozorován i u kadsury japonské.

Většina druhů badyáníku má sezónní růst s obdobím klidu (dormance).

Taxonomie

Čeleď klanopraškovité v současném pojetí se objevuje až v systému APG II z roku 2003. V klasické taxonomii stejně jako v systému APG I byly rody řazeny do 2 čeledí: badyáník (Illicium) do čeledi badyáníkovité (Illiciaceae) a rody klanopraška (Schisandra) a kadsura do čeledi klanopraškovité (Schisandraceae). +more Alternativní název této čeledi je badyáníkovité (Illiciaceae).

Starobylý původ čeledi naznačují některé archaické znaky ve stavbě květů, jako jsou spirocyklické květy s velkým a neustáleným počtem květních částí a s nerozlišeným kalichem a korunou, a rovněž nesrostlé (konduplikátní) nebo jen částečně srostlé plodolisty. V květech Schisandra a Kadsura není vyvinuta čnělka, pouze protažený útvar bez cévního zásobení, nazývaný pseudočnělka.

Prehistorie

Nálezy fosílií klanopraškovitých jsou známy z eocénu a dokládají, že čeleď měla v minulosti podstatně větší areál rozšíření, zahrnující i Evropu a Severní Ameriku. Za centrum vývoje je považována Laurasie.

Obsahové látky a jedovatost

Paleta obsahových a účinných látek je u zástupců této čeledi pestrá a nejsou plně prozkoumány. Zástupci všech 3 rodů mají v pletivech specializované buňky (idioblasty) s obsahem éterického oleje. +more U badyáníku jsou hlavní složkou silice fenylpropanoidy (chavikol, eugenol, safrol aj. ), monoterpeny a seskviterpeny. Dále jsou přítomny dilaktonové seskviterpeny, katechiny a neolignany. U rodů klanopraška a kadsura jsou přítomny zejména triterpeny, biologicky aktivní lignany (např. schizandriny) aj.

Některé druhy badyáníku jsou silně jedovaté, např. Illicium simonsii a I. +more macranthum (plody, listy i květy). Jedovaté plody mají i čínské druhy Illicium jiadifengpi, I. henryi, I. ternstroemioides, I. arborescens a I. majus a japonský I. anisatum. Za hlavní jedovaté látky jsou považovány dilaktonové seskviterpeny (anisatin, majucin aj. ), příbuzné pikrotoxinu.

Soubor:Trans-anethol.png|Anetol Soubor:Safrol.svg|Safrol

Zástupci

badyáník (Illicium) * klanopraška (Schisandra) * kadsura (Kadsura), též magnolka

Význam

Badyáník pravý (Illicium verum) je zdrojem koření známého jako badyán. Z plodů se také získává olej sloužící k aromatizování potravin a vyrábí se z něj anetol, silice s vůní anýzu. +more Aromatický olej je vyráběn i z čínského druhu I. lanceolatum.

Celá řada druhů badyáníku, klanoprašky i kadsury je využívána zejména v čínské, korejské a japonské medicíně. Větší medicínský význam má zejména klanopraška čínská (S. +more chinensis) a Schinandra propinqua. Bobule některých druhů klanoprašky a kadsury jsou jedlé. Semena japonského badyáníku Illicium anisatum jsou jedovatá a byla využívána při lovu ryb. Badyáník I. oligandrum je v Číně těžen pro dřevo. Různé části Kadsura scandens mají v jihovýchodní Asii poměrně široké medicínské využití.

Klanopraška čínská se v ČR celkem zřídka pěstuje jako okrasná rostlina. V klimaticky příhodných oblastech světa se pěstují i další druhy klanoprašky a kadsury. +more V tropech jsou jako okrasné dřeviny pěstovány některé badyáníky, zejména Illicium anisatum, I. floridanum, I. parviflorum, I. henryi a I. verum. Badyáník Illicium religiosum je v Japonsku vysazován v okolí chrámů.

V českých botanických zahradách se lze nejčastěji setkat s klanopraškou čínskou (Schisandra chinensis) a klanopraškou oranžovou (S. sphenanthera). +more Vzácně jsou pěstovány i jiné druhy. Ze sbírek Pražské botanické zahrady v Tróji jsou uváděny badyáníky Illicium floridanum a I. anisatum.

Soubor:Illicium verum in HDR. jpg|Plody badyáníku pravého - badyán Soubor:Guangxi - star anise farm in china 2005 4. +morejpg|Badyánová farma v Číně Soubor:Schisandra. jpg|Bohatě plodící klanopraška čínská.

Přehled rodů

Illicium, Kadsura, Schisandra

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Botanické čeledi Kategorie:Austrobaileyales