Kluž

Charakter města

Jde o kulturní centrum celého Sedmihradska, nacházejí se zde vysoké školy, univerzita (1919) a výzkumné ústavy. Nalézá se zde také mnoho průmyslových závodů z vícero odvětví (vyrábí se zde porcelán, obuv a pivo Ursus). +more Stále zde žije početná maďarská menšina.

Dějiny

Ve starověku zde existovalo dácké sídliště Napoca, které obsadili Římané za císaře Trajána v letech 101 až 106, vybudovali v něm vojenský tábor při řece Malý Someš (Someșul Mic). Správním sídlem římské provincie Dacia se sídlo stalo za císaře Hadriána v letech 117 až 137 n. +more l. , kdy bylo nazváno Claudiopolis a získalo městská práva (status municipium). V roce 250 je vyplenili Germáni a Karpové, po nich následovaly invaze Gótů a Skytů. K novému rozmachu došlo od 13. století bylo ustaveno správním střediskem uherské župy. Roku 1270 získalo město od uherského krále Štěpána V. městská práva, následkem toho se začalo prudce rozrůstat; od roku 1272 sem přicházeli němečtí kolonizátoři a řemeslníci, ti původní latinský název přeložili na Klausenburg. Roku 1443 se zde narodil Matyáš Korvín. Historické centrum města s chrámem sv. Mikuláše a radnicí bylo opevněno hradbami. Roku 1550 ve městě zvítězila náboženská reformace, v čele stáli luteráni vedení Gásparem Heltou, a kalvinisté. Proti nim Štěpán Báthory roku 1581 založil jezuitskou kolej s akademií, která byl nejstarší univerzitou severního Rumunska. Samostatnost Transylvánie a obrana proti osmanským Turkům pod vládou knížete Michala Chrabrého trvala ve spojenectví s Habsburky až do jeho zavraždění roku 1601.

Mezi lety 1790 a 1848 a znovu pak 1861-1867 byla Kluž hlavním městem velkoknížectví Sedmihradska; dodnes zůstala jeho kulturním centrem. V rámci habsburské monarchie do roku 1918 město patřilo Uhersku, od té doby samostatnému Rumunsku. +more Za druhé světové války bylo obsazeno Horthyovským Maďarskem, stejně jako jižní část Slovenska. Od roku 1947 patří opět pod Rumunsko.

V r. 1974 byl rumunský název města Cluj rozšířen na Cluj-Napoca, tento název se však mimo oficiální kontext (mapy, úřední dokumenty...) téměř nepoužívá.

Památky

Františkánský kostel ze 13. století s klášterem (dnes hudební škola) * Rodný dům Matyáše Korvína (15. +more století) * Evangelický kostel z doby kolem roku 1500 s klenbami parléřovského typu * Gotický kostel sv. Michala. Patří k nejvýznamnějším stavbám svého druhu v Sedmihradsku. Jeho stavba probíhala ve dvou etapách: nejdříve, do roku 1390, byl vybudován gotický presbytář a po něm v letech 1442-1447 prostorné síňové trojlodí, uzavřené hvězdicovými síťovými klenbami. Pozoruhodný je už jeho exteriér, zejména vstupní portál se sochou archanděla Michaela, a ohromující je dojem z chrámového interiéru. I tam najdeme cenná jednotlivá umělecká díla, například barokní oltářní obraz Klanění Tří králů od vídeňského malíře F. A. Maulbertsche.

Obyvatelstvo

Etnické složení

Obyvatelstvo města se skládá z těchto národností:

* Rumuni - 252,433 (79,4 %) * Maďaři - 60,287 (19 %) * Romové (0,23 %) * ostatní (0,39 %)

Vývoj počtu obyvatel

60 808 - 1912 * 100 844 - 1930 * 117 915 - 1948 * 154 723 - 1956 * 185 663 - 1966 * 262 858 - 1977 * 328 602 - 1992 * 318 027 - 2002

Rodáci

Matyáš Korvín (1443 - 1490), uherský a chorvatský král * Štěpán Bočkaj (1557 - 1606), sedmihradský kníže

Partnerská města

Odkazy

Reference

Související články

Sedmihradsko * Univerzita Sapientia

Externí odkazy

[url=http://www.primariaclujnapoca.ro/]Oficiální stránky města[/url] * [url=http://www.clujonline.com/]Turistické informace o městě[/url]

Kategorie:Města v Rumunsku Kategorie:Obce v župě Kluž