Cesko.wiki Komise von der Leyenové
Author
Albert FloresKomise Von der Leyenové je současná Evropská komise, která působí od 1. prosince 2019 a má trvat do voleb v roce 2024. Její předsedkyní je Ursula von der Leyenová. Dále se skládá z jednoho komisaře z každého členského státu Evropské unie (kromě státu předsedkyně, Německa).
Komise se měla ujmout funkce 1. listopadu 2019; kandidáti Francie, Maďarska a Rumunska však na začátku října 2019 ztratili důvěru Evropského parlamentu, takže nové komisaře musela z těchto tří členských států vybrat nově zvolená předsedkyně a následně je potvrdit Parlament. +more Tento proces se uskutečnil v listopadu 2019 a Komise se nakonec ujala úřadu v celém rozsahu 1. prosince 2019.
.jpg)
.jpg)
Volby a formace
Von der Leyenová, členka Evropské lidové strany (EPP), byla navržena Evropskému parlamentu dne 3. července 2019 Evropskou radou po třech dnech jednání mezi vůdci členských států. +more Čelila mnohé kritice, zejména z řad europoslanců, protože Evropská rada při jejím výběru do funkce ignorovala tzv. systém spitzenkandidatů.
Dne 16. července 2019 Evropský parlament hlasoval o návrhu Evropské rady a zvolil von der Leyenovou 383 hlasy (potřebných bylo 374 hlasů). +more Před hlasováním získala podporu tří největších politických skupin v Parlamentu (EPP, S&D a Obnova Evropy); během debaty deklarovaly svou podporu konzervativní polská strana Právo a spravedlnost s 24 poslanci a italské Hnutí pěti hvězd (M5S) se 14 poslanci. Na základě debaty a veřejných prohlášení europoslanců, většina europoslanců hlasujících proti von der Leyenové pravděpodobně pocházela ze skupiny S&D, jejíž součástí je také Sociálnědemokratická strana Německa, která se veřejně postavila proti von der Leyenové kvůli její práci jako ministryně německé obrany.
Předseda Evropské rady Donald Tusk po svém zvolení požádal von der Leyenovou o souhlas se jmenováním Josepa Borrella ze Španělska příštím vysokým představitelem EU. Souhlas byl udělen dne 26. +more července 2019, načež Evropská rada dne 5. srpna 2019 oficiálně jmenovala Borrella příštím vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Komise byla schválena Evropským parlamentem dne 27. listopadu 2019, získala 461 hlasů, 157 hlasů bylo proti a 89 se zdrželo hlasování. +more Pro hlasovaly EPP, S&D, Obnova Evropy a polovina ECR. Zelení/ESA se zdrželi hlasování.
. EPP Komise von der Leyenové 707 374 461 157 89 S&D RE
Kolegium komisařů
Ještě před svým potvrzením ve funkci předsedkyně se von der Leyenová zavázala renominovat Franse Timmermanse, spitzenkandidáta Strany evropských socialistů, na prvního místopředsedu. Některé z členských států již předložily oficiální nominace úřadujícímu předsedovi Rady EU.
Von der Leyenová požádala, aby každý členský stát navrhl dva kandidáty, muže a ženu, aby bylo snazší vytvořit komisi vyváženou z hlediska pohlaví. Francouz Thierry Breton byl posledním kandidátem, kterého 24. +more října 2019 jmenoval Emmanuel Macron.
Změny
26. srpna 2020: Komisař pro obchod Phil Hogan odstoupil kvůli Golfgate. +more * 12. října 2020: Evropský parlament schválil Mairead McGuinnessovou, irskou nominantku, která nahradila Phila Hogana, a Rada Evropské unie ji jmenovala evropskou komisařkou. * 15. května 2023: Marija Gabrielová rezignovala na funkci komisařky poté, co byla pověřena sestavením příští bulharské vlády. * 22. srpna 2023: Frans Timmermans odstoupil z funkce výkonného viceprezidenta pro Zelenou dohodu pro Evropu poté, co byl vybrán jako kandidát na nizozemského premiéra v nizozemských parlamentních volbách v roce 2023. * 19. září 2023: Iliana Ivanovová, bulharská nominantka, která nahradila Mariju Gabrielovou, je schválena Evropským parlamentem a jmenována evropskou komisařkou Radou Evropské unie. * 9. října 2023: Evropský parlament schválil Wopkeho Hoekstra, nizozemského kandidáta, který nahradil Franse Timmermanse, a Rada Evropské unie jej jmenovala evropským komisařem.
Oddělení komise
Výsledek voleb komise v Evropském parlamentu ve Štrasburku, 27. listopadu 2019
.jpg|náhled){kind=link}
Generální ředitelství
Výkonné agentury a servisní oddělení
Výkonné agentury
Servisní oddělení
| Jméno | Zratka |
|---|---|
| Evropský úřad pro boj proti podvodům | OLAF |
| Evropský úřad pro výběr personálu | EPSO |
| Generální sekretariát | SG |
| Infrastruktura a logistika - Brusel | OIB |
| Infrastruktura a logistika v Lucembursku | OIL |
| Inspire, Debate, Engage and Accelerate Action | EPSC |
| Knihovna a centrum elektronických zdrojů | |
| Nástroje zahraniční politiky | FPI |
| Pověřenec pro ochranu osobních údajů | DPO |
| Pracovní skupina pro jednání podle článku 50 se Spojeným královstvím | |
| Právní služba | SJ |
| Služba historického archivu | |
| Služba podpory strukturální reformy | SRSS |
| Správa a vyplácení individuálních nároků | PMO |
| Úřad pro publikace | OP |
| Útvar interního auditu | IAS |
| Výkonná agentura pro inovace a sítě | INEA |
Important
Výběr kandidáta na předsedu
Po vzoru evropských voleb v roce 2014 jmenovaly hlavní evropské politické strany před volbami v roce 2019 takzvané spitzenkandidáty nebo vedoucí kandidáty, kteří byli kandidáty stran na příštího předsedu Evropské komise. Všechny strany jmenovaly alespoň jednoho kandidáta, některé jmenovaly dva a strana Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která oficiálně vystupovala proti systému spitzenkandidátů, představila „Tým Evropa“, který se skládal z několika vysoce postavených evropských politiků. +more Ostatní strany však tyto kandidáty, zejména Margrethe Vestagerovovou z Dánska, vnímaly jako vedoucí kandidáty.
Vedoucími kandidáty byli:
volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 Evropská lidová strana řekla, že by funkce předsedy Evropské komise měla být svěřena jí, a chtěla do této funkce dosadit svého vedoucího kandidáta Manfreda Webera. Weber však čelil silnému odporu ze strany liberálně orientovaného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ALDE a také ze Strany evropských socialistů (PES). +more Důvodem pro jejich odpor byl nedostatek Weberových zkušeností, protože předtím působil pouze jako europoslanec a nikdy nezastával žádnou vládní funkci. PES silně podporovala kandidaturu Franse Timmermanse, který měl podporu také od většiny členů ALDE v Evropské radě. (Andrej Babiš, tehdejší český premiér, je členem ALDE, ale také Visegrádské skupiny, která proti Timmermansovi ostře vystupovala kvůli jeho podpoře migračních kvót a neschopnosti dosáhnout kompromisů. ) Strana ALDE chtěla, aby nejvyšší funkci v Komisi převzala Margrethe Vestagerová.První zasedání Evropské rady se konalo ve dnech 20. a 21. +more června 2019 a nepřineslo žádné rozhodnutí týkající se rozdělení nejvyšších pozic v EU. Předseda Donald Tusk znovu svolal vedoucí představitele na zvláštní setkání, které trvalo od 30. června do 2. července 2019. Po třech dnech vyjednávání EPP přestala usilovat o dosazení Webera na pozici předsedy Komise; zdálo se, že by mohl být nominován Timmermans, zvláště poté, co se během zasedání Evropské rady setkal na bulharském velvyslanectví v Belgii s bulharským premiérem a členem EPP Bojkem Borisovem. Jmenování Timmermanse předsedou Evropské komise bylo součástí takzvané Ósacké dohody, plánu, který vytvořilo několik vůdců EU (Emmanuel Macron, Angela Merkelová, Giuseppe Conte, Donald Tusk, Mark Rutte a Pedro Sánchez) během summitu G20 v Ósace v Japonsku v roce 2019.
Opozice Visegrádské skupiny, ke které se nyní přidalo Chorvatsko a Itálie, však byla stále silná a Timmermans nedokázal v Radě získat většinu. Mezi další jména zmíněná během jednání patřili Michel Barnier, Kristalina Georgievová a Andrej Plenković; po skončení Rady vyšlo najevo, že Plenkovićovo jméno představil generální tajemník Komise Martin Selmayr, který je Plenkovićovým blízkým přítelem. +more Kandidaturu odmítl Macron, který se postavil proti osobním ambicím lídrů.
Když se v průběhu jednání objevilo jméno Ursuly von der Leyenové (EPP), bylo to překvapení a čelila velké kritice, hlavně proto, že nebyla spitzenkandidátkou. Německá Sociálnědemokratická strana, součást německé vládní koalice, se proti von der Leyenové postavila kvůli její práci jako ministryně obrany, což vedlo k tomu, že se německá kancléřka Angela Merkelová při hlasování Rady o návrhu zdržela.
Volné místo kvůli brexitu
Spojené království nenominovalo vzhledem k blížícímu se odchodu země z EU žádného britského komisaře. Šlo o jedinečnou událost, která nemá v historii Evropské unie obdoby. +more Von der Leyenová musela formálně požádat britskou vládu o jmenování evropského komisaře. Někteří europoslanci navrhli možnost hlasování, které by umožnilo Evropské komisi fungovat bez britského komisaře.
Spojené království opustilo Evropskou unii ve 23:00 GMT dne 31. ledna 2020, takže pozice britského komisaře zůstala neobsazená až do jejího automatického zrušení, když Spojené království oficiálně odešlo z Evropské unie.
Politika
Geopolitická komise
klimatickém summitu COP26 v Glasgow dne 1. +more listopadu 2021 Na začátku svého mandátu předsedkyně Evropské komise von der Leyenová uvedla, že má v úmyslu mít „geopolitickou komisi“. Francouzský prezident Emmanuel Macron je nejdůležitější hybnou silou ambice geopolitické komise. Jeho vizí je, že se EU musí stát politickým a strategickým hráčem s jedním hlasem. Kritici poukazovali na to, že předsedkyně Komise von der Leyenová vyvěšením geopolitické vlajky odhalila slabiny EU jako celku při hraní rozhodující role v diplomacii nejvyšší úrovně.
Covid-19
V reakci na pandemii covidu-19 EU schválila balíček Next Generation EU v hodnotě 750 miliard eur. Komise von der Leyenové navrhla balíček dne 27. +more května 2020.