Kojot prérijní

Kojot prérijní (Canis latrans) je severoamerická šelma z čeledi psovitých. Jeho jméno pochází z aztéckého slova coyōtl.

Rozměry

Výška v kohoutku: 60 cm * Délka: 100 až 135 cm * Délka ocasu: 40 cm * Hmotnost: samci 8-20 kg (výjimečně až 34 kg), samice 7-18 kg

Rozšíření

Kojoti původně žili na skalnatých rovinách v severním Mexiku, odkud postupně pronikali dále na sever. Dnes se nacházejí v celé Severní Americe, od pouští a polopouští na jihozápadě až po Aljašku.

Potrava

Kojot je masožravec. Loví hlodavce, malé ptáky, různé vodní živočichy, ale i vidlorohy. +more Dokáže vyvinout poměrně velkou rychlost, na vzdálenost 1,5 km může běžet rychlostí 48 km/h a na kratší vzdálenost i rychleji. Živí se nicméně také zdechlinami, v blízkosti lidských sídel požírá odpadky. V nouzi se dokáže spokojit jen s trávou a ovocem. Je pravda, že napadá i člověka, ale útoky málokdy končí fatálně.

Rozmnožování

Kojotí říje probíhá od února do března. Samci sice mezi sebou bojují, konečná volba však závisí na feně, která si tak může vybrat i poraženého. +more Takto vzniklé páry spolu zůstávají po celý život. Před porodem si samice za pomoci svého partnera vybuduje doupě, jež se stane útočištěm pro ni a pro štěňata. Někdy kojoti obsadí jezevčí nebo liščí noru. Po devítitýdenní březosti vrhne fena čtyři až deset mláďat, která kojí 7-10 týdnů. Ve stáří tří až čtyř týdnů jsou štěňata schopna přijímat pevnou stravu. Samec se stará o přísun potravy a hlídá okolí brlohu. Dovnitř však již nevstupuje. Do dosažení úplné dospělosti, tj. do věku 20 měsíců, doprovázejí mladí kojoti své rodiče, pak se osamostatňují a zakládají si vlastní rodiny nebo smečky.

Způsob života

Kojot prérijní Kojoti žijí v párech nebo v rodinných smečkách. +more Pečlivě hlídají hranice svého teritoria, jež si značkují močí a trusem.

Uctívané i zatracované zvíře

Kojot hraje významnou roli v mytologii severoamerických Indiánů, kde často vystupuje jako šprýmař, potměšilý šibal, který na jedné straně ostatním tvorům pomáhá, ovšem na druhou stranu si z nich tropí nejapné žerty nebo se je snaží všemožně přelstít, aby získal to, co chce. Ne vždy mu ale jeho plány vyjdou. +more Některé kmeny, např. Vraní indiáni, Juteové, Pajutové nebo původní obyvatelé Kalifornie ho považují za stvořitele světa. Komančové věří, že naučil lidi rozdělávat oheň a lovit bizony. Podle Navahů kojot přinesl na svět smrt, aby zabránil přelidnění. V příbězích Apačů, Čejenů nebo Lakotů je kojot zobrazen především jako drzý a zlomyslný šibal, který se snaží ostatní bytosti přelstít a podvést, což se mu většinou povede, ale mnohdy potom na svou chtivost a zlomyslnost doplatí. Kojota uctívali také Aztékové, a to v podobě božstva hudby a tance jménem Huehuecoyotl „Stařík kojot“. Slovo kojot pochází z aztéckého jazyka nahuatl, kde má podobu coyotl. V aztéckém umění se často objevuje motiv kojota na péřových mozaikách, sochách, reliéfech či ilustracích v kodexech. Indiánskými bajkami a pohádkami o kojotových šibalských kouscích byla inspirována americká animovaná groteska Wile E. Coyote and Road Runner.

Bílí farmáři však mají na kojoty jiný názor. Mnoho z nich je přesvědčeno, že tato zvířata jsou úhlavními nepřáteli jejich stád dobytka, a proto je nemilosrdně střílejí. +more Dříve byli kojoti rovněž chytáni do želez, tráveni kyanidem a strychninem. Ročně je tak v USA zabito na 90 000 kojotů. Ve skutečnosti kojoti napadají ovce a telata pouze tehdy, není-li v oblasti dostatek potravy.

Kojoti se v Michiganu velmi často odváží až na terasu lidských obydlí, kde rádi olizují tuk z grilů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id1856]Kojot prériový na BioLibu[/url]

Kategorie:Psovití Kategorie:Fauna Severní Ameriky