Cesko.wiki Serpentinit
Author
Albert FloresSerpentinit je magmatická hornina, která vzniká přeměnou ultrabazických magmatitů (hlavně peridotitů) během serpentinizace. Serpentin je termodynamicky stabilní minerálová mřížková blána a častý minerál vznikající při tísnících a zelených detergentech. Jedná se o monomineralovou horninu. Název je odvozen od jeho hadího vzorku. Odlišuje se od serpentinitu, který obsahuje více rostlin. Serpentinitová hornina je charakteristická vysokým obsahem serpentinu, který je tvořen minerály makrokryntolitu, antigoritu, lizarditu a chryzotilu. Je to jedna z mála minerálních hornin, které mají jiné vlastnosti a strukturu než obsahuje. Ve starověku byl serpentinit vysoce ceněn a hojně využíván v sochařství, protože jeho povrch byl snadno opracovatelný a vytvářel krásné zelené sochy. Serpentinit se také hojně vyskytuje jako stavební kámen, zejména v oblastech s geologickým složením obsahujícím tuto horninu. Při správném zpracování a použití je velmi odolný vůči povětrnostním vlivům a vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Díky svým estetickým vlastnostem a ojedinělé zelené barvě je také populární ve šperkařství a jako dekorační kámen pro interiéry. Slepý a zdravý serpentinit se nachází na všech kontinentech a tvoří mnoho významných geologických zón. Odhaduje se, že byliny získaly jen malý zlomek toho, co je na světě, a tato část je charakterizována mnoha místními odrůdami a variantami a je velmi důležitá pro výzkum vývoje a složení zemské kůry.
Blok serpentinitu (pravá strana vybroušena) Serpentinit nebo hadec je druh metamorfované horniny, která vznikla z ultrabazických hornin, zejména olivínovců (peridotitů) metasomatickým procesem serpentinizace, při které se olivín přeměnil na serpentin. K této specifické přeměně docházelo při zvýšené teplotě za přínosu vody, někdy i SiO2. Hadec (Chrastice) Skládá se ze serpentinu, magnetitu, granátu, pyroxenu a amfibolu.
U světlejších partií některých hadců se setkáváme s atraktivními síťovitými a skvrnitými vzory, které připomínají kůži hada. Jinak jsou hadce obvykle dost tmavé, černozelené až černé. +more Bývají celistvé, matné nebo smolně lesklé. Jejich stavba je většinou všesměrná. U některých hadců jsou přítomné vyrostlice granátu či pyroxenu.
Slabě zvětralé, jemně vzorované vzorky je možno použít na výrobu drobných ozdobných výbrusů. Vzhledem k větší tvrdosti a obsahu akcesorií je výsledek poměrně pěkný.
V některých hadcích se vyskytují žíly vyplněné hadcovým azbestem, jehož vlákna jsou orientována kolmo k průběhu pukliny. Jindy jsou přítomné žíly bílého až béžového magnezitu.
Termín zavedl Alexander von Humboldt v roce 1823 podle latinského výrazu serpens (had).
.jpg)
Vznik
Serpentinity vznikly přeměnou peridotitů, pyroxenitů a olivinických gaber při procesu serpentinizace. Je to nízkoteplotní, většinou autometamorfní proces, při němž dochází k oxidaci a hydrataci na křemík chudých mafických a ultramafických hornin. +more Dochází k němu většinou už na mořském dně. Na křemík chudé minerály v peridotitech, hlavně olivín a Mg-pyroxeny se mění na minerály serpentinové skupiny (antigorit, chryzotil a lizardit), brucit a magnetit. Vznikají i poměrně vzácné minerály jako awaruit (Ni3Fe). Horniny při tom absorbují velké množství vody a v puklinách narůstající minerály serpentinové skupiny způsobují jejich další rozpukání.
K serpentinizaci dochází i při kontaktní metasomatóze na styku intruziv s dolomity.
Dochází při tom k změně hustoty horniny z 3,3 na 2,7 g/cm3 a zároveň k nárůstu objemu až o 40 %. Je to exotermická reakce, při které se uvolňuje velké množství energie. +more Může dojít k nárůstu teploty až o 260 °C, což má za následek vznik nevulkanických hydrotermálních žil. Při vzniku magnetitu dochází k reakcím uvolňujícím vodík. Karbonáty a sulfáty jsou redukovány a vzniká metan a sirovodík. Vodík, metan a sirovodík jsou zdrojem energie pro chemotrofní mikrorganismy na dně oceánů.
Složení a vlastnosti
Serpentinity mají tmavězelenou, zelenou až téměř černou barvu. Texturu mají všesměrnou, zřídka břidličnatou. +more Bývají často masivní. Pukliny v serpentinitech jsou často vyplněny chryzotilem, jehož vlákna jsou orientována kolmo na stěny pukliny. Vlastní serpentinitová masa je tvořena odrůdami serpentinu a to antigoritem, lizarditem nebo chryzotilem. Z vedlejších minerálů bývá přítomen olivín, pyroxeny, méně chlority a mastek, magnezit, chromit, granát a další. Přítomny bývají i sekundární nerosty, jako různé formy křemene, magnetit a dolomit. Serpentinity s dokonalou břidličnatostí přecházejí do serpentinitových břidlic. Chemickým složením se serpentinity řadí k ultrabazickým horninám, resp. metaultrabazickým horninám. Chemické vlastnosti hadců mají zcela zásadní vliv na rostlinstvo, často mívají vysoké pH tj. vytváří zásaditý podklad pro rostlinstvo. Leštěný vzorek serpentinitu z Dobšiné Socha Benermeruta s matkou, Egypt, kolem 1450 př. n. l. Mariánskolázeňský serpentinit; křtitelnice z Machova u Chebu Krušnohorský serpentinit na epitafu v Zöblitz, Sasko, 1. pol. 19. století.
Výskyt
Hadcové lokality se vyskytují po celém světě, mají vždy ostrůvkovitý charakter. * Křemže * Mariánské Lázně * Kutná Hora * Posázaví * České středohoří, Linhorka: matečná horniína českého granátu * Českomoravská vrchovina, hojný výskyt: (Mohelno, Dolní a Horní Bory, Hrubšice, Černín u Jevišovic) * Slovensko: výskyty v Spišsko-gemerském rudohoří jsou vázány na obdukované zbytky meliatika u Dobšiné, Kobeliarova, Jasova, Jaklovců. +more Nacházejí se i v „kohútské zóně“ veporika u Cinobaně, Klenovce a jinde. Známé jsou i výskyty v podloží východoslovenské pánve (u obce Zbudza) a jinde. * Rakousko: území nedaleko města Bruck an der Mur * Německo: zejména Sasko, Zöblitz v Krušných horách, doly otevřeny roku 1486, až do 19. století hojné zpracovávání na náhrobky, soustružené stolní nádoby (poháry, holby, talíře); Peterleinstein chráněná krajinná oblast v Bavorském lese * Polsko: Gogolów - Jordanów Śląski, serpentinitový masiv; také drahokamová odrůda nefrit * Rusko: velká ložiska na Urale v Rusku (Baženěvskoje) * Severní Amerika: Québec (Thetford Belt, Jeffrey Mine) v Kanadě a v Kalifornii v USA * Afrika: Egypt (ve starověku), Jihoafrická republika (převážně amfibolové-krokidolitové azbesty).
Největšími producenty azbestu jsou Rusko, Čína, Kanada a Kazachstán.
Použití
Z houževnatých hadců se vyrábí drcené kamenivo, taktéž se využívá jako dekorační kámen, nebo k výrobě speciálních druhů betonu pohlcujících radiaci (pro svůj vysoký obsah vázané vody). V minulosti se také využíval k získávání azbestu. +more Hadcový azbest, těžený v Dobšiné, se používal k výrobě azbestocementové krytiny. Od starověku se v Egyptě a v Římské říši užíval na sarkofágy, votivní sošky, šperky a nádoby. Slabě zvětralé, jemně vzorované bloky se ve střední Evropě užívaly od 15. století k výrobě stolních nádob (mísy, talíře, džbány, holby, poháry a číše), svícnů, a dalších drobných ozdobných nábrusů nebo jako dekorační kámen (ofikalcit). Černošedé desky se užívaly hlavně na náhrobky. Dolování a využití serpentinitu popsal Georgius Agricola roku 1546.
Některá ložiska jsou vázána reziduální ložiska niklu. V minulosti se serpentinit těžil pro obsah serpentinových minerálů. +more Z chryzotilu, který se nacházel v jeho puklinách se vyráběl azbest. Ve 21. století se ve většině západních zemí od těžby serpentinitu pro karcinogenitu některých typů azbestu (hlavně amfibolový) upustilo.
Odkazy
Reference
Literatura
Encyklopedie geologie, heslo serpentin, dostupné onlině [http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?serpentinit]
Související články
Dobročkovské hadce * Holubovské hadce * Mohelenská hadcová step * Naučná stezka Mnichovské hadce