Codex gigas

Vzhled kodexu

Codex gigas - začátek biblické Knihy Moudrosti [[Soubor:devil_medium. +morejpg|thumb|Codex gigas - vyobrazení ďábla (zdroj 3 fotografií: [url=http://www. kb. se/ENG/kbstart. htm]The Royal Library, National Library of Sweden[/url] )]] Codex gigas je svázán v dřevěných deskách potažených světlou kůží, opatřených kovovým zdobením. Rozměr desek je 920×505×220 mm. Původně obsahoval 320 pergamenových listů (tj. 640 stran) o velikosti 890×490 mm. Osm listů bylo vyříznuto, není známo kdy, kým a proč. Odstraněné listy pravděpodobně obsahovaly řeholní pravidla benediktinského řádu. Hmotnost celého kodexu je 75 kg a odhaduje se, že na výrobu potřebného pergamenu bylo spotřebováno 160 kůží oslů či mezků.

Historie kodexu

Kodex patrně vznikl v klášteře Podlažice u Chrudimi. Záznamy v kodexu končí rokem 1229. +more V roce 1245 byl kodex zastaven cisterciáckému klášteru v Sedlci. Pavel Bavor z Nečtin (1290 až 1332) jej roku 1295 odkoupil pro břevnovský klášter. V letech 1477-1593 se kodex nacházel v klášteře v Broumově. V březnu 1594 byl převezen do Prahy, kde se stal součástí sbírky císaře Rudolfa II.

Na konci třicetileté války, v roce 1648, se švédské armádě podařil nečekaný přepad Prahy (dobyli však pouze levobřežní část), při němž ukořistili a odcizili poklady veliké hodnoty - mimo jiné i obsah Rudolfovy kunstkomory, jež byla odvezena do Stockholmu. +more Rukopis je od té doby uložen v Královské knihovně ve Stockholmu a přes opakované snahy se nepodařilo získat jej od Švédska zpět. Od září 2007 do března 2008 byl zapůjčen na výstavu v pražském Klementinu.

Nedaleko místa svého vzniku, v expozici Městského muzea v Chrasti je připomenut alespoň maketou.

Obsah kodexu

Celý rukopis je napsán latinsky. Jeho obsahem je větší množství různých textů, které lze rozdělit do desíti skupin: * text bible v latinském překladu (Starý a Nový zákon) v poněkud jiné podobě, než jsme zvyklí z moderních překladů (pořadí jednotlivých knih je poněkud jiné, jsou zde obsaženy i deuterokanonické texty jako např. +more kniha Báruch) * Josephus Flavius - oba jeho spisy z oblasti historie - tj. Židovské starožitnosti a Židovská válka * Isidor ze Sevilly - kopie jeho monumentální encyklopedie zvané Etymologie * několik drobnějších spisů s lékařskou tematikou, podle kterých se v této době vyučovala medicína a které souvisí především s činností tzv. salernské lékařské školy - například: ** úvod (Isagoge) do lékařské problematiky, který je vlastně latinským překladem spisu Masá'il fi t-tibb arabského učence Hunajna ibn Isháqa (9. stol. ), který přeložil Konstantin Afričan v 11. století ** Liber de oculis - tj. spisek oftalmologický od stejného autora přeložený stejným překladatelem * vyznání hříchů * obranná zaklínadla pro vyhánění démonů (strany na zčernalém pergamenu) * Kosmova kronika česká * kalendář s nekrologiem, seznam bratří podlažického kláštera * strana s hlaholskou a cyrilskou abecedou * dalších padesát drobných poznámek, které byly do kodexu zapsány dodatečně ještě během středověku ale i později.

Kodex obsahuje iluminace červené, modré, žluté, zelené a zlaté barvy, iniciály jsou velmi bohaté, často přes celou výši stránky. Značně poutavé jsou spirálovitě zdobené vzory, z nichž vyrůstají různé květinové výhonky. +more Stylově se jedná o klasickou ukázku románského knižního malířství. Na celém díle fascinuje jeho jednota, ráz písma je beze změny téměř v celém rozsahu, bez vlivu stárnutí písaře, nemocí, počasí či nálad. Možnost, že rukopis vznikl v rámci písařské dílny, je minimalizována absencí odlišných rukopisů. Odlišné rukopisy jsou znatelné pouze na stranách 216-224 (přepis jedné z dvaceti etymologií od Isidora ze Sevilly) a stranách 305-311 (kalendář s nekrologem). Veškeré údaje o vzniku díla a autora v knize chybí.

Na listu označovaném číslem 289 (podle serveru Manuscriptorium. com) či 290 (podle stránek Švédské národní knihovny) je na jinak prázdné stránce naprosto unikátní vyobrazení ďábla, o velikosti skoro 50 cm. +more Několik předchozích listů je napsáno inverzně na tmavém podkladu a má charakter velmi ponurý (kromě vyobrazení nebeského města), hodně odlišný od celého zbytku kodexu.

Legenda o sepsání Ďáblovy bible

Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. V roce 1212 se vydal spolu s královskou výpravou +more'>Přemysla Otakara I. do Basileje, aby od Fridricha II. přijal Zlatou bulu sicilskou. Tam se seznámil s jedním tajemným mágem, Michaelem Scottem. Ten ho údajně zasvětil do temné magie a uctívání Satana. Po jeho návratu do Podlažic se ale o jeho satanistických rituálech dozvěděl opat, a aby se provinilý mnich vyhnul přísnému trestu zazdění zaživa, slíbil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout, a zaprodal svoji duši ďáblu. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Je zajímavé, že kniha obsahuje také řadu zaklínadel, např. pro vyléčení, vypátrání zloděje apod. , ale ne pro vymítání ďábla, ačkoli Benediktinský řád exorcismus prováděl. Mnich pouze z vděčnosti přidal ďáblův obrázek, který je na straně 290 a vyobrazuje ho zde opravdu netradičně. replika Ďáblovy bible.

I přes tuto legendu o svém sepsání se Codex gigas dlouho užíval, četl a studoval různými učenci a nebyl nikdy předmětem šetření inkvizice.

Legenda i kodex hrají podstatnou roli ve filmu Ďáblova lest.

Odkazy

Reference

Literatura

BOLDAN, Kamil et al. Codex gigas - Ďáblova bible: tajemství největší knihy světa. +more Praha: Národní knihovna ČR, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7050-532-8. * BOLDAN, Kamil et al. Codex gigas - The Devil’s Bible: the secrets of the world’s largest book. 1st ed. Prague: National Library of the Czech Republic, 2007. 121 s. ISBN 978-80-7050-533-5. * CHARVÁT, Petr. Podlažické sestry dvanáctého století v zápisech Codexu Gigas. Archeologie východních Čech. 2015 [vyšlo 2017], sv. 10, s. 99-105, čes. a angl. res. * VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr a Dušan FOLTÝN. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1998, str. 258-259, heslo Chrast-Podlažice. .

Externí odkazy

[url=http://v2. manuscriptorium. +morecom/apps/main/en/index. php. request=show_tei_digidoc&docId=set20070920_12_84&client=]Codex gigas - online na Manuscriptorium (s vodoznaky)[/url] *[url=https://www. wdl. org/en/item/3042/view/1/1/]Codex gigas - online na World Digital Library[/url] * Codex gigas ve Švédské královské knihovně - [url=http://www. kb. se/codex-gigas/cze/]česky[/url] (obsahuje méně informací) a [url=http://www. kb. se/codex-gigas/eng/]anglicky[/url] (obsahuje více informací, zvláště o obsahu) * [url=http://www. manuscriptorium. com/apps/main/en/index. php. request=request_document&docId=set20070920_12_84]Codex gigas, jeho obsah a funkce[/url], Zdeněk Uhlíř * [url=https://www. youtube. com/watch. v=VAVarO-bwPw]Vladimír Novotný - Velikonoce a Codex gigas[/url] (Záznam schůzky Kosmologické sekce České astronomické společnosti ze 14. 8. 2017, s přednáškou Ing. Vladimíra Novotného) * [url=http://show. idnes. cz/show_aktual. asp. r=show_aktual&c=A051005_155343_show_aktual_kot]iDnes: Ďáblova bible se po 360 letech vrátí do Česka[/url] * [url=http://aktualne. centrum. cz/domaci/spolecnost/clanek. phtml. id=402402]aktualne. cz: Vzácná Ďáblova bible se vrátí do Čech. Na čas[/url] * [url=http://zpravy. idnes. cz/dablova-bible-prijela-s-policejnim-doprovodem-fol-/praha. asp. c=A070916_220738_praha_mia]iDnes: Ďáblova bible přijela s policejním doprovodem[/url] * [url=https://www. severskelisty. cz/kultura/kult0309. php]Osmý div světa aneb Tajemství Ďáblovy bible - 1. díl seriálu Karla Moudrého (* 24. 12. 1947, † 22. 3. 2009)[/url].

Kategorie:Křesťanská mystika Kategorie:Iluminované rukopisy 13. +more století Kategorie:České iluminované rukopisy Kategorie:Chrast.