Cesko.wiki Evropská rada
Author
Albert FloresEvropská rada (ER) je institucí Evropské unie (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise.
Předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví v Radě Evropské unie. V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy byla zavedena funkce stálého předsedy Evropské rady, který je dle čl. +more 15 odst. 5 této smlouvy volen kvalifikovanou většinou členů Evropské rady na 2,5leté funkční období s tím, že může být zvolen dvakrát po sobě. Prvním stálým předsedou Evropské rady se 1. prosince 2009 stal Belgičan Herman Van Rompuy. Od 1. prosince 2019 funkci zastává jeho krajan Charles Michel, bývalý eurokomisař, belgický ministr zahraničí a v letech 2014 až 2019 předseda vlády.
Evropská rada se schází zpravidla čtyřikrát ročně na řádném zasedání. Evropská rada „dává Unii nezbytné podněty pro její rozvoj a vymezuje její obecné politické směry a priority“ (čl. +more 15 SEU). V minulosti byla Evropskou radou přijata tak zásadní politická rozhodnutí, jakými bylo např. přijetí jednotné měny eura či tzv. východní rozšíření Evropské unie. Evropská rada však nevykonává legislativní funkce. Po každém svém zasedání je povinna předložit Evropskému parlamentu zprávu o tomto jednání a každoročně písemnou zprávu o pokroku dosaženém Evropskou unií.
Historie
První zasedání představitelů států integrující se Západní Evropy se uskutečnilo v roce 1961, druhé pak až v roce 1967. Po několika nepravidelných dalších setkáních bylo v prosinci 1974 dohodnuto, že nadále se budou summity konat minimálně třikrát ročně a byl přijat název „Evropská rada“.
Do tzv. evropského práva byla instituce Evropské rady začleněna roku 1986 v Jednotném evropském aktu a její činnost byla dále vymezena Maastrichtskou smlouvou, v níž je stanoven i minimální počet čtyř zasedání ročně. +more V Lisabonské smlouvě byl ustanoven její stálý předseda, který je Evropskou radou volen na 2,5 roku s jednou možností znovuzvolení. Od 1. prosince 2019 jím je Charles Michel.
Členové Evropské rady
| link= Evropská rada | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Členský stát | Představitel | Představitel | Členský stát | Představitel | Představitel | Členský stát | Představitel | Představitel |
| v| - Evropská unie (bez hlasovacího práva) - člen od premiér Belgie 2014-2019 volba 2019 plánované 2022 | v | +morejpg'>x150px předseda Evropské rady Charles Michel (RE/ALDE) | v| - Evropská unie (bez hlasovacího práva) - členka od - volby 2019 plánované 2024 | v| 145x145pixelů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (EPP) | v| - Belgické království (2,58 % populace EU) - člen od - volby 2019 plánované 2024 | v| x150px premiér Alexander De Croo (RE/ALDE - Open VLD) | |||
| v| - Bulharská republika (1,55 % populace EU) - člen od - plánované volby 2022 | v| x150px předseda vlády Galab Donev (- ) | v| - Česká republika (2,35 % populace EU) - člen od - volby 2021 plánované 2025 | v| 149x149pixelů předseda vlády Petr Fiala (ECR - ODS) | v| - Dánské království (1,30 % populace EU) - členka od - volby 2019 plánované 2023 | v| x150px předsedkyně vlády Mette Frederiksenová (PES - S) | |||
| v| - Estonská republika (0,30 % populace EU) - členka od - volby 2019 plánované volby 2023 | v| x150px předsedkyně vlády Kaja Kallasová (RE/ALDE - ER) | v| - Finská republika (1,23 % populace EU) - členka od - plánované volby 2023 | v| x150px předsedkyně vlády Sanna Marinová (PES - SDP) | v| - Francouzská republika (14,97 % populace EU) - člen od - volby 2017, 2022 plánované 2027 | v| x150px prezident Emmanuel Macron (RE/ALDE - LREM) | |||
| v| - Chorvatská republika (0,91 % populace EU) - člen od - volby 2016, 2020 plánované 2024 | v| x150px předseda vlády Andrej Plenković (EPP - HDZ) | v| - Irsko (1,11 % populace EU) - člen od - volby 2020 plánované 2025 | v| x150px taoiseach Micheál Martin (RE/ALDE - FF) | v| - Italská republika (13,58 % populace EU) - členka od - volby 2022 plánované 2027 | v| x150px předsedkyně vlády Giorgia Meloniová (ECR - FdI) | |||
| v| - Kyperská republika (0,20 % populace EU) - člen od - volby 2013, 2018 plánované 2023 | v| x150px prezident Nikos Anastasiadis (EPP - DISY) | v| - Litevská republika (0,62 % populace EU) - člen od - volby 2019 plánované 2024 | v| x150px prezident Gitanas Nausėda ( - ) | v| - Lotyšská republika (0,43 % populace EU) - člen od - volby 2018 plánované 2022 | v| x150px předseda vlády Arturs Krišjānis Kariņš (EPP - V) | |||
| v| - Lucemburské velkovévodství (0,14 % populace EU) - člen od - volby 2013, 2018 plánované 2023 | v| x150px předseda vlády Xavier Bettel (RE/ALDE - DP) | v| - Maďarsko (2,18 % populace EU) - člen od předseda vlády 1998-2002 - volby 1998, 2010, 2014, 2018 plánované 2022 | v| x150px předseda vlády Viktor Orbán ( - Fidesz) | v| - Maltská republika (0,11 % populace EU) - člen od - plánované volby 2022 | v| x150px premiér Robert Abela (PES - PL) | |||
| v| - Spolková republika Německo (18,54 % populace EU) - člen od - volby 2021 plánované 2025 | v| x150px spolkový kancléř Olaf Scholz (PES - SPD) | v| - Nizozemsko (3,89 % populace EU) - člen od - volby 2010, 2012, 2017, 2021 plánované 2025 | v| x150px předseda vlády Mark Rutte (RE/ALDE - VVD) | v| - Polská republika (8,47 % populace EU) - člen od - volby 2019 plánované 2023 | v| 150x150px předseda vlády Mateusz Morawiecki (ECR - PiS) | |||
| v| - Portugalská republika (2,30 % populace EU) - člen od - volby 2019 plánované volby 2023 | v| x150px předseda vlády António Costa (PES - PS) | v| - Rakouská republika (1,98 % populace EU) - člen od - plánované volby 2023 | v | x150px spolkový kancléř Karl Nehammer (EPP - ÖVP) | v| - Republika Slovinsko (0,47 % populace EU) - člen od - volby 2022 plánované 2026 | v| 152x152pixelů předseda vlády Robert Golob (RE/ALDE - GS) | |||
| v| - Rumunsko (4,31 % populace EU) - člen od - volby 2014, 2019 plánované 2024 | v| x150px prezident Klaus Iohannis (EPP - ) | v| - Řecká republika (2,39 % populace EU) - člen od - volby 2019 plánované 2023 | v| x150px předseda vlády Kyriakos Mitsotakis (EPP - ND) | v| - Slovenská republika (1,22 % populace EU) - člen od - volby 2020 plánované 2024 | v| x150px předseda vlády Eduard Heger (EPP - OĽaNO) | |||
| v| - Španělské království (10,56 % populace EU) - člen od - volby IV/2019, XI/2019 plánované 2023 | v| x150px předseda vlády Pedro Sánchez (PES - PSOE) | v | - Švédské království (2,30 % populace EU) - člen od - volby 2022 plánované 2026 | v | x150px předseda vlády Ulf Kristersson (EPP - M) | |||||
| { | { | { | { | { | { | { | { | { |
| Evropská politická strana | členové | % populace | členové podle států | státy dle stran | ||||
| Evropská lidová strana/skupina EPP | 8 | 13,7 % | Státy EU dle politické příslušnosti členů Evropské rady | |||||
| Obnova Evropy (ALDE, EDP, LREM) | 7 | 23,5 % | ||||||
| Strana evropských socialistů (PES) | 6 | 34,0 % | ||||||
| Strana evropských konzervativců a reformistů (ECR) | 3 | 24,2 % | ||||||
| Nezávislí | 3 | 3,6 % | ||||||
| Celkem | Celkem | 27 | 100 % |
Účastníci zasedání bez členství v Evropské radě
| Předsedkyně Evropského parlamentu | Vysoký představitel Unie | ||||
|---|---|---|---|---|---|
| v| - Evropská unie - zvolena - volby 2019 plánované 2024 | v| x150px předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová (EPP) | - Evropská unie - zvolen - volby 2019 plánované 2024 | +morejpg'>x150px vysoký představitel Unie Josep Borrell (PES) |
Časová osa účastníků zasedání
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. +more Lucemburk 2013, s. 12-13. * MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 76-79.
Související články
Externí odkazy
[url=https://www.consilium.europa.eu/cs/]www.consilium.europa.eu[/url] - oficiální stránky Evropské rady