Kostel svatého Ondřeje (Gilowice)

Kostel svatého Ondřeje apoštola je historický dřevěný kostel v obci Gilowice v okrese Żywiec ve Slezském vojvodství v Polsku. Byl přemístěn z obce Rychwałd. Kostel náleží pod římskokatolickou farnost svatého Ondřeje apoštola v Gilowicích děkanátu Żywiec diecéze bílsko-żywiecké, je zapsána ve vojvodském seznamu památek pod registračním číslem 1/36/60 z 30. prosince 1960 a také A-484/87 z 23. února 1987 a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství.

Historie

V obci Gilowice byl v roce 1635 postaven dřevěný kostel.

V Rychwałdě byl v roce 1545 postaven za podpory Krzysztofa Komorowského (dědice rychwałdských panství) dřevěný kostel, který byl konsekrován v roce 1547. Kolem roku 1641 żywiecký tesař Jerzy Wiśnicki kostel přestavěl (zvětšil) a postavil ke kostelu věž. +more Po výstavbě nového zděného kostela byl dřevěný kostel v roce 1757 přenesen do sousedních Gilowic a zasvěcen svatému Ondřeji apoštolovi. Zároveň starý Gilowický kostel byl rozebrán a z jeho materiálu byla postavena v roce 1757 hřbitovní kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Rychwałdě.

V roce 1895 byly ploché stropy přestavěny na klenuté (valené) Janem a Wojciechem Szwedovými z Pewli Małé. V letech 1933-1934 byl kostel přestavěn, byla prodloužena loď a vrácené do původního stavu soboty, které byly přestavěny v letech 1901 a 1912. +more V roce 1925 vznikla římskokatolická farnost svatého Ondřeje apoštola v Gilowicích.

Popis

Exteriér

Kostel je orientovaná jednolodní dřevěná roubená stavba na půdorysu kříže. Loď má obdélníkový půdorys (původní délka byla 9,7 m, po prodloužení 14,7 m, široká 8,85 m). +more Na východní straně je užší kněžiště (šířka 6,6 m) s polygonálním závěrem s obdélníkovou kaplí na jižní straně a sakristií na severní straně. K západní straně lodi je přistavěna předsíň. K západnímu průčelí je přistavěna na čtvercovém půdorysu štíhlá věž štenýřové konstrukce se zužujícími se stěnami ukončená přesahujícím zvonovým patrem s jehlanovou prolomenou střechou. Střecha lodi a kněžiště je sedlová krytá šindelem. Nad kněžištěm je šestiboký sanktusník s lucernou a jehlanovou střechou. Ve věži jsou umístěny historické zvony Andrzej (Ondřej) z roku 1535 ulitý v Krakově a Jan z roku 1584. Stěny kostela jsou deštěné a obtočené otevřenými sobotami.

Interiér

Vnitřní vybavení je barokní a klasicistní. Stropy mají valenou klenbu, nová přistavěná část lodi má strop plochý, vnitřní stěny mají táflování. +more Na sponovém trámu ve vítězném oblouku je sousoší Ukřižování s krucifixem. Kruchta je nesena osmi sloupy a má varhany z roku 1921 od varhanáře Dominika Biernackého. Zbytky polychromie z roku 1635 se nachází nad stropem v půdních prostorech. Hlavní pozdně barokní dřevěný oltář je z roku 1708 a je v něm umístěn obraz svaté Anny Samotřetí z roku 1706. Čtyři boční oltáře pochází z 18. století. Barokní ambon je z první poloviny 17. století.

Dendrochronologický průzkum

V roce 2011 byl proveden dendrochronologický průzkum kostela. Výsledky průzkumu dokládají, že stěny kněžiště, sakristie a lodi jsou postaveny z jedlových trámů, které byly káceny v roce 1543 a 1544. +more to znamená že stavba kostela mohla začít nejdříve v roce 1544. Trámy střešní konstrukce nad kněžištěm a lodí byly z části použity ze starší stavby. Kmeny byly káceny na přelomu let 1481-1482 a na jaře 1843, nové trámy jsou z období 1545 a 1546, čili stavba mohla být dokončená v roce 1546.

Vzorky odebrané z věže dokládají, že jde pravděpodobně o původní věž od starého kostela v Gilowici. Stromy byly káceny v období 1543/1544, 15444/1545 a 1545/1546.

Při rekonstrukci v letech 1933-1934 byly použité jedlové trámy z mýcení v období 1932/1933.

Průzkum provedený na hřbitovní kapli Nejsvětějšího srdce Páně v Rychwałdě posouvá stavbu starého Gilowického kostela do let 1508 až 1509.

Okolí

Kostel je obklopen starým hřbitovem a je obehnán plotem z dřevěných trámů a se zděnými sloupky a dvěma vstupními dřevěnými branami. Plot je krytý šindelovou střechou. +more Dendrochronologická datace určila stáří jedlových kmenů plotu na rok 1874 a 1875. U kostela stojí kamenná křtitelnice z roku 1440 s erbem rodu Komorovských. V areálu se nachází pomník obětem první světové války z Gilowic a vzrostlé sedmisetleté duby, které jsou pamětními stromy.

Odkazy

Reference

Literatura

KONIECZNY, Aleksander. Badania dendrochronologiczne zabytków architektury drewnianejw województwie śląskim w latach 2010-2011. +more Katowice: Śląskie Centrum Dziedzictwa Kulturowego, 2012, s. 213-216. .

Externí odkazy

Kategorie:Dřevěné stavby ve Slezském vojvodství Kategorie:Kostely v okrese Żywiec Kategorie:Římskokatolické kostely v Polsku Gilowice