Kosmova kronika
Author
Albert FloresKosmova kronika je románová trilogie od českého spisovatele Jaroslava Foglara. První díl trilogie, nazvaný Tajemství Velkého výbuchu, vyšel poprvé v roce 1948. Další dva díly, Tajemství Ocelového města a Tajemství Velké řeky, byly publikovány v letech 1949 a 1952. Kosmova kronika je pojata jako vyprávění o činnosti skupiny dobrodružných Kluků v dobytí vesmíru. Děj se odehrává v nejbližší budoucnosti a sleduje příběhy hlavních hrdinů – chlapců Špiona a Ferdyho, kteří se připojí ke Kosmově výpravě na Měsíc a do Marsu. Románová trilogie se vyznačuje napínavým dějem, zajímavými postavami a mistrovským líčením dobrodružství ve vesmíru. Kosmova kronika se stala jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších dětských a mládežnických románů české literatury. Je považována za vrcholné dílo Jaroslava Foglara, který se stal jedním z nejvýznamnějších autorů knih pro děti a mládež v Československu. Díky svému velkému úspěchu získala Kosmova kronika mnoho ocenění, včetně Ceny Vojtěcha Steklače a Ceny Jaroslava Seiferta. Románový cyklus byl přeložen do mnoha jazyků a stal se oblíbeným čtením u dětí a mládeže po celém světě.
Kosmova kronika (lat. orig. Chronica Boemorum, v přesném překladu Kronika Čechů) je nejstarší česká kronika, tj. kronika týkající se dějin Čechů. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly. Kroniku sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.
Kronika stojí na úplném počátku české historiografie a je obecně považována za jedno z nejvýznamnějších literárních děl, které v českých zemích ve středověku vzniklo. Zároveň je to jeden z nejdůležitějších historických pramenů pro poznání českého raného středověku. +more Vliv Kosmovy kroniky na poznání českého raného středověku je natolik zásadní, že se někteří historikové pokoušejí vytvořit i tzv. nekosmovské pojetí českých dějin, tj. na základě jiných pramenů zjistit, co se do historiografie dostalo jako Kosmova invence či jeho specifický náhled na svou současnost.
Kontext soudobého evropského písemnictví a ideologický záměr
+more_Vyobrazení_lipského_rukopisu_kroniky. '>alt= Kosmova kronika patří do okruhu středověkých kronik, které ve svém pojetí reflektovaly vznik středověkých národů a států (obvykle označované jako národní kroniky). Tyto kroniky obvykle obsahovaly nejen popis dějin těchto stabilizujících se etnik vytvářejících institucionalizované státní útvary, ale také i jakýsi politický program s nimi spojený. Většina těchto děl se snaží v dějinách najít počátky a také i ospravedlnění současného politického stavu, který je rozhodující měrou formován postavou knížete (krále) a velmožskou politickou reprezentací. Proto se nejedná o dílo jen zaznamenávající faktografickým způsobem dějiny, ale podstatnou složku práce tvoří i ideologický záměr, v Kosmově případě především snaha ospravedlnit nárok Čechů na české území, vysvětlit vznik instituce knížete a vymezit důležitou roli, jakou v politice hraje velmožská vrstva. Kosmas tak formuloval v podstatě patriotickou představu fungování státu. Vedle postavy knížete jsou to čeští velmožové, česká raná šlechta, která má být oporou české státnosti v době Kosmovy současnosti, kdy se na knížecím trůně v rychlém sledu střídala přemyslovská knížata a tohoto vnitropolitického oslabení využívali římští císaři, resp. polští panovníci k zásahům do českých záležitostí.
Čtenářská obec kroniky
S tím souvisí i poměrně omezená čtenářská obec, které je kronika určena. Vedle vzdělaného kléru se jedná především o velmožskou elitu, která spolutvořila politické dějiny přemyslovského státu. +more Nedá se předpokládat, že by tito Čechové uměli číst, spíše se v literatuře naznačuje, že měli patřit k posluchačům Kosmovy kroniky. Jako důkaz vlivu Kosmova díla na soudobé politické myšlení se uvádí výzdoba znojemské rotundy sv. Kateřiny, která vznikla z podnětu údělného knížete Konráda II. jen krátce po vzniku kroniky a kde je zobrazena přemyslovská pověst přesně v intencích Kosmova vyprávění.
Literární styl
Kosmovo dílo nelze čistě stylově považovat za kroniku. Jedná se spíše o hybrid mezi kronikou a historií. +more Autor zachoval chronologické řazení podle let, nicméně u určitých událostí spíše mladšího data se rozepisuje do dlouhých vyprávění, která rozsahem i stylem přesahují styl kroniky.
Literární a stylistické vzory
Kosmas dosáhl především v Lutychu vysokého stupně vzdělání a byl obeznámen s předními literárními díly své doby.
Jako hlavní stylistický vzor mu posloužilo dílo Reginona z Prümu, z kterého přebíral (jak bylo ve středověku obecným zvykem) celé obraty, resp. i věty. +more Vedle Reginona použil pro některé pasáže jako předlohu Vita Lamberti z 10. století, který napsal lutyšský biskup Štěpán. Vedle toho je z díla zřejmé, že Kosmas znal i antické autory (Horatius, Ovidius, Vergilius, Sallustius) i když není jisté, jestli je opravdu četl či spíše užíval ve středověkém písemnictví kolující citáty, komentáře nebo obraty z děl těchto autorů.
V přibližně stejné době (konkrétně v letech 1112-1116) vznikla také první Polská kronika Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum, nazývaná polsky Kronika polska, a také psaná latinou, od neznámého autora z dvora mazovských Piastů, zvaného Gallus Anonymus.
Obsah kroniky
Kronika je rozdělena do tří knih; začíná stavbou babylonské věže a původem Čechů a chronologicky postupuje až do Kosmovy současnosti.
Kniha první
První kniha je faktograficky značně vágní a nepřesná, přesto z ideologického hlediska zásadní. Obsahuje vysvětlení původu českého národa při stavbě babylónské věže a jeho příchod do Čech. +more Je zde zdůrazněno, že se jednalo o krajinu neosídlenou a z tohoto hlediska vychází nároky Čechů na její nezpochybnitelné vlastnictví. Nevědomý lid žijící v těchto zlatých starých časech začal hromadit majetek a pro rozsouzení sporů, které kvůli majetku vznikly, potřeboval soudce. Soudcem se stal jeden z předáků Krok a později i jeho dcera Libuše. Ovšem s jejím postavením nebyli spokojeni a proto si vyžádali o určení knížete, který by je pevněji spoutal pod svou mocí. Jednou byl-li kníže nastolen, nemohli jej znovu sesadit a Češi se tak dobrovolně připravili o vlastní svobodu a zároveň odtud pramenilo právo přemyslovských knížat na věčnou a nezpochybnitelnou vládu nad Čechy. Vedle tohoto popisu vzniku knížecí vlády je zde popsáno, jak došlo k vytvoření poddaného postavení ženy vůči muži.
První kniha končí smrtí knížete Jaromíra v roce 1035 a obsahuje tak i přijetí křesťanství za knížete Bořivoje, stručné nastínění života dvou předních světců sv. +more Václava a sv. Vojtěcha, a především vlády jednoho z Kosmových panovnických vzorů Boleslava II. , jemuž mylně přisuzuje zásadní podíl na vytvoření přemyslovského státu.
Kniha druhá
Kniha druhá líčí vývoj českého státu od roku 1038 do smrti krále Vratislava II. +more v roce 1092, respektive tedy od nástupu Břetislava I. na knížecí trůn. Břetislav I. patří v Kosmově kronice k ideálním panovníkům. Po období rychlých změn na knížecím stolci a politické nestabilitě, znamená pro Kosmu období Břetislavovy vlády další vzepětí české státnosti, jejíž vrchol spatřuje v Břetislavově polské výpravě, kde byl v Hnězdně vyhlášen nad hrobem sv. Vojtěcha Břetislavův christianizační program, který systémově měnil situaci v českém státě. Ve vztahu ke králi Vratislavovi II. hrál rozhodující úlohu spor mezi knížetem a jeho bratrem, pražským biskupem Jaromírem, na jehož straně i přes některé výhrady vůči jeho osobě, Kosmas stál.
Kniha třetí
I v této knize představuje Kosmas ideál panovníka, tentokrát je jím syn Vratislava Břetislav II. +more Tato kniha je nejpřesnější, protože obsahuje dobu, kdy Kosmas žil. Poslední kniha končí smrtí knížete Vladislava I. v roce 1125. Tato kniha není dokončena kvůli Kosmově smrti. Kosmas měl i své pokračovatele např. Kanovník Vyšehradský nebo Mnich sázavský. Ti ovšem nedosáhli takových uměleckých kvalit jako Kosmas.
Nejvýznamnější rukopisy
Bertolda Bretholze Původní rukopis Kosmovy kroniky se nedochoval a dnes je známo celkem 15 rukopisů. +more Dlouho byl nejstarším známým rukopisem tzv. Lipský (A2a) z konce 12. století, který byl po druhé světové válce dlouho nezvěstný. Jen o něco mladší z přelomu 12. a 13. století je rukopis Budyšínský (A1), dnes uložený v Národním muzeu v Praze. V této době vznikly ještě rukopisy Drážďanský (A3a) a Štrasburský (A4, dnes zničený). Ostatní jsou buď z 13. století (Vídeňský, A3b), Ďáblova bible nebo podstatně mladší.
Vydání a překlady
Poprvé byla Kosmova kronika vydána tiskem roku 1602. Další vydání připravili až F. +more M. Pelcl a J. Dobrovský v prvním svazku Scriptores rerum bohemicarum roku 1783. Další vydání následovala roku 1851 v Monumenta Germaniae Historica (MGH) od R. Köpkeho a 1874 v Pramenech dějin českých od J. Emlera. A konečně vydání vycházející ze srovnání všech známých rukopisů připravil B. Bretholz a vydal v MGH roku 1923.
Český překlad kroniky připojil k Emlerovu vydání (1874) V. V. +more Tomek. Svůj překlad Kosmovy kroniky vydal Karel Hrdina původně roku 1929 v Melantrichu v bibliofilském tisku, přepracované vydání pak kvůli cenzuře mohlo vyjít až po válce roku 1947 ve stejném nakladatelství. Později Hrdinův překlad pro další vydání upravovala a modernizovala Marie Bláhová.
Názvy českých vydání
V 19. století byla kronika vydávána v překladu V. +more V. Tomka pod názvem Kosmův letopis český, případně dle staršího pravopisu Kosmůw letopis český (nadání Františka Palackého, 1882) * Překlad Karla Hrdiny s názvem Kosmova kronika česká vychází od roku 1929 (Melantrich Praha), později s úpravami Marie Bláhové; naposledy (stav k roku 2021) v Československém spisovateli roku 2012.
V běžné češtině je často užíván i zkrácený název Kosmova kronika.
Pokračovatelé Kosmovi a další vliv kroniky
Kosmova kronika se stala známou již brzy po svém vzniku, byla často opisována a stala se předlohou pro další pokusy zpracovat české dějiny po roce 1125. Těmto kronikářům, kteří na Kosmovu kroniku navázali, se říká pokračovatelé Kosmovi a patří sem Kanovník vyšehradský, Mnich sázavský nebo Vincentius a Jarloch. +more Vedle toho jako svůj zdroj kroniku používala většina pozdějších středověkých kronikářů (výrazně např. Dalimil, Přibík Pulkava z Radenína) nebo i kronika Václava Hájka z Libočan.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Kosmas * Pokračovatelé Kosmovi
Externí odkazy
[url=://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/dila/_zprava/kronika-ceska-kosmas--943183
[[Kategorie:České středověké kroniky]url=http://www. manuscriptorium. +morecom/apps/index. php. direct=record&pid=AIPDIG-NMP___VIII_F_69___2NZEPX1-cs#search]Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky Čechů na Manuscriptorium[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110719055555/http://bsbdmgh. bsb. lrz-muenchen. de/dmgh_new/app/web. action=loadBook&bookId=00000683]Kritická edice Kosmovy kroniky z r. 1923, ed. Bertold Bretholz[/url] (latinský text kroniky s německým komentářem v MGH NS) - [url=https://web. archive. org/web/20110718181216/http://digit. nkp. cz/projekty/VZ-2004_2010/2007/Prilohy/StructuredText/Kosmas_pozn. xml]jiná verse[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/ctenarskydenik/dila/_zprava/486021]Kosmova kronika česká - úvod k proboštu Šebířovi a osm kapitol z první knihy[/url] * [url=http://www. archive. org/details/kosmwletopisesk00tomegoog]Kosmůw Letopis český s pokračowáními kanowníka Wyšehradského a mnicha Sázawského[/url] *[/url]] Kategorie:Středověké rukopisy Kategorie:Knihy z 12. století.