Kostel a klášter svatého Františka

Komplex

Klášter sv. Františka, jakožto konvent, komunikuje s okolním světem třemi prostory: * náměstím sv. +more Františka (Plaza de San Francisco), projektovaným výhradně jako urbanistická stavba ohraničující prostor pro více veřejných aktivit (vzdělávání, tržiště, zásobování vodou), * nádvořím (El Atrio), na němž se střetly urbanistické a sakrálními prvky jeho využití. Nejméně v šestnáctém a sedmnáctém století se stalo místem pohřbívání. Vstupem je konvexní schodiště navržené vatikánským architektem Gianim Lorenzem Berninim, * kostelem sv. Františka (La Iglesia de San Francisco) s kaplemi jako výlučně sakrální stavbou.

Hlavní loď kostela sv. +more Františka s bohatou výzdobouKostel s klášterem se rozkládají na ploše okolo tří hektarů a zahrnují třináct křížových chodeb, včetně šesti hlavních ambitů. Součástí vnitřního areálu jsou tři kostely a rozlehlé nádvoří. Zastavěná plocha činí okolo 40 tisíc m2. Konvent je typickým příkladem středověkého kláštera. Hlavní kostel stojí v centrální ose komplexu a přes krytý ochoz na něj navazuje klášter s refektářem a vinicí. Ve vnitřním prostoru je nádvoří čtvercového půdorysu. Nacházejí se zde také místnosti pro zdravotní péči, vzdělávání, řemeslnou výrobu, zahrada a vězení napomáhající udržování přísné disciplíny. V opozoci hlavnímu kostelu stojí Muzeum sv. Františka (Museo Francisco).

Výstavba kostela byla zahájena několik týdnů po založení Santiaga de Quito v roce 1534 a dokončena pak roku 1604. Jeho zakladatelem se stal františkánský misionář Jodoco Ricke. +more Hlavní křížová chodba vznikla roku 1605. Orientace původního malého kostela ze 16. století byla změněna na počátku následného století, kdy také došlo k jeho významnému rozšíření, včetně výstavby impozantního průčelí.

V červenci 2015 v kostele promluvil k zástupcům občanské společnosti papež František během návštěvy Ekvádoru na téma sociálních problémů.

Sloh

Kostel a klášter sv. +more Františka v noci Fasáda hlavního kostela sv. Františka - poprvé na jihoamerickém kontinentu takto zdobená -, obsahuje manýristické prvky, které se staly jedním z určujících znaků slohu, jenž se rozšířil na další stavby kontinentu. Strohost renesančního a mudejarského exteriéru kontrastuje s bohatou vnitřní výzdobou barokních a mudejarských elementů lodi, kaplí a hlavního oltáře v exoticky zlatém provedení. Původní kněžiště z konce 16. století obsahuje dochované mudejarské prvky, přestože byla hlavní loď stržena zemětřesením a znovu zastřešena barokním stropem z roku 1770.

Umění

Komplex uchovává na 3 500 uměleckých děl z období španělského kolonialismu, směšující různé umělecké styly a techniky, které daly vzniknout tzv. quitské umělecké škole (Escuela Quiteña). +more Nejznámější skulptura, dřevěná Panna z Quita, pochází od Bernarda de Legardy z roku 1734. Františkánská knihovna byla v sedmnáctém století popisována jako největší v místokrálovství Peru.

Sochy

Zahrada kláštera

Obrazy

Panorama

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Kostely v Ekvádoru Kategorie:Kláštery v Ekvádoru Kategorie:Quito