Kommunarka

Technology

12 hours ago

Author

brána areálu Speciální objekt Kommunarka (rus. Спецобъект Коммунарка) je bývalé popraviště a hřbitov v blízkosti obce Butovo a kolchozu Kommunarka, 24 km od Kalužské dálnice v Novomoskevském administrativním okruhu Moskvy, jihozápadně od centra města. V letech 1930-1940 patřil tento prostor NKVD a byl místem poprav a pohřbívání obětí stalinských represí.

Historie

Na počátku 20. století zde ležela samota Choroševka (rus. +more Хорошевка). Po Říjnové revoluci majitele ze samoty vysídlili. Na přelomu 20. a 30. let převzal samotu OGPU při SNK SSSR (rus. ОГПУ при СНК СССР, česky „Sjednocená státní politická správa při Radě ministrů SSSR“, což byla nástupnická organizace Čeky a předchůdce KGB) a začalo se s výstavbou chaty Genricha Jagody, který byl v tu dobu předsedou OGPU a později velitelem NKVD. Podle vzpomínek Jagodovy neteře V. Znamenské nebyla chata určena pro potřeby a odpočinek rodiny. Jednalo se o sídlo velitele NKVD, kde probíhaly schůzky s velením NKVD.

Tehdy získalo místo název Kommunarka, který mu již zůstal. 28. +more března 1937 byl Genrich Jagoda uvězněn a jeho majetek z chaty vyvezen. Nikolaj Ježov, nástupce Jagody, navrhl převést chatu na NKVD a zřídit zde nové popraviště. 2. září 1937 začaly na Kommunarce probíhat popravy vysoce postavených činitelů na základě výnosu Vojenského kolegia Nejvyššího soudu SSSR. Popravy probíhaly v den vynesení rozsudku. Popravováni zde byli také cizinci. Mezi oběti patřili veřejní činitelé Estonska, Litvy a Lotyšska, vůdci Kominterny z Německa, Rumunska, Francie, Turecka, Bulharska, Finska a Maďarska (např. Béla Kun). V červenci 1941 zde nalezlo smrt 29 představitelů mongolské vlády včetně jejího předsedy, kteří byli v SSSR vězněni od roku 1939. (Roku 2002 jim zde byl zřízen pomník. ) 16. října 1941 bylo na Kommunarce zastřeleno několik veřejných činitelů Lotyšska.

Podle posudku expertní komise Ministerstva bezpečnosti Ruské federace z roku 1993 zde leží od 10 do 11,4 tisíc lidí. Okolo 5 tisíc jmen se podařilo zjistit společnosti Memorial. +more Místo bylo až do roku 1999 v držení tajných služeb, poté jej však FSB předala ruské pravoslavné církvi. 22. září 2007 zde byl otevřen chrám.

Seznam Čechů a československých občanů popravených na Kommunarce

Vladimír Pillich (Пиллих Владимир Карлович)	1903 v Moskvě	Čech	bezpartijní	Zástupce náčelníka výrobního oddělení 6. hlavní správy Lidového komisariátu obranného průmyslu	členství v kontrarevoluční teroristické organizaci	15. +more02. 1938	08. 12. 1956
Albert Zikmund (Зикмунд Альберт Антонович)	1886 ve Jičině	Čech	VKS(b)	Náčelník oddělení vysokých škol Všesvazového výboru pro tělovýchovu a sport při Radě lidových komisařů SSSR. V letech 1924 až 1930 působil jako v pořadí druhý rektor Ústavu tělesné výchovy v Moskvě a první vedoucí Katedry teorie, historie a metodiky tělesné výchovy	členství v kontrarevoluční teroristické organizaci	25. 4. 1938	7. 7. 1956
František Veselov (Веселов, Франц Иванович)	1896 v Praze	Čech	VKS(b)	Pomocník vedoucího tiskového oddělení ústředního výboru komunistické strany	členství v kontrarevoluční teroristické organizaci	21. 4. 1938	prosinec 1956
František Valchař (Валхар, Франц Якубович)	1890 v Praze	Čech	VKS(b)	Ředitel praktikant v Moskevské městské kanceláři „Gastronom“	členství v kontrarevoluční diverzní teroristické organizaci	20. 6. 1938	10. 10. 1956
Gertruda Aroseva (Аросева, Гертруда Рудольфовна)	1909 v Praze	Češka	bezpartijní	Učitelka tance. Podle dokumentu ji v době zatčení živil manžel.	špionáž a členství v teroristické organizaci	2. 12. 1937	9. 8. 1957
Jindřich Bareš (Бареш, Генрих Иванович)	1896 v Sobotce	Čech	bezpartijní	Velitel osady Bolševo	špionáž	2. 4. 1938	1958
Stanislav Semrád (Семрад, Станислав Францевич)	1893 v Michajlovce (Volyň)	Čech	bezpartijní	Úředník	špionáž	19. 3. 1938	prosinec 1956
Konstantin Butner (Бутнер, Константин Павлович)	1893 v Brně	Čech	bezpartijní	Pomocník náčelníka 1. oddělení štábu 9. střeleckého pluku Rudé armády v hodnosti majora	aktivní účast v antisovětské trockistické diverzní teroristické organizaci	25. 1. 1938	duben 1957
Abraham Frischer (Фришер, Абрам Адольфович)	1901 v Skopanie	Žid	bezpartijní (byl v KSČ)	Zaměstnanec továrny na výrobu kabelů v Krakově. Pracoval na přípravě technického vybavení první linie Moskevského metra. V době zatčení byl zástupcem náčelníka technického oddělení závodu Moskabel.	členství v teroristické organizaci	16. 1. 1938	duben 1957
Julian Sýkora (Сикора, Юлиан Николаевич)	1908 v Charkově	Čech	bezpartijní	Inženýr-mechanik v Ústavu průmyslové energetiky v Charkově	členství v teroristické organizaci	20. 6. 1938	červen 1991
Mořic Bertig (Бертиг, Маврикий Иосифович)	1903 v Chlumci	Polák	bezpartijní	Vědecký pracovník Lomonosovského ústavu Akademie věd SSSR v Moskvě	členství v kontrarevoluční teroristické organizaci	19. 3. 1938	11. 7. 1956
Adolf Schrott (Шрот, Адольф Адольфович)	1891 v Olomouci	Němec	VKS(b)	Zástupce hlavního inženýru trustu	špionáž	25. 1. 1938	2. 12. 1958
Eugen Cserri (Черри, Евгений Николаевич)	1893 v Košicích	Maďar	VKS(b) (vyloučen v 1933)	Technický ředitel moskevských Sléváren a strojíren L. Kaganoviče	špionáž a diverze	16. 6. 1938	prosinec 1957
Oskar Hirschmann (Гиршман, Оскар Антонович)	1897 ve Vratislavicích nad Nisou	Němec	bezpartijní	Hudebník, bez práce. Pracoval jako brusič v místní textilce, pak byl hudebníkem v orchestru na Tušinském letišti, v orchestru ve slévárnách Lazara M. Kaganoviče na stanici Ljublino u Moskvy až do září 1937	špionáž a diverze	24. 1. 1938	březen 1959