Klepec (přírodní památka)

Klepec I., II. je přírodní památka v okrese Kolín ve Středočeském kraji. Tvoří ji dvě oddělené lokality (Klepec I. a Klepec II.) na vrcholu a severním úbočí vrchu Klepec (358 m n. m.) mezi vesnicemi Skřivany a Limuzy. Předmětem ochrany je doklad selektivního zvětrávání říčanské žuly.

Historie

Původ slova Klepec pochází z holandského slova klippe. Ve 14. +more století toto slovo převzali Němci a vznikl název Klëp, jehož překlad znamenal „svislé skály“. Výška vrchu Klepec byla poprvé změřena na přelomu let 1851 a 1852, kdy byla stanovena na 187,71 pařížských sáhů, kdy 1 sáh činí 1,83 metrů, tudíž jeho výška byla stanovena na 343,51 m n. m. Rozloha území činí 7,4785 ha. Přírodní památka byla rozdělena na dvě oddělená území Klepec I. a Klepec II.

Pro zachování vzhledu skalních útvarů byl Klepec v roce 2000 klasifikován na přírodní památku nebo prvek dle IUCN. +morejpg|náhled'>Fůra sena na Klepci II. .

Přírodní poměry

Přírodní památka Klepec leží na východě Středočeského kraje v okrese Kolín. Klepec I. +more náleží katastrálnímu území Přišimasy, zatímco Klepec II. obci Tismice. Celková rozloha ochranného pásma je 11,431 hektaru.

Geologie

Šplíchalův kočár Nalezneme tu již zmiňovaný geologický jev, kdy docházelo ke zvětrávání hrubozrnné říčanské žuly. +more Klepec se nachází v moldanubiku v Českém masivu. Jsou to hlubinné granitoidní horniny. Horniny se skládají ze dvou velkých a několika malých plutonických komplexů. Klepec spadá konkrétně do Středočeského plutonu v moldanubiku. Spadá tam oblast táhnoucí se od Českého Brodu směrem k Blatné. Tyto horniny vznikly hercynským vrásněním.

Vyvřelina, která se zde nachází je v závěrečné fázi vzniku rozsáhlého magnetického tělesa, kterým je Středočeský pluton. Tento pluton vznikal během prvohor. +more V třetihorách následovalo stejnoměrné uspořádání jednotlivých minerálů v hornině a intenzivního chemického zvětrávání a poté ve čtvrtohorách probíhal odnos zvětralin tzv. eroze, díky které dnes můžeme pozorovat tzv. kamenné stádo. Většina balvanů má na svém vrcholu vzácné skalní misky s odtokovými kanálky.

Na okraji vrchu Klepec I. leží největší žulový skalní útvar zvaný Slouha, který měl poslední přeměnu v roce 1920, kdy byla do Slouhy vsazena pamětní deska obětem první světové války, zejména občanům spojených s obcí Přišimasy. +more Slouha dosahuje výšky 8 metrů, dlouhý je taktéž 8 metrů a jeho šířka činí 3 metry. V 19. století měl kolem sebe Slouha menší obklopující skaliska, kterým lidé přezdívali „stádo ovcí“. Ty však byly v roce 1843 rozbity na kvádry a štěrk kameníkem Michálkem s dělníky, kteří je dali k použití na Císařskou silnici z Prahy do Kolína a na stavbu železného mostu v Praze a Poděbradech. Dnes roste ze severní strany Slouhy menší smíšený les.

V lokalitě Klepec II. se nachází balvan nazývaný Stoh slámy, který dosahuje výšky 4 metrů a jeho průměr činí 3 metry. +more Hmotnost Stohu slámy byla odhadnuta na 432 tun. Na vrcholu tohoto balvanu se nacházejí skalní misky, které jsou spojovány s pohanskými obřady.

Geomorfologie

Skalní útvar v lokalitě Klepec I. se nazývá Slouha a skála v lokalitě Klepec II. +more se jmenuje Fůra sena nebo Stoh slámy. Ovšem tyto skalní útvary říčanské žuly, které v sobě obsahují živec nejsou jedinými. Nalezneme zde vyvřelinu s názvem Umyvadlo, Obří záda nebo také Šplíchalův obrácený kočár, který má v sobě dva vrty a jednu stranu uměle vyhlazenou.

Pedologie

Přírodní památka Klepec je obklopena zemědělskou půdou a lesními pozemky. Půdy jsou zde mírně bohaté na živiny.

Flora

Všude kolem zvětralé říčanské žuly roste smíšený les. Hojně rostoucími původními dřevinami jsou borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). +more Mezi další hojně zastoupené dřeviny řadíme trnovník akát (Robinia pseudacacia), borovici černou (Pinus nigra) a modřín opadavý (Larix decidua), ovšem tyto dřeviny nejsou původní.

Keřové patro tvoří bez černý (Sambucus nigra) a růže šípková (Rosa canina).

Bylinné patro v této oblasti je poměrně chudé. Nalezneme zde především byliny rostoucí v mírně bohatých půdách. +more Můžeme zde vidět např. : kakost smrdutý (Geranium robertianum), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kerblík lesní (Anthriscus sylvestris), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a ostružiník (Rubus sp. ).

Fauna

Klepec je významnou lokalitou pro některé ochranářsky významné živočichy. Z bezobratlých zde nalezneme zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), čmeláka hájového (Oxythyrea funesta) a čmeláka rolního (Bombus pascuorum).

Mezi další ohrožené živočichy, které můžeme v této lokalitě spatřit, patří ještěrka obecná (Lacerta agilis), užovka obojková (Natrix natrix) a čolek obecný (Lissotriton vulgaris).

Z ptačí říše zde nalezneme lejska šedého (Muscicapa striata), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a krutihlava obecného (Jynx torquilla).

Ochrana přírody

Ochrana zde probíhá z důvodu výskytu žulových balvanů, které jsou dokladem selektivní eroze. Předmět ochrany spadá pod definici předmětu ochrany dle zřizovacího předpisu zvláště chráněného území.

Cílem ochrany je zachování zvětralin a zabránění zarůstání rostlinami rostoucích v okolí balvanů. Cíl se považuje za splněný, je-li dodržen odstup dřevin 2 metry od balvanů. +more Druhým cílem je zamezení lidského zásahu na zvětralinách.

Přístup

Posezení u vrchu Klepec I. Chráněné území je přístupné po žlutě značené turistické trase ze Skřivan do Limuz.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://drusop. nature. +morecz/ost/chrobjekty/zchru/index. php. frame&SHOW_ONE=1&ID=655]Informace na AOPK ČR[/url] * [url=http://www. cestyapamatky. cz/kolinsko/limuzy/klepec-ii]Popis na cesty a památky[/url].

Kategorie:Přírodní památky v okrese Kolín Kategorie:Chráněná území v Benešovské pahorkatině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1977 Kategorie:Skalní útvary ve Středočeském kraji Kategorie:Skalní útvary v Benešovské pahorkatině Kategorie:Přišimasy Kategorie:Tismice