Konstantinovy Lázně

Konstantinovy Lázně (německy Konstantinsbad) je lázeňská obec ležící v západních Čechách, v okrese Tachov. Je vzdálena 39 km severozápadně od Plzně a 31 km severovýchodně od Tachova. Leží v nadmořské výšce okolo 520 m a žije zde obyvatel. Z jedné části je obec obklopena lesy, velkou část obce zabírá lázeňský park. Místní lázně se specializují na poruchy kardiovaskulárního systému, hlavní léčebné metody jsou založeny na využívání místní minerální vody s největším obsahem kysličníku - oxidu uhličitého ze všech pramenů v České republice.

Historie

Konstantin Josef z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu

První lázeňský domek byl u sirnatého pramene postaven údajně v roce 1803. V roce 1818 obec zbudovala hostinský a lázeňský dům o 19 pokojích, se sálem a dvěma lázněmi, kromě něj tam stál domek se třemi lázněmi. +more Využíval se hlavní, dosud nepojmenovaný pramen a čtyři vedlejší prameny. Lázně v roce 1837 koupil majitel panství, kníže Konstantin Josef z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu (1802-1838), prvorozený syn knížete Karla Thomase Löwensteina a jeho manželky Žofie, rozené Windischgrätzové. Kromě správy rodinných statků se stal žurnalistou a roku 1829 se oženil s kněžnou Marií Anežkou z Hohenlohe-Langenburgu (1804-1835), s níž se odstěhoval do Čech, žili na svém bezdružickém panství v Boru a v Praze, měli dceru Adelaidu (1831-1909), pozdější portugalskou královnu, a syna Karla Heinricha (1834-1921). Konstantin předložil velkolepý plán výstavby lázní, kterého se však nedožil, v následujícím roce zemřel.

Podle Konstantina z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu byly lázně pojmenovány Constantins-Bad hned po jeho smrti roku 1838, úředně od roku 1907 Constantinsbad, někdy Bad Neudorf, (česky Nová Ves-lázně), teprve roku 1923 byl oficiálně schválen český název Konstantinovy Lázně. Löwensteinův syn Karl Heinrich lázně prodal v roce 1872 plzeňské společnosti majitele uhelných dolů, JUDr. +more Franze Josefa Pankraze. Tehdy byl založen lázeňský park a dostavěna nová lázeňská budova (nyní Lázeňský dům Prusík). V roce 1890 dala Pankrazova manželka Sofie vybudovat kapli, zasvěcenou Panně Marii Lurdské, která je dodnes v provozu.

Po smrti Franze Pankraze se vedení lázní ujal jeho syn Otmar, ale již roku 1875 bylo ustaveno odborné lázeňské konsorcium, jemuž předsedal Pankrazův zeť, JUDr. Eduard Lenz, který se stal v roce 1905 majitelem lázní. +more Lázeňský lékař Richard Jaromír Dlauhý dal roku 1868 chemikovi doktoru Josefu Lerchovi udělat chemický rozbor šesti užívaných léčivých pramenů, které se tehdy nazývaly Karlův, Františkův, Žofiin, Giselin, Skalní a Rudolfův; pět z nich mělo teplotu 11 °C, Rudolfův pramen 16 až 18 °C. Pro vysoký obsah oxidu uhličitého, železa a síry byl nejvíce ceněn Karlův pramen (dnešní Prusíkův). Lerchův rozbor potvrdil roku 1876 také profesor Karl Remigius Fresenius. Tehdy se v lázních léčili zejména lidé nemocní padoucnicí, revmatismem a chorobami oběhové soustavy. V roce 1901 byla do města přivedena železniční trať, což znamenalo velký rozvoj lázní, vybudování nových lázeňských vil a hotelů. Po první světové válce bylo vybudováno také koupaliště, vodovod, kino a obec byla elektrifikována.

V roce 1928 byla přestavěna hlavní lázeňská budova a zvýšena o jedno patro. Po druhé světové válce byly budova i hlavní pramen pojmenovány podle pražského lékaře a profesora Bohumila Prusíka (1886-1964), přednosty IV. +more interní kliniky Lékařské fakulty UK, který byl význačným kardiologem a příznivcem lázní. V šedesátých letech 20. století byl upraven pavilón Prusíkova pramene a vydlážděna cesta kolonády. Během následujících desetiletí přibylo v okolí několik plastik současných sochařů. Od 1. května 1992 jsou lázně součástí společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně.

Konstantinovy Lázně patří mezi nejmenší lázně v České republice. Obec působí velmi příjemně a klidně, hlavně díky krásnému a rozlehlému lázeňskému parku s pěti léčivými prameny, z nichž nejúčinnější je Prusíkův pramen. +more V obci je mateřská a základní škola (1. -5. třída), pošta, zdravotní středisko, lékárna a policie. Obec nabízí rozmanité možnosti kulturního i sportovního vyžití.

Místní části

Břetislav * Dlouhé Hradiště * Nová Ves * Okrouhlé Hradiště * Poloučany * Potín * Šipín

Doprava

V obci má zastávku železniční trať Pňovany-Bezdružice. Nedaleko od ní najdeme také autobusové stanoviště, odkud vyjíždí autobusové linky do různých směrů (Planá, Stříbro, Bezdružice, Plzeň).

Pamětihodnosti

V Konstantinových Lázních stojí tři památkově chráněné objekty:

* Vila Käthi (Lázeňská čp. 27) - pozdně secesní dům z doby po roce 1900; venkovské sídlo plzeňského notáře Josefa Bindera; sídlo Obecního úřadu * Smírčí kříž v parku * Lázeňský dům Mír

Další pamětihodnosti

Staré lázně - hrázděný dům z první třetiny 19. století * Alžbětin dvůr - hrázděný dům z první třetiny 19. +more století * Kostel Panny Marie Lurdské * Lázeňský dům Prusík a Prusíkův pramen * Lázeňský švihák - moderní dřevěná socha * Minimuzeum hasičské techniky.

Galerie

Soubor:Lazensky park v Konstantinovych Laznich. jpg|Lázeňský park Soubor:Kostel Panny Marie Lourdske Konstantinovy Lazne. +moreJPG|Kostel Panny Marie Lourdské Soubor:Kaple v Konstantinovych Laznich. jpg|Kostel Panny Marie Lourdské Soubor:Konstantinovy Lázně, Staré lázně (004). jpg|Staré lázně Soubor:Konstantionvy Lázně, park, lázeňský dům. jpg|Lázeňský dům Prusík Soubor:Konstantinovy Lázně 01. jpg|Lázeňský dům Mír Soubor:Konstantinovy Lázně, pramen před Lázeňským domem. jpg|Pramen Soubor:Smirci kriz Konstantinovy Lazne. JPG|Smírčí kříž.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Tachov Kategorie:Lázně v Plzeňském kraji Kategorie:Obce v okrese Tachov Kategorie:Mikroregion Konstantinolázeňsko Kategorie:Místní akční skupina Český západ Kategorie:SOČ Černošín Kategorie:Spolek pro obnovu venkova Plzeňského kraje Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech Kategorie:Geopark GeoLoci Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině