Cesko.wiki Klisín
Author
Albert FloresKlisín je místní část obce Milevsko v okresu Písek v Jihočeském kraji. Nachází se 1 km od Dmýštic a 10 km od Milevska. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.
_-_okres_Písek_(19).jpg)
_-_okres_Písek_(26).jpg)
_-_okres_Písek_(11).jpg)
_-_okres_Písek_(6).jpg)
_-_okres_Písek_(9).jpg)
Název
Název vesnice lze pravděpodobně vysvětlit dvěma způsoby. Jednak podle staročeského názvu pro hříbě - klíse. +more Zřejmě zde byla ustájena nebo chována hříbata. Nebo může být název Klisína odvozen od jména Klis nebo Klisa. Aby nedocházelo k záměně Klisína a blízkého Klisince, byl Klisín označován jako Veliký nebo Větší Klisín.
Historie
Podle tohoto zdroje jsou první zmínky o vesnici z roku 1405 v zápise sporu mezi pražským měšťanem a správcem milevského kláštera. Další zmínky o vesnici jsou z roku 1463. +more Ve středověku byl klášterní statek v držení milevského kláštera. Později byla ves zastavena k hradu Zvíkov. V 15. století spravoval záležitosti Klisína níkovický rychtář. Od roku 1587 byla ves uváděna jako součást hrazanské rychty nepřetržitě až do roku 1850. V 16. století po koupi klášterního panství Kryštofem ze Švamberka se stal Klisín součástí zvíkovského panství a posléze orlického panství až do rozpadu feudalismu. Kolem roku 1836 byl na panském vrchu Zběžnice východně od Klisína zřízen větrný mlýn po způsobu větrných mlýnů z Holandska. Této chalupě se začalo říkat Na Větrníku. Název Na Větrníku je odvozený od jediného větrného mlýnu na Milevsku, který zde stával. I přes to, že mlýn byl ziskový a funkční, šlo o panský majetek a tak částka, která byla za jeho prodej požadována, byla neúměrně na tu dobu vysoká. Mlýn byl roku 1850 zrušený. V roce 2010 se podařilo zaměřit zbytky čtercového půdorysu mlýna. Sbor dobrovolných hasičů společně s obecní knihovnou byl ve vesnici založený roku 1905. V tomto roce se v nedalekém Milevsku uskutečnila slavnost nově přijatých hasičských sborů z Klisína a Zbelítova a slavnost vysvěcení stříkaček. Ves měla i svůj chudobinec. Roku 1926 byla založena Osvětová komise. Fara, lékař, četnictvo bylo v Milevsku. Děti byly přiškoleny do nedalekých Dmýštic. V roce 1940 zde žilo 132 obyvatel, bylo zde 24 popisných čísel. Samota Kozín (nazývaná též Kozinec) patřila v 18. století katastrálně pod Hrazánky. V roce 1930 byla samota i přes to, že měla hrazánecké popisné číslo, přičleněna k Klisínu. Později bylo samotě přiděleno klisínecké číslo. Poté v roce 1960 byla samota od Klisína oddělena a až do současnosti je připojena k Hrazánkům. V roce 1962 samostatná obec Klisín zanikla. Stala se zprvu součástí obce Dmýštice, posléze se i s Dmýšticemi v roce 1985 staly osadami města Milevska. V roce 1993 byl při stavebních pracích pod obytnou roubenou částí domu čp. 5 objeven majitelem domu poklad. Byl zde nalezen keramický hrneček se zlomkem tenkostěnné nádoby a se zbytky konopných textilií, do kterých byly zřejmě zabalené mince. V hrnečku se nalézalo celkem 750 mincí spojených měděnkou. Celý nález byl odevzdaný Prácheňskému muzeu v Písku.
Památky
Na nevelké návsi se nachází novorománská návesní kaple zasvěcená svaté Trojici. Kaple byla postavena z darů a svépomocí místních občanů roku 1861. +more Zvon z kaple byl zrekvírován během II. světové války. Náhradní zvon byl po válce zhotoven zhotoven u dmýštického kováře a sloužil k svému účelu do roku 1991. V tomto roce se díky veřejné sbírce nashromáždily finanční prostředky na nový zvon. Během léta byl zvon za přítomnosti PhDr. Miloslava kardinála Vlka vysvěcen v milevské bazilice a zavěšen do místní kaple.
* Na kapli je umístěna pamětní deska obětem I. světové války, která byla odhalena 9. +more 11. 2012. Na desce je uvedeno sedm jmen padlých spouobčanů.
* Vedle kaple se nalézá prostý kamenný kříž již od roku 1849. Původ jeho vzniku je neznámý. +more Vzhledem k tomu, že byl zhotoven po roce 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, nabízí se domněnka, že byl postaven jako projev díků.
* Kříž s datací 1877 se nachází u cesty v západní části vesnice u čp. 10. +more Pravděpodobně jej roku 1877 nechal postavit místní kameník Jan Schorník jako poděkování za záchranu života, když byl v prusko rakouské válce těžce raněný.
* Na jihovýchodním okraji vesnice se v ohrádce mezi vzrostlými stromy nachází další kříž. Ryantův (Riantův) kříž byl vztyčen na vlastní náklady sedlákem Ryantem (Riantem) ze statku čp. +more 5. Tento kamenný kříž nahradil roku původní poničený dřevěný kříž, o který se starali držitelé usedlosti. Nový kříž byl vztyčen roku 1910 na jiném místě, které poskytla bezplatně obec, než kříž předchozí.
* Hodnotná roubená stavení ve vesnici jsou zastoupena zejména usedlostmi čp. 2 a čp. +more 10. Celoroubený dům čp. 2 se nachází ve východní části vesnice. Usedlost čp. 2 je uvedena v 16. století jako grunt Augustina Drástala, v roce 1625 jako Bustův grunt.
* Čp. 10 s dvouetážovou lomenicí se nachází v západní části vesnice. +more U usedlosti čp. 10 se dochovaly roubené komory. Usedlost čp. 10 byla nazývána U Zadňáků či zadních Schorníků. Do roku 1724 je kladen vznik této chalupy dendrologickou zkouškou. V roce 1755 jsou první písemné zmínky o placení roční činže majitelem vrchnosti z této chalupy.
* U usedlosti čp. 8 ve střední části vesnice je hodnotná roubená sýpka, komory s roubeným patrem a pavlačí. +more Dendrologickou zkouškou bylo zjištěno že stavba pochází z roku 1732. Čp. 8 U Krejčů mělo tyto starší názvy: 1584-1643 Filipův grunt, 1600-1618 Krčmův grunt.
* Ve vesnici jsou i hodnotná mladší zděná stavení.
Galerie
File:Klisín (Milevsko) - okres Písek (26). jpg|Dům čp. +more 10 File:Klisín (Milevsko) - okres Písek (11). jpg|Usedlost čp. 8 File:Klisín (Milevsko). Kaple sv. Trojice z roku 1861. (2). jpg|Kaple sv. Trojice z roku 1861 File:Klisín (Milevsko) - okres Písek (6). jpg|Kříž u čp. 10 File:Klisín (Milevsko) - okres Písek (9). jpg|Ryantův (Riantův) kříž File:Klisín (Milevsko). Kříž u kaple v obci. (1). jpg|Kříž u kaple.