Moldanubikum
Author
Albert FloresMoldanubikum na mapě hercynského systému Moldanubikum nebo moldanubická zóna je geologická jednotka Českého masivu a evropských hercynid. Je považováno za staré prekambrické jádro obalené mladšími svrchnoproterozoickými jednotkami. Představuje nejsilněji metamorfované horniny (amfibolity a granulity) celého hercynského orogénu, navíc intrudované rozsáhlými granitoidními tělesy. V Českém masivu tvoří jeho jihozápadní a jižní část, v povodí Vltavy a Dunaje. Kromě Českého masivu vystupuje i v pohořích Schwarzwald a Vogézy.
Termín moldanubikum zavedl rakouský geolog Eduard Suess v roce 1901.
Umístění
Leží na území Čech, Moravy, Německa a Rakouska. Moldanubikum na východě hraničí s moravskoslezskou oblastí, na severu s kutnohorsko-svrateckou oblastí, která má mírně nižší metamorfní postih a západě se středočeskou oblastí. +more Na jihu na ní nasedá alpská prohlubeň - molasová pánev. Geomorfologicky zabírá Českomoravskou vrchovinu, Šumavu, Český les a Novohradské vrchy.
Charakteristika
Od okolních jednotek odlišují moldanubikum následující charakteristické rysy: * Moldanubikum bylo postiženo velmi intenzivní katazonální, v menší míře i mezozonální metamorfózou. * Jsou zde přítomné některé specifické typy metamorfitů (granulity, granátické serpentinity, cordieritické migmatity, eklogity). +more * Téměř všechny metamorfity lze zařadit do amfibolitové facie (až na eklogity a pyroxenické granulity). * Celý metamorfní komplex je prostoupen masívy granitoidních plutonických hornin variského stáří, které místy způsobily silnou periplutonickou migmatitizaci a podmínily vznik cordieritických rul. Variské plutony patří k moldanubiku pouze geograficky a tvoří dva velké komplexy - Středočeský pluton a Moldanubický pluton a několik menších těles (Třebíčský pluton). * Dalším charakteristickým rysem je téměř chybějící sedimentární pokryv, pouze v předhůří jsou nesouvislé uloženiny svrchní křídy, třetihor a kvartéru.
Litostratigrafie
Litostratigraficky se moldanubikum člení na 2 skupiny: * monotónní skupina (spodní) - tvořena hlavně biotit-cordieritovými pararulami, jejichž protolitem byl pravděpodobně flyš, v menší míře ji též tvoří metakvarcity, erlany a amfibolity. * pestrá skupina (svrchní) - tvořena kromě biotit-sillimanitových pararul, metakvarcitů i ortorulami, granulity, amfibolity, mramory, leptynity, skarny, grafitické břidlice, eklogity a serpentinity. +more Představuje mladší, zřejmě silursko-devonský komplex.
Tektonostratigrafie
Tektonostratigraficky je možno moldanubikum členit na tři, respektive čtyři jednotky: * ostrongská jednotka: přibližně odpovídá monotónní skupině * drozendorfská jednotka: tvořena slaběji metamorfovanými horninami * gfhölská jednotka: tvořená silněji metamorfovanými horninami, spolu s drozendorfskou jednotkou se přibližně rovnají pestré skupině * bavarikum: periplutonické metamorfity
Regionální členění
Česko
Na území Česka se moldanubikum člení na následující zóny: * Moldanubikum Českého lesa a Šumavy: je tvořené monotónní skupinou s převahou pararul a se svorovými zónami, jichž jsou retrográdními metamorfity * Jihočeské moldanubikum: obsahuje serpentinity, granulity a pegmatity, u Písku jsou známá naleziště zlata * Moravské moldanubikum: tvořené monotónní i pestrou skupinou * Strážecké moldanubikum: tvořené pestrou skupinou
Granitoidní plutony v moldanubiku mají hercynské stáří, všechny starší horniny jsou přeměněny na ortoruly * moldanubický pluton: tvoří centrální část moldanubika, obklopuje jej více těles durbachitů, převahu mají granitoidy S-typu * středočeský pluton: tvoří jej granodiority až křemenné diority, durbachity
Samostatný celek tvoří tzv. ostrovní zóna, která je uzavřeninou středočeské oblasti v moldanubiku.