Cesko.wiki Kosmonoská výšina
Author
Albert FloresKosmonoská výšina je geomorfologický podokrsek v západní části Mladoboleslavské kotliny, ležící v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje. Území okrsku se rozkládá mezi sídly Bakov nad Jizerou na severu, Horní Stakory na východě, Kosmonosy na jihu a Debř na západě. Některá tato sídla leží již na svazích výšiny.
Charakter území
Severní svah bradlecké plošiny Území je členitou pahorkatinou až plochou vrchovinou, tvořenou svrchnoturonskými vápnitými jílovci a pískovci, s četnými proniky třetihorních nefelinitů (čedič). +more Její nesouměrný hřbet probíhá přibližně ve směru východ-západ, je asi 6 km dlouhý a až 3 km široký. Odděluje povodí toku Kněžmostky na severu od povodí toku Klenice na jihu. Na západě odděluje území od Jizerské tabule řeka Jizera.
Vyšší východní část výšiny je zalesněna převážně bukovými, dubovými a zčásti smrkovými porosty a je jen řídce zastavěná. Od roku 1992 má statut přírodní rezervace Vrch Baba u Kosmonos. +more Nejvyšší úroveň dosahuje vrchol Baba s nadmořskou výškou 363 m n. m. , další vrcholy rezervace v jedné linii s Babou jsou Dědek (358 m n. m. ) a Brejlov (349 m n. m. ). Západní část výšiny - bradlecká plošina (nejvyšší bod 314 m n. m. ), je oddělena od východní části mělkým sedlem s dálnicí D10. Je hustě zastavěná, leží zde obce Bradlec a Kosmonosy. Mezi těmito obcemi se rozkládá dubohabřinový les, který sloužil v 16. až 18. století jako Kosmonoská obora. Celá bradlecká plošina je tvořena čedičem, který zde byl těžen ve třech lomech. V tom nejjižnějším sídlí obalovna a není veřejnosti přístupný, ostatní dva jsou zatopené a slouží jako rekreační objekty Švarďák a Toťák. Vytěžený čedič byl také použit na stavbu zdi zdejší zaniklé obory (zbytky zdi se dochovaly na západní a severní hranici obory).
Nejstarší vrstvy, vápnité pískovce, vystupují v západní polovině území, kde tvoří úpatí svahů pod plošinou s obcí Bradlec. K povrchu vystupují ve strmých svazích podél Jizery. +more V miocénu byly křídové horniny proraženy tělesem olivinického nefelinitu, čímž byl podmíněn vznik celé Kosmonoské výšiny. Neovulkanické horniny vytvářejí složitý intruzivní systém charakteru ložních žil a sopečných komínů. Jedna z hlavních přívodních drah je předpokládána v místech vrchů Baba a Dědek. Ty jsou interpretovány jako vypreparované přívodní dráhy terciérního vulkánu, který podlehl pozdější denudaci. Velmi rozsáhlá ložní žíla (zatím neodkrytá) s mocností do 6 metrů tvoří nedalekou výraznou plošinu Brejlov.
Geomorfologické členění
Podokrsek Kosmonoská výšina náleží do celku Jičínská pahorkatina, podcelku Turnovská pahorkatina a okrsku Mladoboleslavská kotlina. Dále se již nečlení. +more Výšina sousedí s dalším podokrskem Mladoboleslavské kotliny, Březenskou kotlinou na východě až jihu, dále s okrsky Mnichovohradišťská kotlina na severu a Skalská tabule na západě.
Nejvyšší vrcholy
Nejvyšším vrcholem Kosmonoské výšiny je Baba (363 m n. m.).
| název vrcholu | výška (m n. m. +more) | podřazená jednotka |
|---|---|---|
| Baba | 363 | - |
| Dědek | 358 | - |
| Brejlov | 349 | - |
| Bradlec | 314 | - |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. kosmonosy-kultura. +moreeu/historie/mesto-kosmonosy/22-geologicky-vyvoj-a-prirodni-pomery. html]Geologický vývoj a přírodní poměry města Kosmonosy[/url] * [url=http://www. mapy. cz/turisticka. x=14. 9303571&y=50. 4534532&z=13&l=0]Kosmonoská výšina na Mapy. cz[/url].
Kategorie:Jičínská pahorkatina Kategorie:Geomorfologické podokrsky v Česku Kategorie:Geografie okresu Mladá Boleslav