Cesko.wiki Kosmický obr
Author
Albert FloresKosmický, či prvotní, obr, bytost či muž, je motiv bytosti, která v sobě obsahuje celý vesmír či jím prostupuje a jednotlivým částím vesmíru odpovídají části jejího těla, objevující se v mnoha světových mýtech o uspořádání a vzniku světa. V některých případech kosmický člověk během procesu stvoření umírá a z různých částí jeho těla svět vzniká, a často je také androgynní, což Mircea Eliade vyložil jako znak počáteční úplnosti, která je narušena aby mohl vzniknout svět. Kosmickému člověku se podobá motiv kosmického vejce, z něhož taktéž vzniká svět a v kterém může být též svět obsažen. Oba motivy můžou mít společný původ, ale jen zřídka jsou kombinovány.
Tento motiv je někdy považován za typicky indoevropský, ale objevuje se v mýtech o prvotních bytostech, které těžko mohly být indoevropskými mýty ovlivněny, například o babylónské Tiamat, aztécké Tlaltecuhtli nebo tahitském Ta'aroavi. Podle indologa Michaela Witzela lze počátky tohoto motivu spojit s mýty paleolitických loveckých společností, či dokonce mýty neadrtálskými, přičemž kosmického obra spojuje s obrazem uloveného a zabitého zvířete, především medvěda. +more Na podporu svého názoru uvádí medvědí oběť u Sámů, sibiřských kmenů a Ainuů, a tabu týkající se kostí zabitých zvířat: nesmí být poškoženy aby se zvíře mohlo znovu zrodit.
Indoevropané
Mýtus o kosmické bytosti se objevuje v mnoha indoevropských náboženstvích, kde je úzce spjat s mýtem o prvotním člověku, jehož rekonstruované praindoevropské jméno je *Jemos „Dvojče“. Vztah obou motivů je však nejasný, například podle Martina L. +more Westa byly původně oddělené: podle prvního hermafroditní Dvojče zplodilo samo ze sebe lidstvo, podle druhého byl Prvotní obr zabit a z jeho těla stvořen svět. Naopak Jaan Puhvel považuje oba motivy za vzájemně provázané a spojuje s podáním o vzniku společenských tříd z těla prvotních bytostí.
Konkrétním příkladem je například védský Puruša, který byl obětován a z jehož těla vznikli bohové, svět i společenské třídy, a zároveň je v něm svět obsažen. V zarathuštrismu je znám první člověk zvaný Gajómart, někdy popisovaný jako obr, který je zabit Ahrimanem a jeho daévy, z jehož těla vznikly kovy a z jehož semene se zrodil první lidský pár Mašja a Mašjánag. +more V severském náboženství se objevuje prvotní obr Ymi, který je zabit Ódinem a jeho bratry, kteří z jeho těla stvořili svět. V Ovidiových Proměnách je obří titán Atlás proměněn Perseem v kámen a taktéž nese rysy kosmického obra.
Historik náboženství Bruce Lincoln ve své knize Myth, Cosmos and Society z roku 1986 identifikoval jaké části těla prvotní bytosti se typicky mění ve složky světa, a indolog Ferenc Ruzsa jeho závěry upravil a shrnul následovně:
* maso či tělo - země, hora, hlína či půda * kosti - kamení či hory * vlasy - rostliny, stromy či lesy * krev či tělní tekutiny - voda, moře, řeka či rosa * dech či duch - vítr, vzduch či aithér * oči či tvář - slunce, úsvit či slunce a měsíc * hlava - nebesa * mysl, srdce či hruď - měsíc * mozek či myšlenky - oblaka, nekonečné světlo či půda
Ostatní
V Číně je znám obr Pangu, zrozený z kosmického vejce, který zemřel poté co oddělil nebesa a zemi a z jehož těla vznikl svět. Podle některých hypotéz byl tento motiv do Číny přenesen z Indie. +more Kosmickým bytostem se podobá také babylónská Tiamat, bohyně prvotních slaných vod, které Marduk roztříštil svým kyjem lebku. Z horní části jejího těla pak vytvořil Nebesa, z dolní části, na které při souboji stál, pak Zemi, z Tiamatiných ňader vznikly hory, z jejích očí vytekl Eufrat a Tigris a z jejích slin se stala oblaka. Aztécká Tlaltecuhtli byla zabita Quetzalcoatlem a Tezcatlipocou a z různých částí jejího těla vytvořeny různé prvky stvoření. Tahitský Ta'aroa poté co rozbil kosmické vejce v kterém se před stvořením světa nacházel a také tvořil ze svého těla, s výjimkou své hlavy.
Složitějším příkladem může být japonský mýtus o stvoření kde velké množství božstev, včetně Slunce a Měsíce, vzniká v souvislosti se smrtí stvořitelské bohyně Izanami. Ta podle kroniky Kodžiki se svým druhem Izanagim Izanami na počátku zplodila japonské ostrovy. +more Poté však nastal obtížný porod boha ohně Kagu-cučiho, během kterého se ze zvratků, výkalů a moči Izanami rodila další božstva, a který skončil smrtí bohyně. Izanagi nejprve upadl do zármutku a z jeho slz se zrodila bohyně Nakisawame, poté zabil boha ohně, z jehož těla se následně zrodili další božstva. Po návratu z podsvětí, kde se neúspěšně pokoušel svoji ženu získat zpátky, se musel rituálně očistit, což vedlo ke vzniku dalších božstev, včetně Amaterasu a Cukujomiho když čistil své oči a Susanooa když čistil svůj nos. Jako kosmický obr může být také chápán churritsko-chetitský Ullikummi, čedičové monstrum, které muselo být odříznuto od skály-obra na které stálo aby bylo zabráněno zničení bohů.
Galerie
Soubor:Triloka Purusha, het driedelig universum, RP-T-1993-374. jpg|Trilóka Puruša „Puruša tří prostorů“ na gudžarátské miniatuře, cca 1840-1860 Soubor:WLA vanda Vishnu as the Cosmic Man. +morejpg|Višnu Višvarúpa s nebesy od hlavy po břicho, zemí na slabinách a podsvětím na nohou, na radžastánském akvarelu, cca 1800-1850 Soubor:Adamtree. jpg|Adam Kadmon obsahující jednotlivé sefiry Soubor:Robert Fludd 1. gif|Člověk obsahující celý vesmír jako ilustrace koncepce mikrokosmu a makrokosmu, ilustrace z knihy Roberta Fludda Utrisque Cosmi, 1619.