Sýpka

gen. Svobody

Sýpka nebo špýchar (z něm. Speicher, česky též špejchar, špejchárek) je stavba, která je určená k uskladňování zrní, tedy sklizeného a vymláceného obilí.

Stavby

Špýchary byly budovány jako přízemní, zvýšené, jedno- či vícepatrové věže, které byly často opatřeny pavlačí, přístupnou po schodech zevnitř nebo z vnější strany. Do vyšších podlaží se ukládalo lehčí zrno, nížeji těžší obilí. +more Sloužily však i k úschově jiných produktů (např. uskladňování ovoce), nářadí, odložených předmětů, v létě i k přespávání. Stávaly mimo obydlí tak, aby byly dobře viditelné z domu a zejména, aby byly bezpečné před ohněm. Později byly připojovány k zadní části obytného traktu či tvořily součást průčelí usedlosti. Stavební zvláštností je usazení špýcharu nad vjezdovou branou (Opavsko, Českomoravská vysočina). Budova, kde špýchar byl připojen přímo k síni, je označována jako špýcharový dům.

Zpočátku byly roubené, celá konstrukce byla opatřena 5-8 cm vrstvou mazaniny s izolační schopností. Takové špýchary se slaměnými či šindelovými střechami stávaly v jihozápadních Čechách, Slezsku, severním a východním Slovensku, západním Maďarsku. +more Obloukovité klenutí stropu bylo později nahrazeno rovnými stropy a pevně usazenou střechou. Dřevo nahradily hliněné nepálené či pálené cihly a kámen. V severozápadních Čechách se objevovaly špýchary hrázděné. Nejstarší objekty pocházejí ze 16. století (Soběnice u Litoměřic, Čížov u Jihlavy), zděné ze 16. století se dochovaly v Písečném nad Dyjí.

V sýpce bylo zrní uskladněno v přibližně 1 m vysoké vrstvě na podlahách. Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. +more V dobách, kdy množství zemědělské produkce vyjadřovalo bohatství, byly budovány sýpky jako honosné stavby, které tvoří dodnes dominantu mnoha obcí.

Dnes je obilí skladováno převážně v silech.

Rozšíření

K obecnému rozšíření samostatně stojících sýpek došlo hlavně v 18. +more a 19. století v souvislosti s rozvojem obilnářského hospodaření (opatření Josefa II. z r. 1782 přikazující budovat obecní sýpky (tzv. kontribučenská sýpka). Příkladem může být josefinský špýchar v Týnu nad Vltavou a v Těchobuzi (počátek 19. st. ), který měl fungovat jako první obilní záložna v Česku.

Galerie

Soubor:Suchá, Prostředkovice, granary. jpg|Prostředkovický špýchar Soubor:Špýchar, Plavnice. +moreJPG|Špýchar v Plavnici Soubor:Klášter Plasy - okres Plzeň-sever (24). jpg|Barokní sýpka Plaského kláštera s věží a gotickou kaplí Soubor:Sypky jaromerice nR zapad. jpg|Panská sýpka v Jaroměřicích z roku 1648 Soubor:Zubrnice - říjen 2018 - 10. jpg|Poloroubený špýchar z Ostrého v zubrnickém skanzenu Soubor:Exterier II MuzeumTGM. jpg|Špýchar v Lánech, nyní Muzeum T. G. M. Soubor:Zabytkowy spichlerz, Rozumice, Slezské vojvodství, Polsko 02. jpg|Špýchar Rozumice (okres Głubczyce, Opolské vojvodství, Polsko).

Turistické expozice

Muzeum v přírodě Zubrnice - špýchar z Ostrého v muzeu lidové kultury a architektury v obci Zubrnice, okres Ústí nad Labem * Prostřední Lhota - pobočka Hornického muzea Příbram, čtyřpodlažní barokní špýchar z roku 1770, umístěna expozice Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví * Muzeum lidových staveb v Kouřimi - několik historických sýpek (roubený špýchar, poloroubený špýchar, chalupa s roubeným špýcharem) * Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem (roubený dvouprostorový špýchar z konce 18. +more století, patrový chmelařský špýchar, roubený špýchar).

Reference

Související články

Silo * Stodola * Špýcharový dům * Špejchar (Praha)

Externí odkazy

[url=http://www.krusnohorsky.cz/2011/10/04/kontribucenska-sypka-v-perninku-3/]Kontribučenská sýpka v Krušných horách na Krusnohorsky.cz[/url]

Kategorie:Zemědělské budovy Kategorie:Skladování potravin