Kommunarka
Author
Albert Floresbrána areálu Speciální objekt Kommunarka (rus. Спецобъект Коммунарка) je bývalé popraviště a hřbitov v blízkosti obce Butovo a kolchozu Kommunarka, 24 km od Kalužské dálnice v Novomoskevském administrativním okruhu Moskvy, jihozápadně od centra města. V letech 1930-1940 patřil tento prostor NKVD a byl místem poprav a pohřbívání obětí stalinských represí.
Historie
Na počátku 20. století zde ležela samota Choroševka (rus. +more Хорошевка). Po Říjnové revoluci majitele ze samoty vysídlili. Na přelomu 20. a 30. let převzal samotu OGPU při SNK SSSR (rus. ОГПУ при СНК СССР, česky „Sjednocená státní politická správa při Radě ministrů SSSR“, což byla nástupnická organizace Čeky a předchůdce KGB) a začalo se s výstavbou chaty Genricha Jagody, který byl v tu dobu předsedou OGPU a později velitelem NKVD. Podle vzpomínek Jagodovy neteře V. Znamenské nebyla chata určena pro potřeby a odpočinek rodiny. Jednalo se o sídlo velitele NKVD, kde probíhaly schůzky s velením NKVD.
Tehdy získalo místo název Kommunarka, který mu již zůstal. 28. +more března 1937 byl Genrich Jagoda uvězněn a jeho majetek z chaty vyvezen. Nikolaj Ježov, nástupce Jagody, navrhl převést chatu na NKVD a zřídit zde nové popraviště. 2. září 1937 začaly na Kommunarce probíhat popravy vysoce postavených činitelů na základě výnosu Vojenského kolegia Nejvyššího soudu SSSR. Popravy probíhaly v den vynesení rozsudku. Popravováni zde byli také cizinci. Mezi oběti patřili veřejní činitelé Estonska, Litvy a Lotyšska, vůdci Kominterny z Německa, Rumunska, Francie, Turecka, Bulharska, Finska a Maďarska (např. Béla Kun). V červenci 1941 zde nalezlo smrt 29 představitelů mongolské vlády včetně jejího předsedy, kteří byli v SSSR vězněni od roku 1939. (Roku 2002 jim zde byl zřízen pomník. ) 16. října 1941 bylo na Kommunarce zastřeleno několik veřejných činitelů Lotyšska.
Podle posudku expertní komise Ministerstva bezpečnosti Ruské federace z roku 1993 zde leží od 10 do 11,4 tisíc lidí. Okolo 5 tisíc jmen se podařilo zjistit společnosti Memorial. +more Místo bylo až do roku 1999 v držení tajných služeb, poté jej však FSB předala ruské pravoslavné církvi. 22. září 2007 zde byl otevřen chrám.
Seznam Čechů a československých občanů popravených na Kommunarce
Vladimír Pillich (Пиллих Владимир Карлович) | 1903 v Moskvě | Čech | bezpartijní | Zástupce náčelníka výrobního oddělení 6. hlavní správy Lidového komisariátu obranného průmyslu | členství v kontrarevoluční teroristické organizaci | 15. +more02. 1938 | 08. 12. 1956 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Albert Zikmund (Зикмунд Альберт Антонович) | 1886 ve Jičině | Čech | VKS(b) | Náčelník oddělení vysokých škol Všesvazového výboru pro tělovýchovu a sport při Radě lidových komisařů SSSR. V letech 1924 až 1930 působil jako v pořadí druhý rektor Ústavu tělesné výchovy v Moskvě a první vedoucí Katedry teorie, historie a metodiky tělesné výchovy | členství v kontrarevoluční teroristické organizaci | 25. 4. 1938 | 7. 7. 1956 |
František Veselov (Веселов, Франц Иванович) | 1896 v Praze | Čech | VKS(b) | Pomocník vedoucího tiskového oddělení ústředního výboru komunistické strany | členství v kontrarevoluční teroristické organizaci | 21. 4. 1938 | prosinec 1956 |
František Valchař (Валхар, Франц Якубович) | 1890 v Praze | Čech | VKS(b) | Ředitel praktikant v Moskevské městské kanceláři „Gastronom“ | členství v kontrarevoluční diverzní teroristické organizaci | 20. 6. 1938 | 10. 10. 1956 |
Gertruda Aroseva (Аросева, Гертруда Рудольфовна) | 1909 v Praze | Češka | bezpartijní | Učitelka tance. Podle dokumentu ji v době zatčení živil manžel. | špionáž a členství v teroristické organizaci | 2. 12. 1937 | 9. 8. 1957 |
Jindřich Bareš (Бареш, Генрих Иванович) | 1896 v Sobotce | Čech | bezpartijní | Velitel osady Bolševo | špionáž | 2. 4. 1938 | 1958 |
Stanislav Semrád (Семрад, Станислав Францевич) | 1893 v Michajlovce (Volyň) | Čech | bezpartijní | Úředník | špionáž | 19. 3. 1938 | prosinec 1956 |
Konstantin Butner (Бутнер, Константин Павлович) | 1893 v Brně | Čech | bezpartijní | Pomocník náčelníka 1. oddělení štábu 9. střeleckého pluku Rudé armády v hodnosti majora | aktivní účast v antisovětské trockistické diverzní teroristické organizaci | 25. 1. 1938 | duben 1957 |
Abraham Frischer (Фришер, Абрам Адольфович) | 1901 v Skopanie | Žid | bezpartijní (byl v KSČ) | Zaměstnanec továrny na výrobu kabelů v Krakově. Pracoval na přípravě technického vybavení první linie Moskevského metra. V době zatčení byl zástupcem náčelníka technického oddělení závodu Moskabel. | členství v teroristické organizaci | 16. 1. 1938 | duben 1957 |
Julian Sýkora (Сикора, Юлиан Николаевич) | 1908 v Charkově | Čech | bezpartijní | Inženýr-mechanik v Ústavu průmyslové energetiky v Charkově | členství v teroristické organizaci | 20. 6. 1938 | červen 1991 |
Mořic Bertig (Бертиг, Маврикий Иосифович) | 1903 v Chlumci | Polák | bezpartijní | Vědecký pracovník Lomonosovského ústavu Akademie věd SSSR v Moskvě | členství v kontrarevoluční teroristické organizaci | 19. 3. 1938 | 11. 7. 1956 |
Adolf Schrott (Шрот, Адольф Адольфович) | 1891 v Olomouci | Němec | VKS(b) | Zástupce hlavního inženýru trustu | špionáž | 25. 1. 1938 | 2. 12. 1958 |
Eugen Cserri (Черри, Евгений Николаевич) | 1893 v Košicích | Maďar | VKS(b) (vyloučen v 1933) | Technický ředitel moskevských Sléváren a strojíren L. Kaganoviče | špionáž a diverze | 16. 6. 1938 | prosinec 1957 |
Oskar Hirschmann (Гиршман, Оскар Антонович) | 1897 ve Vratislavicích nad Nisou | Němec | bezpartijní | Hudebník, bez práce. Pracoval jako brusič v místní textilce, pak byl hudebníkem v orchestru na Tušinském letišti, v orchestru ve slévárnách Lazara M. Kaganoviče na stanici Ljublino u Moskvy až do září 1937 | špionáž a diverze | 24. 1. 1938 | březen 1959 |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Popraviště Kategorie:Dějiny Sovětského svazu (1922-1940) Kategorie:NKVD Kategorie:Hřbitovy v Rusku