Komunikace v kyberprostoru

Komunikace v kyberprostoru je takový typ interpersonální komunikace, jejímž hlavním atributem je nepřímý kontakt. Může probíhat mezi dvěma individui i masově. Dělí se na synchronní a asynchronní - rozdělení se váže k časové prodlevě mezi dvěma zprávami. Synchronní komunikace probíhá v témže místě a témže čase, je okamžitá, lze na ni rychle reagovat. Typickým příkladem synchronní komunikace je telefonování, chat nebo Skype. Asynchronní komunikace probíhá na stejném místě ale v různém čase, účastníci diskuze nereagují na své příspěvky okamžitě, často ale rozvitěji. Mezi asynchronní komunikaci můžeme zařadit e-mail či diskusní fóra.

Tento typ komunikace s sebou nese mnohé nevýhody - umožňuje vytvářet falešné identity, klamat svůj protějšek nebo manipulovat. Sociolog Elihu Katz formuloval tento problém takto: “Psát na klávesnici neznamená být člověkem, být v kyberprostoru neznamená být reálný. +more Všechno je to jen předstírání a odcizení a ubohá náhražka reality. ” V rozporu s tímto tvrzením je výzkum z let 1995-2000, který ukázal, že virtuální komunikace naopak poskytuje nové možnosti, jak se dohodnout na reálné interakci, což má za následek vyšší frekvenci telefonátů, ale i osobních schůzek.

Je důležité zmínit disinhibiční efekt, který se charakterizuje změnou ve způsobu chování a komunikace jedinců v kyberprostoru, především pak v internetovém prostředí. Na rozdíl od interakce v reálném světě, se disinhibované chování převážně liší tím, že jedinec tzv. +more odkládá zábrany, ať už podvědomě či vědomě, pozitivně či negativně. Podle J. Sulera se za faktory způsobující tento typ chování považují anonymita, neviditelnost, asynchronicita, solipsistická introjekce, disociativní představivost a minimalizace autority.

Ačkoli je kyberprostor virtuálním, a tedy neskutečným prostředím, někteří lidé mohou při pohybu v něm nabývat pocitu, že je tomu jinak - vzniká tedy tzv. "psychologický prostor", umocněn navíc skutečností, že se na internetu často používají pojmy připomínající reálný svět - např. +more chatovací místnost.

Možnosti komunikace v kyberprostoru jsou značně omezené - člověk má obvykle možnost přenášet pouze text, případně obrázky. Vůně, chutě a doteky jsou nepřenosné. +more Omezenost internetového jazyka vede např. k používání emotikon, jejichž prostřednictvím se lidé snaží nahradit výraz v obličeji či tón hlasu, který by jinak použili při komunikaci tváří v tvář. Neexistuje žádný univerzální vzorec pro jejich interpretaci, a tak si je každý příjemce vlastně vykládá po svém. Jedním ze specifik internetového jazyka je však i používání zkratek, způsobené snahou o časovou úsporu (např. mmt, btw), a často také gramaticky či stylisticky nesprávná formulace vět.

V kyberprostoru může docházet k tzv. sociální mnohočetnosti, tedy k situaci, kdy komunikujeme s větším množstvím lidí, kteří o sobě navzájem nevědí. +more Vše, co bylo "řečeno" během virtuálních konverzací, je možno trvale zaznamenat.

Navzdory nesporným výhodám, které virtuální komunikace poskytuje, míněno teď především časovou úsporu, pro většinu formálních (obchodní jednání) i neformálních (rodinná oslava) setkání se stále upřednostňuje fyzická interakce. Tento jev byl pojmenován naléhavou potřebou fyzické blízkosti , jelikož ta poskytuje o druhých mnohem více informací. +more Podle sociologů Deidreho Bodena a Harveyho Molotcha nám fyzická přítomnost umožňuje přístup k té části těla, která ,nikdy nelže’, totiž k očím,oknům do duše’.

Vývoj

Mnoho zdrojů za komunikaci v kyberprostoru považuje už telefonování. Telefon se tedy dá považovat za jeden z prvních prostředků komunikace v tomto prostředí. +more Lépe popsán je však až vývoj komunikace v internetovém kyberprostoru.

Velkým přínosem v této oblasti byla idea prvního průkopníka J. Licklidera, který viděl v počítačích vysoký komunikační potenciál a to již v šedesátých letech dvacátého století. +more Podle jeho názoru měl být počítač jako komunikační prostředek efektivnější než komunikace tváří v tvář. Kromě toho již předpokládal vznik komunit lidí, kde by se mohli sdružovat a navzájem mezi sebou komunikovat, to vše na základě podobných zájmů.

Vývoj internetových diskusních fór a komunikačních kanálů započal právě v době, kdy se masově rozšířil internet. Ne každý k němu měl zprvu přístup, mnoho lidí jej užívalo na veřejných místech, v knihovnách nebo internetových kavárnách, což jim umožňovalo být online jen určitou, omezenou dobu. +more Proto se jako první začaly vyvíjet tzv. mailingové listy. Tyto mailingové listy fungují na principu seznamu jedinců, kteří dají k dispozici svůj email, pomocí něhož potom dostávají zprávy od jiných jedinců, a sami jim mohou psát.

Dále se začala rozvíjet diskusní fóra. Jak obecná, tak zaměřená na určité okruhy, např. +more na literaturu nebo pěstování rostlin. Tato fóra sloužila především k výměně rad a tipů mezi velkým množstvím jedinců.  .

Teprve později se začaly objevovat kanály, které umožňovaly komunikaci mezi dvěma jedinci v reálném čase. Za průkopníky se dají považovat např. +more ICQ, Skype, později i chat na Facebooku a mnoho jiných, více či méně známých platforem.  .

V současnosti probíhá komunikace v kyberprostoru na mnoha úrovních. Stále se zachovala diskuzí fóra, i když jejich význam je dnes jiný než v době tzv. +more internetového pravěku. Především u starších generací pořád existují mailingové listy. Nejvíce se ovšem rozvíjí komunikace v reálném čase. Díky internetovému připojení téměř v každém chytrém zařízení, dnes mají velký potenciál aplikace a platformy, které právě takový druh komunikace nabízí.

Výhody

může spojit lidi, kteří nemají možnost se setkat osobně, lidi z různých koutů světa * potenciál lepší domluvy na osobním setkání * častější spojení s rodinou, přáteli * pomáhá navázat sociální kontakt lidem, kteří jsou v reálném životě stigmatizováni * anonymita brání vzniku předsudků, škatulkování na základě vzhledu, genderu, etnicity či sociálního postavení, a zaměřuje se tak na obsah sdělení * pro mnohé je jediným kanálem, kde se dokážou vyjadřovat skutečně svobodně * větší informovanost ("sdílení" odkazů atd.)

Nevýhody

komunikace je nepřímá, nemůžeme tak nic vyvodit z mimiky, gest, tónu hlasu nebo očního kontaktu * to, co vnímáme je nereálné, často si do druhého promítneme naše touhy a sebe samé * identita může být falešná a existuje jen málo vodítek k tomu ji poznat * snižuje potřebu navazovat reálné kontakty * možnost nežádoucích střetů (násilníci x děti) * nové role; lidé si v online světě dovolí být takovými, jakými by si nedovolili být offline (agresivní, útočit, šířit nenávist), chybí respekt před autoritou * aktéři této komunikace vnímají svět online jako svět nereálný, a proto si nemusí uvědomovat následky svých činů * možnost kyberšikany * možnost kyberkriminality (bankovní podvody, telemarketingové podvody, kyberstalking apod.) * nuda některých účastníků

Faltýnkovo obecné schéma komunikačního aktu v kyberprostoru

+more6|náhled|Obecné_schéma_Komunikace'>komunikačního aktu v kyberprostoru Legenda k obrázku: * OA - osobnostní proměnné osoby A * ZA - záměr osoby A * TA - transformátor osoby A jeho záměru na sdělení * TAS - virtuálně transformovaná osoba A a její sdělení * TBS - virtuálně transformovaná osoba B, k níž sdělení směřuje * KP - komunikační prostředí kyberprostoru * RV - rušivé vlivy * TB - transformátor, jímž osoba B přijímá a chápe sdělení * ÚB - účinek na osobu B * OB - osobnostní proměnné osoby B * RP - reakce osoby B poté co byla vystavena zprávě osoby A * ZV - zpětná vazba, ta část reakce osoby B, která se vrací osobě A.

Přirozený cyklus fór

Prakticky každá diskuze v kyberprostoru, ve které se nachází větší množství členů, si projde jednotným vývojem.

1. Počáteční entusiasmus

Lidé se sami sobě představí a sdělí si, jak je hezké, že našli někoho, kdo sdílí jejich myšlenky, nebo nadšení do dané věci

2. Evangelismus

Lidí se začnou stěžovat, že do jejich skupiny přispívá málo lidí a začnou spolu vymýšlet strategie, jak jich přilákat více.

3. Růst

Přidává se stále více lidí. Témata jsou rozvinutější a diskuze delší. Začínají se objevovat nové větve založené na původním tématu.

4. Komunita

Existuje spousta vláken, některá méně, jiná více relevantní. Lidé si vymění mnoho informací a zkušeností, experti pomáhají sami sobě i jiným uživatelům. +more Nově příchozí jsou vítáni. Každý se cítí podporován v tom, aby pokládal otázky, odpovídal na ně a navrhoval nová témata k diskuzi.

5. Znepokojení rozmanitostí

Počet zpráv stoupne přímo dramaticky. Ne každý čtenář je zaujatý každým tématem. +more Lidé si začínají stěžovat na druhé diskutující. Vznikají rozpory, zda je třeba mít tolik vláken. Lidé začínají být naštvaní.

Šestý bod může mít dvě varianty.

6a. Samolibá lhostejnost a stagnace

Je rozdmýchaná hádka pokaždé, když se někdo zeptá na staré otázky a témata nebo když někdo odpovídá na vážné věci humorně. Nově příchozí jsou zavrhnuti. +more Všechny zajímavé diskuze se omezí na soukromé maily nebo chaty a jsou dostupné jen hrstce vyvolených uživatelů.  .

NEBO

6b. Vyspělost

Pár lidí rozčileně opustí fórum. Zbytek se ocitne ve fázi 4, s tím, že fáze 5 se vždy objeví po pár týdnech, ale zase zmizí. +more Pár jedinců vždy rozdmýchá silnou diskuzi, ale později opustí fórum a ostatní setrvají ve spokojeném stavu až do úplného zániku fóra.

Marketingová komunikace v kyberprostoru

V posledních letech se internet stává významnou součástí komunikační politiky firem. Nabízí nové způsoby, jak zaujmout potenciální zákazníky, a to jak neplacenou, tak placenou reklamou. +more Nějakou formu mnohdy skryté reklamy dnes najdeme na každém větším webu, na sociálních sítích, na fórech nebo v rámci tzv. product placementu v online dostupných videích. Také internetové obchody poskytují prostor pro marketingovou komunikaci, dobře vypadající stránky mají vždy větší šanci zákazníka nalákat.

Odkazy

Reference

Literatura

GIDDENS, Anthony. Sociologie. +more Praha : Argo, 2013. 1052 s. . * ČERNÝ, DĚDKOVÁ, MACHÁČKOVÁ a ŠMAHEL.  Kyberšikana. Průvodce novým fenoménem. 1. Praha: Grada Publishing a. s. , 2013. . * MAŘÍKOVÁ, Hana, Miroslav PETRUSEK a Alena VODÁKOVÁ.  Velký sociologický slovník, 1. svazek. Praha: Karolinum Praha, 1996. .

Související články

Sociální síť * Kyberšikana * Kyberprostor

Kategorie:Internet Kategorie:Sociální sítě Kategorie:Lidská komunikace