Cesko.wiki Kostel Nejsvětější Trojice (Hořovice)
Author
Albert FloresKostel Nejsvětější Trojice v Hořovicích na Palackého náměstí je jednolodní barokní chrám postavený roku 1674 pro katolický řád theatinů (též označovaní jako kajetáni), ale vybaven a vysvěcen byl až roku 1697 jako františkánský. Je součástí barokního areálu: spolu s dvojportálovou poměrně nevýraznou hladkostěnou loretánskou kaplí z konce 17. století (zřejmě z let 1685-1690) a mariánským morovým sloupem z roku 1711 tvoří působivý památkově chráněný komplex.
Historie
Roku 1674 pozval hrabě Bernard Ignác Jan z Martinic (1614-1685), někdejší majitel hořovického panství a zároveň nejvyšší purkrabí Království českého, do Hořovic kajetány, následovníky svatého Kajetána (též označované jako theatini), v českých zemích méně rozšířený řeholní řád, aby se při novém kostele v Hořovicích usadili. Jejich usídlení v Čechách tak umožnil a výrazně finančně podpořil právě on. +more Barokní kostel z roku 1674 nechal postavit pro řád theatinů podle plánů některého ze špičkových architektů, pravděpodobně italského barokního architekta Carla Luraga (1615-1684). Kajetáni však ve městě nebyli spokojeni, a když roku 1680 postihla české země morová epidemie, hrabě Martinic sepsal dodatek k závěti, v níž se zavázal povolat do Hořovic františkány. Krátká epizoda působení kajetánů v Hořovicích se definitivně uzavřela v roce 1684 a od toho roku sloužil kostel klášteru františkánů.
Útočištěm řádu františkánů se stal takzvaný Veltrubský dům na náměstí. Jakub Veltrubský sloužil u Martiniců jako hospodářský správce. +more Byl velmi podnikavý. Prokázalo se však, že neodíral jen poddané, ale i zaměstnavatele, a podstatná část peněz skončila v jeho měšci, za které se chystal postavil honosné sídlo naproti kostelu. Zbožný Martinic mu pozemky a zahájenou stavbu zabavil a přikázal, aby Veltrubský z nakradených peněz postavil klášter pro řád theatinů, kteří ho získali roku 1678. Těm patřil do roku 1684 a po nich zde sídlili do roku 1950 františkáni. Františkánský klášter je chráněnou památkou od roku 1958. Jednolodní obdélná stavba kostela s půlkruhově ukončeným presbytářem byla vybavena a zasvěcena Nejsvětější Trojici až v roce 1697, kdy už patřila františkánům. V bývalém františkánském klášteře v Hořovicích sídlí Základní umělecká škola Josefa Slavíka.
Tělo zakladatele kostela a kláštera Bernarda Ignáce Jana z Martinic, nejvyššího pražského purkrabího, královského místodržícího a nositele Řádu zlatého rouna, bylo pochováno v chrámu svatého Víta v Praze.
Popis
Kostel Nejsvětější Trojice je výrazná jednolodní barokní stavba obdélného půdorysu s půlkruhově zakončeným presbytářem, sanktusníkem a členěným štítem nad hlavním průčelím. Vnější stěny člení vpadlá pole a ploché pilastry.
Sochařská výzdoba portálu kostela Nejsvětější Trojice s erby Martiniců
Západní štít má barokní světlík, na kůr vede velké segmentové okno a nad ním je štuková rouška. V postanních výklencích stály původně sochy sv. +more Jana Evangelisty a sv. Jana Křtitele. Barokní portál kostela je sochařská práce z roku 1674. Nad oušky ostění vyrůstá hladký toskánský architráv s římsovím po stranách zalamovaným, hořejšek je překlenut křídly. V kartuši nesené volutami je nahoře pod hraběcí korunou maska andělíčka a dva erbovní ovály. V jednom se nachází erb Bernarda Ignáce Jana z Martinic, dvojitý stříbrný leknínový trojlist (zkráceně lekno), uvnitř hvězda jeho matky Marie Eusebie ze Šternberka (1584-1634), hraběnky z Martinic, choti Jaroslava Bořity z Martinic (1582-1649), pod leknem je pět rozrodových kořínků pošlosti (větve rodu) Bernardovy. Ovál je ovinut řetězem Řádu zlatého rouna. V druhém medaillonu jsou vinařské nože kněžny Zuzany Polyxeny z Dietrichsteinu (1629-1706), druhé manželky Bernardovy (po roce 1659). Dveře do sakristie byly proraženy až roku 1737 a do náměstí roku 1882 po nařízení pořídit ve veřejných budovách nouzové dveře s otevíráním ven.
Jednolodní kostel má loď valeně sklenutou s lunetami. Interiér byl vyzdoben v několika vlnách ještě během baroka. +more Barokní hlavní oltář ozdobený obrazem Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1725. Jeho autorem je František Antonín Müller (1693-1753) a do kostela byl přesunut i s oltářem asi roku 1784 ze zrušené kaple v Dražovce.
Chrámová sklenutá kruchta stojí na pilířích původně dřevěných, od roku 1710 zděných. Vchod do sakristie pochází z roku 1737, kamenné zábradlí a kovovou brankou oddělující presbytář z roku 1752 a jižní portál dokonce až z roku 1882. +more Z téže doby pochází i dlažba kostela. Biblické výjevy na stropě maloval Bedřich Vaníček (1885-1955) mezi léty 1915 a 1918.
Na severní straně lodi se nachází barokní kazatelna, oltář svatého Aloise z poslední čtvrtiny 18. století a pod kruchtou obraz svaté Anny.
Na jižní straně lodi je oltář svatého Josefa s obrazy svatého Josefa z 19. století a svatého Františka z první čtvrtiny 18. +more století a pod kruchtou kaplička svatého Antonína, vymezená dřevěnými řezanými brankami, vsazenými mezi zeď a pilíř. V ní rámový oltář svatého Antonína Padovského se soudobým obrazem.
Na kúru jsou v barokní varhanní skříni z poloviny 18. století, varhany, které dodal v roce 1914 mladoboleslavský varhanář Bohumil Paštika.
Mezi chráněné památky byl tento kostel zařazen v květnu roku 1958, a to jako výrazná a vysoce kvalitní barokní architektura.
Galerie
Soubor:Hořovice Kostel Nejsvětější trojice 01. jpg|Kostel, loretánská kaple a mariánský sloup Soubor:Hořovice Kostel Nejsvětější trojice 02. +morejpg|Východní pohled na kostel, vpravo loretánská kaple Soubor:Hořovice Loreta a mariánský sloup. jpg|Loretánská kaple a mariánský sloup Soubor:Hořovice Kostel Nejsvětější trojice 05. jpg|Západní pohled na kostel Soubor:Hořovice Portál kostela Nejsvětější trojice. jpg|Vstupní portál Soubor:Plafond-Église-Trinité-Hořovice. jpg|Strop kostela.