Kosovo Polje

Kosovo Polje (albánsky Fushë Kosovë) je město a opština v Kosovu. Nachází se jihozápadně od hlavního města Prištiny v Prištinském okruhu. Je významným silničním a železničním uzlem. Administrativně je sídlem vlastní opštiny. Podle sčítání lidu z roku 2011 ve městě bydlí asi 13 000 obyvatel, zatímco celá stejnojmenná opština má 34 000 obyvatel.

Poloha

Město leží v přirozeném centru Kosova, cca 7 km jihozápadně od Prištiny v rovinaté krajině. Západně od obce protéká řeka Sitnica, do ní se vlévá řeka Prištevka, která teče jižně od obce.

Historie

Obec vznikla v roce 1864, ještě jako součást Osmanské říše. Turci sem dosídlili čerkeské obyvatelstvo, které se odsud postupně rozestěhovalo do dalších krajů Kosova.

V roce 1921 sem v souvislosti s programem vysílání jugoslávských kolonistů na území Kosova byli vysíláni dosídlenci. Na Kosovo Pole přišli lidé z Liky, Sremu, Banátu, údolí řeky Morači, Bosny, Niše a dalších oblastí tehdejšího království. +more Samotné sídlo se rozvíjelo podél hlavní silnice, která tvoří přivaděč od místního nádraží k samotné Prištině. K ní byly budovány kolmé boční ulice. Nikdy tak nemělo vlastní náměstí ani přirozenou strukturu srovnatelnou s jinými sídly v regionu. Původní název Priština-Stanica se v roce 1937 změnil v souvislosti s otevřením trati do Peće na současné Kosovo Polje. V roce 1940 zde byl zbudován kostel sv. Mikuláše .

Po skončení druhé světové války se vlivem urbanizace Kosova do obce, která byla většinově srbská, začali přistěhovávat Albánci, jejichž počet se v poměru k srbskému obyvatelstvu postupně zvětšoval. Rozvoj města probíhal především po druhé světové válce. +more V roce 1954 získalo Kosovo Polje elektrickou energii a bylo připojeno na vodovodní síť. V dobách existence socialistické Jugoslávie se zde nacházel velký textilní závod, který zaměstnával 1,2 tisíce lidí. Průmysl se rozvíjel hlavně při místní železniční stanici, kde stojí dnes i radnice.

Město v této době na rozdíl od celého okolí Prištiny nepřivádělo vodu z nedalekého Batlavského jezera, ale z vodní nádrže v obci Kuzmin.

V roce 1986 sepsali místní Srbové petici proti albánskému nacionalismu a vydali ji v místních novinách. V roce 1987 město navštívil Slobodan Milošević, který zde pronesl do televize větu Nikdo vás nesmí bít , kterou reagoval na napjatou situaci mezi místními Srby a Albánci. +more Do války v Kosovu byla obec osídlena většinově srbským obyvatelstvem.

V roce 1991 měla obec 16 154 obyvatel. Nacházely se zde dvě základní školy a gymnázium.

Před vypuknutím války zde byl zabit starosta města, Zvonko Bojanić, což ohrozilo již těžké příměří mezi tehdy znesvářenými stranami.

Během války v Kosovu zde bojovníci Kosovské osvobozenecké armády popravili starostu města srbské národnosti. Konflikt způsobil značné škody; vedl k vystěhování srbského obyvatelstva z města. +more Zničeny byly místní knihovny a poškozena infrastruktura. Po válce zde docházelo k častým výpadkům elektrické energie, vzniku černých staveb a nelegálním odběrům elektřiny.

V roce 2011 zde žilo 12 919 obyvatel. Drtivá většina z nich je albánské národnosti. +more Do války v letech 1998-1999 žila v Kosovu Polji srbská menšina, která představovala cca 25 % obyvatel města. Ta byla během konfliktu buď vyhnána, nebo dobrovolně odešla. V roce 2004 zde byly zničeny oba pravoslavné kostely. Později byly obnoveny (dnes zde stojí kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Kateřiny). Odešli rovněž i místní Romové.

Na počátku 21. +more století se uvažovalo o zřízení náměstí, neboť Kosovu Polji veřejné prostranství chybí. Vzhledem k růstu počtu obyvatel sídla nahradila v některé části města původní menší domy i bloková zástavba. Stavělo se do jisté míry živelně, bez většího plánování a podél dalších silnic, které do obce směřují. Je zde vysoká poptávka po bydlení. Díky blízkosti Prištiny a vysoké míře individuální dopravy byly v okolí postaveny různé rychlostní komunikace, např. v lokalitě Bresje jižně od města. Rychlá výstavba se nese ale ruku v ruce s rostoucími negativními dopady divoké urbanizace, kterou jsou např. černé skládky, v okolí vznikající.

Obyvatelstvo

Město Kosovo Polje mělo dle sčítání lidu v roce 2011 celkem 12 919 obyvatel, kteří byli dle národnostní struktury následujícím způsobem rozděleni: 12 295 (95,17 %) Kosovští Albánci , 462 (3,58 %) Romové, 48 Srbové, 42 Turci, 18 Bosňáci a 15 Gorané. 27 lidí uvedlo ještě nějakou další národnost.

Kultura

V blízkosti města se nachází také Gazimestan, místo bitvy na Kosově Poli a hrobka sultána +more'>Murada I. Město mělo také svůj kulturní dům, v rámci kterého fungovalo i kino, nicméně po válce v Kosovu byla budova víceméně využívána pro potřeby místních politických stran a původní kulturní program se zde již neobnovil.

Ekonomika

Východně od města se směrem k Prištině nachází průmyslová zóna, jejíž rozvoj začal již v dobách existence SFRJ. Další průmysl stojí při budově místního nádraží, např. +more velké obilné silo s průmyslovým podnikem na výrobu mouky, který patřil k nejvýkonnějším na území bývalé Jugoslávie.

Okolí města je intenzivně zemědělsky využíváno. 60 % plochy obce je obděláváno. +more Na území města se nachází dva povrchové doly, a to Goleš a Strezovce.

Doprava

V Kosově Polji se nachází hlavní železniční stanice pro celé Kosovo. Železniční spojení odsud vede do Peći, do Kosovské Mitrovice, Uroševace a do Prištiny (ačkoliv spojka do kosovské metropole má jen velmi omezený dopravní význam).

Po kosovské válce v rámci modernizace místní dopravní sítě byly vybudovány nové silnice a dálnice, které měly za cíl odvést tranzitní dopravu mimo město. Jedna z dálnic (dálnice R7) zde tvoří jižní obchvat Prištiny a druhá (dálnice R6) spojuje hlavní město Kosova s Kačanikem a Skopje v Severní Makedonii.

Sport

Ve městě působí fotbalový tým KF Fushë Kosova který hraje na malém stadionu v centru města.

Zdravotnictví

V lokalitě Brejse se nachází zdravotnické zařízení. Dříve byla lékařská péče segregovaná, kdy toto zařízení využívali výhradně místní kosovští Srbové pod dohledem ruských jednotek KFOR.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Města v Kosovu Kategorie:Prištinský okruh