Cesko.wiki Koloběžka
Author
Albert FloresKoloběžka je dopravní prostředek, který je poháněn odrážením se jednou nohou od země, zatímco druhá noha stojí na plošině nízko nad zemí, která spojuje zadní kolo s řídítky a předním kolem. Koloběžka se ovládá pomocí řídítek podobně jako jízdní kolo. Koloběžky bývají vybavené i brzdami, a to buď nožní, která třením brzdí přímo zadní kolo, nebo klasickými brzdícími třením o ráfek, jaké se opět používají na jízdních kolech. Některé koloběžky jsou vybaveny kotoučovými brzdami a někdy i hydraulickými brzdami.
,_tandemová_koloběžka.jpg)
,_Svinov,_Ostrava.jpg)
Popis
Koloběžek se vyrábí mnoho typů, kromě jednoduchých dětských můžeme zhruba od roku 2000 narazit na speciální minikoloběžky s kolečky jako u in-line kolečkových bruslí. Relativní oblibě se těší i bohatě vybavené koloběžky po dospělé v silniční či crossové konstrukci. +more Specialitou pak jsou koloběžky pro několik osob. Na těchto koloběžkách je možno někdy dosahovat i cestovní rychlosti srovnatelné s kolem.
Koloběžky jsou také někdy tahány psy (tzv. mushing). +more Velikosti kol koloběžek se pohybují od zhruba 10 cm na minikoloběžkách až do 70 cm, tedy velikosti běžné u cestovních jízdních kol. Na koloběžkách se pořádají závody i na mezinárodní úrovni. Sportovní koloběžkářskou velmocí je Finsko, těsně následované Českem. Koloběžka má v Česku dlouholetou tradici a je zde také velmi oblíbená mezi dospělými. Zřejmě díky tomu existuje několik významných místních výrobců, z nichž většina pochází z Moravy.
Historie
Na konci 19. a začátku 20. +more století se objevily na silnicích různé druhy motocyklů (či motorcyklů) se zcela malými kolečky; r. 1894 od firmy „Hildebrand & Wolfmüller“, r. 1902 ve Francii „Auto-Fauteuil“ (česky tzv. lenoška), r. 1919 „Krupp-Roller“ od společnosti Friedrich Krupp AG a „autoped“ od americké „Autoped Company“. Z této konstrukce byl v USA odvozen motocykl „ner-a-car“, který měl motocyklová kola, ale jeho prostor před sedlem byl volný, přední kolo bylo zavěšeno na podvozku motocyklu a řízeno obdobně jako u automobilu. Všechny tyto motocyklové konstrukce časem z různých důvodů zanikly (nesportovní vzhled, obtížná výroba, nezájem ze strany spotřebitelů).
Uplynulo několik let a mládež se začala prohánět na známých koloběžkách s malými kolečky, spojenými stupátkem a s vysokými řídítky. Vyráběly se jednoduché dřevěné, postupně přepychově vybavené a jezdily na nich děti všech tříd. +more Jízda na koloběžce se považovala za zdravý sport. V Hollywoodu se na koloběžce („scooter”) pro udržení štíhlé linie začaly prohánět slavné filmově hvězdy, které se na ní nechaly fotografovat v koupacích oblecích. Právě v Hollywoodu byl k novodobé koloběžce připojen motorek. Z původní atrakce se slabounkým motorem (asi 100 cm³) a dvěma malými kolečky se postupně zrodil nový dopravní prostředek. Automobily, motocykly a jízdní kola byly z počátku záležitostí dospělých a pozvolna se jejich dřevěné repliky dostaly do hračkářských obchodů.
Koloběžka jako dětská hračka
V roce 1904 přišel Rudolf Hirsch v Duchcově s výrobou dětských kočárků a jeho závody „HIKO-Werke“, pro výrobu železných a dřevěných výrobků, postupně rozšířily výrobní sortiment také o výrobu dětského nábytku a pojízdných hraček jako byly dětská autíčka, dvojkolky, tříkolky a koloběžky. Po smrti Rudolfa Hirsche vedla závod ovdovělá spolumajitelka Irma Hirsch, která v roce 1938 založila akciovou společnost „HIKO-Werke AG“.
Jako první český závod přinášel dětská autíčka, velocipedy, tříkolky a vylepšené koloběžky ve 30. letech Autosalon malých v Praze. +more V Československu se nejprve vyráběla koloběžka ve dřevěném provedení s gumovými koly a v ceně kolem 40 Kč. Teprve 40. letech 20. století se rozběhla také sériová výroba koloběžky v kovovém provedení a s gumovými nafukovacími koly v kuličkových ložiscích, s niklovanými blatníky, nožní brzdou a zvonkem. V obchodech byla k dostání za 200 Kč.
Motorová koloběžka
Populárně technický časopis „Vynálezy a pokroky” přinesl v roce 1936 zprávu o motorové koloběžce , která byla sestrojena v Americe. V roce 1938 se již motorová koloběžka objevila v londýnských ulicích.
Motorových koloběžek se ve Spojených státech amerických vyrobilo v roce 1938 kolem 5 000 kusů a v dalším roce jejich výrobců přibývalo. Motor na koloběžce byl zakryt a na něm umístěno sedátko pro jezdce. +more Koloběžka - nazvaná «Scooter» - dostala pérování předního kola, elektrické osvětlení, aerodynamické tvary a byla přizpůsobena silničnímu provozu. Nejprve na ni jezdila mládež, pak pro dodávky drobného zboží po městech obdržela velký kufr, lehký postranní vozík i dvoukolový přivěs. Motorovou koloběžku si s sebou brali lidé na výlety autem na drobné pochůzky při táboření v přírodě. Nakonec byla motorovou koloběžkou vybavena také policie. Obyčejná motorová koloběžka dosahovala v roce 1940 rychlosti až 50 km za hodinu a měla spotřebu 2 až 2,5 litru na 100 km. Vyráběla se v nejrůznějším provedení, což umožňovala pásová výroba a využití standardních dílů. V USA se dokonce prodávala ve stavebnicovém provedení, takže si ji amatér mohl doma sám složit. Její cena se pohybovala od 70 asi do 120 dolarů, což činilo v tehdy 2 000 až 3 500 Kč. Její malá kolečka vyžadovala dobré a rovné vozovky.
Fotogalerie
Soubor:V dresu VŠB-TUO, koloběžka 3. jpg|Terénní koloběžka s lehkými zavazadly, VŠB-TU Ostrava Soubor:Zbraslav 2011, jízda elegance (14), tandemová koloběžka. +morejpg|Tandemová koloběžka Soubor:Kick scooter II. JPG|Dítě na minikoloběžce Soubor:Bundesarchiv Bild 183-19000-2205, Berlin, Kinder mit Roller. jpg|Pouliční scéna z Berlína r. 1948, děti s dřevěnou koloběžkou Soubor:Lismonde dessinant l'église de Diest, 1936. jpg|Pouliční scéna s kovovou koloběžkou s koly v kuličkových ložiscích, Francie 1936 Soubor:Dog scootering top 3298312031 3f2be1ce7a o. jpg Soubor:2015 Toscana. jpg|alt=Cestování na koloběžce Itálií|Cestování na koloběžce Soubor:Neracar Ad in Popular Mechanics in July 1922. PNG|Ner-a-Car v červenci 1922 Soubor:1956 Allstate Scooter 2. jpg|Cushman Company „scooter” z roku 1936 Soubor:Chukudu in North Kivu. jpg|Čukudu Soubor:COLLECTIE TROPENMUSEUM Een Samo kind met een zelfgemaakte autoped TMnr 20010109. jpg Soubor:Early razor scooter folded. jpg Soubor:Sněhoběka (snow kickbike), Svinov, Ostrava. jpg|Sněhoběžka - netradiční „koloběžka“ s lyžemi Soubor:Segeldreirad 2. JPG Soubor:Eccentric Hub Scooter. svg.
Koloběžka na pozemních komunikacích
V Česku stanoví § 57 odst. 2 zákona č. +more 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích: „Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka. “ Naproti tomu osoba na lyžích nebo kolečkových bruslích se považuje § 2 písm. j) téhož zákona za chodce, přičemž v některých ustanoveních (§ 57 odst. 7) je s nimi jmenovaná ještě osoba na „obdobném sportovním vybavení“. Do tohoto pojmu by kromě například skateboardu koloběžka mohla spadat rovněž.
Z formulace zákonů však není zřejmé, zda se koloběžka považuje za jízdní kolo i z hlediska nároků na vybavení, například osvětlení atd. Podle prováděcí vyhlášky Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se pro účely této vyhlášky považují i koloběžky za jízdní kola - teoreticky tedy na ně platí všechny technické požadavky kladené na jízdní kola (např. +more dvě nezávislé brzdy, zabezpečení ostrých hran a konců, odrazky a světla včetně odrazek na pedálech a z boku atd. , vyznačení výrobního čísla).
Typy moderních koloběžek
Na trhu jsou nyní k dostání vesměs 3 základní druhy koloběžek:
* freestylové koloběžky (neboli scootery): tedy koloběžky do skateparků, na u rampy, pro tvorbu nejrůznějších triků * skládací městské koloběžky s nebo bez nafukovacích kol: lehké skládací koloběžky pro pohodlný pohyb po městě s denním využitím * silniční nebo offroadové koloběžky s velkýma kolama a případně i mushering. * elektrické koloběžky: jedná se o koloběžky poháněné elektromotorem, liší se výkonem motoru a dojezdovou vzdáleností Pro zlepšení rovnováhy za jízdy mohou mít koloběžky také 3 nebo 4 kola.
Existují také další novodobé dopravní prostředky vycházející z konstrukce koloběžky, např sněhoběžka.
Sport
V koloběhu se pořádá také mistrovství světa a mistrovství Evropy, které mají několik disciplín (obdobně jako běh). Prvním českým mistrem světa byl Michal Kulka v tzv. +more dlouhém závodu (32 km).